(17.30 hodin)
(pokračuje Heger)
Na druhé straně jsou tady zdravotní ústavy, které jsou výkonnými složkami, u kterých si hygienická služba, hygienické stanice, ty úřady, objednávají své aktivity tam, kde je potřebují. Je potřeba říct, že ústavy dělají jenom 15 % činnosti pro hygienické stanice. Řadu věcí dělají samozřejmě pro občany, ale je potřeba říct, že jenom některé věci jsou velmi specifické pro hygieniky, jako různá pracovní posuzování hygienických podmínek, různé věci, jako je např. měření hluku. Ale celá řada běžných laboratorních věcí se dnes dělá na úrovni soukromých laboratoří, které konkurují zrovna tak jako v poskytování péče v klinické medicíně. Ty laboratoře vznikají a konkurují (upozornění na čas) a je jich na trhu dnes spíše přebytek, takže riziko pro občany opravdu nehrozí.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám ještě slovo panu poslanci. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Holík: Děkuji, děkuji za slovo. Jenom, pane ministře, rozbor byl pěkný, ale přesto na dvě otázky jsem tam nezachytil odpověď. Jedna z těch otázek je, jestli je jasné nebo známo, co zůstane na úrovni okresů, jaké služby, nejenom ty administrativní, ale i ty výkonné. A druhý dotaz je, co bude s pracovníky těchto okresních hygienických stanic nebo bývalých okresních hygienických stanic, tzn. se zaměstnanci na úrovni okresu. Jinými slovy, je tam nějaká povinnost nebo alespoň snaha tyto pracovníky převést třeba na krajskou hygienu, dát jim nějakou šanci další práce v daném oboru? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte prostor pro odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já se omlouvám, že jsem ty pracovníky nezmínil. Samozřejmě na straně zdravotních ústavů byla redukce zaměstnanců už v současné době z tuším asi 3 tis. lidí asi na 1,5 tis. zaměstnanců. Ti zaměstnanci zůstali, přestože řada ústavů už byla zredukována a spadla už do gesce některých ústavů, které je koncentrovaly, tak ta detašovaná pracoviště zčásti zůstala a zčásti se ztenčila tam, kde byla agenda přebrána jinými, soukromými organizacemi, laboratořemi nebo kde ty služby nebyly potřebné.
Já jsem si vědom, že u ústavů se jedná o podobný fenomén, jako když se někde ruší škola nebo nemocnice - je spousta lokálních tlaků. Jsem ale přesvědčen, že o pracovníky, kteří mají kvalifikaci laboratorní nebo podobně jinou, o ty je naopak velká známka (?). Při debatách s řediteli zdravotních ústavů jsme byli v loňském roce velmi naléhavě žádáni, abychom celou tu věc vyřešili a urychlili, abychom řekli, kde co zůstane a kde ne, protože pod hrozbou, že ústavy budou rušeny a že i ta lokální pracoviště budou zrušena, tak že jim ty laboratoře přebírají množství lidí. Tak myslím, že o tyto pracovníky je na pracovním trhu spíše zájem, než že by jim hrozila nezaměstnanost. Ale ještě jednou zdůrazňuji, že k té redukci už v podstatě došlo a nečeká se nějaká redukce další dramatická.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Jana Fischerová, která se obrací na pana ministra Pavla Dobeše. Prosím, paní poslankyně, máte prostor.
Poslankyně Jana Fischerová: Vážená paní předsedající, děkuji za ten prostor. Přeji vám všem, vážené kolegyně, vážení kolegové, páni ministři, pěkný podvečer. A nyní budu interpelovat na pana ministra Pavla Dobeše ohledně obchvatu Havlíčkova Brodu.
Vážený pane ministře, činím tak jménem nejenom svým, ale také jménem samosprávy města Havlíčkova Brodu, všech občanů města Havlíčkova Brodu, ale také řidičů, kteří projíždějí - a vlastně neprojíždějí kolikrát, ale stojí v zácpě - Havlíčkovým Brodem.
Toto město je velmi důležitým dopravním uzlem. Městem procházejí dvě silnice první třídy, dále dvě silnice druhé třídy a velké množství silnic třetí třídy. Stávající hlavní silniční tah, což je I/38, je veden právě prostředkem sídliště Pražská po Masarykově ulici, kde je v současnosti intenzita dopravy více než 20 tis. vozidel s velkým podílem zejména těžké nákladní dopravy. Na této silnici vedoucí středem obytné zóny došlo i k dvěma tragickým nehodám s následkem úmrtí. Lidé zde blokují dopravu, píší petice, nevyhovuje zde hygienická norma z hlediska hlukové zátěže, situace je opravdu velmi kritická. Řešení tranzitní dopravy v Havlíčkově Brodě je nezbytnost a vybudování v této chvíli jihovýchodního segmentu obchvatu bylo vyhodnoceno jako nejlepší a v podstatě jediné schůdné řešení. Dodám také, že v rámci kraje Vysočina tento obchvat je vyhodnocen také jako priorita kraje Vysočina.
Bedlivě jsem poslouchala všechny vaše dnešní připomínky a reakce na ty dopravní stavby, protože vím, že je to problém celé republiky a mnoha měst - obchvaty. Ale přesto tady poznamenám, že město Havlíčkův Brod má připraveno usnesení zastupitelstva - spoluúčast na tomto obchvatu víc než 55 mil. korun. A chápeme současnou situaci ve financování dopravní infrastruktury v celém státu, ale přesto se vás zeptám a dodám ještě, že jsme předávali na Ředitelství silnic a dálnic aktualizovaný investiční záměr, který už byl ponížen opravdu o finance, abychom -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Paní poslankyně, uběhl už váš čas určený k interpelaci.
Poslankyně Jana Fischerová: Dobře, já už dám tedy ten dotaz. Pane ministře, žádám vás o sdělení, jak nyní konkrétně může samospráva města napomoci tomu, aby příprava jihovýchodního obchvatu pokračovala, a vůbec pokračovala případně rychleji. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji a předávám slovo panu ministrovi.
Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týče interpelace, můžu potvrdit, že ty dvě důležité silnice první třídy, které projíždějí Havlíčkovým Brodem, od severu k jihu je to I/38 od Jestřabí na Hatě a od jihozápadu je to I/34 mezi Českými Budějovicemi a Koclířovem. Já bych chtěl také říct, že v červnu 2003 byla uvedena do provozu severovýchodní část obchvatu, která výrazně odlehčila centru města. A je také pravda, že chybí ta část jihovýchodní, která se dlouhodobě připravuje. Jedná se cca o 4,1 km dlouhou část obchvatu. Předpokládaná cena stavby je 1,4 mld. korun.
V roce 2010 Správa Jihlava Ředitelství silnic a dálnic zajistila aktualizaci investičního záměru, která však pro nedostatek finančních prostředků nebyla postoupena ke schvalovacímu procesu. Z důvodu nalezení úspor - za které velmi děkuji - byla vydána změna územního rozhodnutí a přepracována dokumentace pro stavební povolení. Dalším krokem přípravy bude majetkoprávní vypořádání potřebných pozemků před zahájením stavebního řízení.
Nyní ta horší zpráva. Stavba není obsažena v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na léta 2012, ale ani střednědobého výhledu 2013 a 2014, a není tedy ani v požadavcích a globálních položkách, a to z již zmíněných důvodů - nedostatku finančních prostředků. Je pravda, že nastavenými prioritami pro jednotlivé stavby byla zejména za prvé rozestavěnost nebo akce, které jsou rozestavěné, za druhé akce, které jsou spolufinancované z operačního programu Doprava. Až na dalších místech byly akce plně financované z národních zdrojů a na posledním místě stavby, které jsou potřeba, ale nejsou ještě v přípravě natolik daleko, abychom je mohli zapojit, a tím pádem finanční prostředky na tuto stavbu chybějí.
Na druhou stranu bych chtěl říci, že v této situaci nejsou finanční prostředky, ale Ředitelství silnic a dálnic zajišťuje v současné době další přepracování investičního záměru na akci silnice I/33 Havlíčkův Brod, jihovýchodní část obchvatu, podle připravené nové směrnice pro zpracování, předkládání a schvalování investičních záměrů v oblasti investiční a neinvestiční výstavby dopravní infrastruktury financovaných bez účasti státního rozpočtu. ***