(17.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec bude chtít položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Igor Svoják: Pane ministře, děkuji za vyčerpávající a obsáhlou odpověď. Nicméně bych se chtěl ještě zeptat, zda byste mohl uvést nějaké konkrétní příklady odstraňování této administrativní zátěže, které se již podařilo zrealizovat.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pane ministře, máte ještě slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Ano, děkuji za doplňující otázku. Já bych v této souvislosti chtěl zmínit, a nepovedlo se mi to v předchozím časovém limitu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu už například odstranilo povinnost, aby podnikatelé u sebe na provozovně měli povinné doklady o tom, že zboží, které mají na skladě, skutečně legálně koupili. To prostě proto, že předchozí úprava automaticky považovala všechny obchodníky za nepoctivce, kteří se museli před kontrolou prokázat, že jsou nevinní. To byl z našeho pohledu nakonec velký nesmysl a ve svém důsledku šikana.
Dále jsme například novelou vodního zákona odstranili, zjednodušili a zrychlili proces vydávání povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami. Novela související vyhlášky pak odstranila nadbytečné informační povinnosti při měření množství a jakosti vody a omezila četnost těchto hlášení.
V současnosti například pracujeme na odstranění zbytečné povinnosti označovat další provozovny jednoho podnikatele novými identifikačními čísly. To by mělo být hotové ještě během tohoto roku.
Hlavní změnou v podnikatelském prostředí do budoucnosti pak bude vytvoření jednoho inkasního místa, které administrativu zásadně ulehčí.
Z praktických detailů, kterým se věnujeme, je to například odstranění z našeho pohledu nesmyslné povinnosti vyplňovat do jednoho formuláře několikrát ten samý údaj. Příkladem je formulář pro silniční daň, kde na jednom místě podnikatel vyplňuje daňové identifikační číslo, pak rodné číslo a pak datum narození, třikrát téměř stejný údaj na jednom papíře.
Pracuje se také například na tom, aby byla sjednocena pravidla pro podávání žádostí na změny záloh osob samostatně výdělečně činných u zdravotních pojišťoven a sociálního zabezpečení.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře. Dále vystoupí pan poslanec Pavel Holík ve věci zdravotních ústavů. Obrací se ve své interpelaci na pana ministra Leoše Hegera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Holík: Děkuji, paní předsedající. Moje interpelace směřuje k panu ministru zdravotnictví.
Vážený pane ministře, již před časem se zde diskutovala snaha centralizovat hygienické stanice v České republice. Již tenkrát jsem zde upozorňoval na rizika z této takzvané transformace plynoucí. Dovolte, abych je zde aspoň krátce zopakoval.
Za prvé. Pokud dojde k centralizaci hygienických stanic do dvou, z nichž jedna bude v Praze a druhá v Ostravě, tak se tato důležitá služba státu pro občany vzdálí, a kdepak je ta deklarovaná snaha státu přiblížit se občanovi? Za druhé. Již nebude možné řešit problémy se závadnými potravinami či špatnou vodou na úrovni okresní a tato služba se občanovi opět vzdálí, což bude mít za důsledek, že občan bude muset kvůli závadné potravině jet desítky, možná i stovky kilometrů, a pro mnohé občany se tato služba tudíž stane nedostupnou, neboť ne každý je ochotný například kvůli masu umytému v octu jet až do Prahy nebo do Ostravy. Dalším problémem je, co se stane s odborníky na hygienu na úrovni okresů. Převezme je někdo? Nebo se budou poroučet na úřady práce jako nezaměstnaní? A co budovy okresních hygienických stanic? Nestanou se jen výhodně zpeněžitelnou položkou? Kdo a za kolik je prodá?
Není tato snaha motivována spíše tím, že se stát zbaví své odpovědnosti plynoucí z Ústavy České republiky?
Nejasností kolem centralizace hygienických stanic je příliš, odpovědí málo. Jak vidno, současná vládní koalice nechce řešit problémy, jen vytváří problémy nové a ve jménu hesla šetřit se musí ať to stojí co to stojí se snaží rozbít další z fungujících struktur našeho státu.
Ptám se: Komu to slouží? Občanům této země, nebo jen vyvolené skupince spekulantů s nemovitostmi a zástupcům řetězců, které se touto formou zbaví obtížných státních kontrol? Není na čase začít řešit problémy místo rozbíjení fungujících složek státu?
Děkuji vám za pozornost a děkuji také za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám slovo panu ministrovi. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych odpověděl na interpelaci ve věci hygienické služby.
Já bych předně rozdělil ten dotaz na dvě poloviny. Když došlo v roce 2000 k transformaci hygienické služby, tak původní okresní a krajské hygienické stanice byly rozděleny na část správní, na tu část úřední a na tu část výkonnou. Musím říci, že hygienická služba neprošla jedinou transformací v roce 2000 a to, co se děje nyní v posledních několika letech, kdy se transformuje složka výkonná, složka zdravotních ústavů, tak to je jenom jeden z mnoha kroků, které v podstatě v posledních mnoha desetiletích, každé desetiletí nějaký krok probíhal. A já bych rozhodně nemyslel, že ty kroky probíhaly zmateně a že probíhaly v neprospěch občanů a dohledu nad jejich zdravím.
Já bych jen připomněl, že kdysi dávno, v sedmdesátých a osmdesátých letech, pod hygienu patřil radiační dozor, který se oddělil do zcela jiné sféry, do atomového dohledu, dnes pod Státní ústav jaderné bezpečnosti. Oddělila se celá řada aktivit, které se týkaly potravin, které zčásti přešly pod Ministerstvo zemědělství. Celá řada věcí přešla pod Ministerstvo životního prostředí, jako voda, ovzduší, nebo aspoň některá měření apod.
To, co nastalo po roce 2000, bylo velké stěhování hygieniků. Zdůraznil bych, že stěhování bylo nejen proto, že se to rozdělilo na dvě sféry, ústavy a stanice, neboli úřady, ale stěhování bylo zčásti proto, že byly zrušeny úřady na úrovni jednotlivých okresů, takže hygienická služba, ta polovina dozorovací, nebo ta úřední, správní, byla přesunuta na úroveň prvního stupně, na krajské úrovni, a už tam došlo k tomu takzvanému oddálení od občana. Realitou ovšem bylo, že jak na straně výkonných složek, tak dozorových, zůstala existovat pracoviště na okresní úrovni ve formě detašovaných pracovišť.
Ta dnešní transformace, kterou jsme tady projednávali 21. září letošního roku v prvním čtení, na straně úřadů povoluje krajským hygienikům navrhnout zrušení - ale teď bych připomněl, že nejen zrušení, ale i ustavení nových detašovaných pracovišť na úrovni podkrajské, na úrovni okresní, v jejich pravomoci, po schválení Ministerstvem zdravotnictví. Jediný rozdíl je, že dnešní detašovaná pracoviště jsou všechna vyjmenována v zákoně. Je na to celá řada tlaků z hygieny, aby měli určitou flexibilitu ta pracoviště měnit podle potřeby, a je nakonec všeobecně známo, že ty věci se neodehrávají jenom v úřadech, ale odehrávají se v terénu. Připomněl bych různé havárie, katastrofy typu povodní, které nás postihly, nebo výjezdy na lokální obhlídky, pokud vznikne někde epidemie. Problematika na úrovni úřadů je tedy taková, že ta pracoviště by se měla měnit se souhlasem ministerstva a už nebudou muset být zapsána v zákoně. ***