(17.10 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Mohl bych například nabídnout studii, kterou si naše agentura CzechInvest nechala zpracovat u firmy Deloitte. Podle této studie se každá koruna, o kterou stát v rámci pobídek přijde, vrací více než osminásobně. Ale samozřejmě i o této studii je možné diskutovat.
Pokud ale chceme zajistit, aby v České republice pokračoval rozvoj ekonomiky založené na investicích a vysoké přidané hodnotě, pak jsou pobídky důležitým nástrojem, který může investory motivovat ke startu nebo ještě lepšímu dalšímu vývoji podnikání právě u nás.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře. Další vystoupí pan poslanec Petr Hulinský a v interpelaci se bude obracet na ministra Alexandra Vondru, kterého teď tady nemám v seznamu omluvených členů vlády, nicméně zde není.
Poslanec Petr Hulinský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, to se stává velmi často, že pan ministr Vondra není, i když ho nemáte v seznamu omluvených. Takže to není nic zvláštního. Co je víc zvláštní, je, že opoziční poslanci nemají takové štěstí jako poslanci koaliční, kdy při interpelacích kolega z ODS může interpelovat ministra z ODS, vyměňovat si deset minut názory, a tím běží čas na interpelace vesele dál, místo aby si ty informace vyměnili například na klubu.
Nicméně k mé interpelaci. Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval okolnosti neuskutečněného projektu stavby areálu Ústřední vojenské nemocnice v Praze a došel k velmi zajímavému závěru. Ponechme stranou samotný projekt, neboť za něj nese odpovědnost jen přenesenou. Přesto jsem nepostřehl, že byste jej kdy v době, pane ministře, v době příprav kritizoval, vyslovil veřejně nesouhlas, nebo pro něj dokonce na vládě, když jste byl ministr, nehlasoval. Ostatně váš postoj byl stejný, jako když Topolánkova vláda schvalovala projekty typu CASA či pandury. Po vašem nástupu do čela resortu obrany jste sice projekt zrušil, Nejvyšší kontrolní úřad však kritizuje přímo toto vaše rozhodnutí, kdy bylo podle něj zbytečně vyplaceno 175 milionů korun. Jedná se v uvozovkách o smluvní sankce pro konsorcium, které mělo projekt realizovat, za hypotetické náklady, které se stavbou mělo. Problémem je, že vaše tvrzení, že jste tak učinil na základě doporučení Ministerstva financí, zpochybňuje závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který jasně konstatuje, že pro vyplacení této částky - cituji - nebyl žádný důvod. Takže tu máme druhé Promopro. Opět pan ministr za nic nenese odpovědnost, a veden dobrým záměrem, nechal zbytečně vyhodit z okna 175 milionů korun. Teď ale asi nejde na rozdíl od Promopra říct (pozornění na čas): o ničem jsem nevěděl, nic nerozhodoval, nic nepodepisoval.
Takže žádám odpověď, pane ministře, písemnou, kdo a proč rozhodl vyplacení částky 175 milionů korun.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Igor Svoják, který se ve své interpelaci obrací na pana ministra Martina Kocourka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Igor Svoják: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, je všeobecně známo, že současná administrativní zátěž v České republice je neúměrně vysoká a způsobuje podnikatelům, zejména podnikatelům, četné finanční i časové nároky. Tuto zátěž můžeme spatřovat zejména v těchto oblastech: je to vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení, podmínky zaměstnávání, placení daní, registrace majetku, ochrana spotřebitele, ekologické zakázky, požadavky na výrobce, vnitřní trh a veřejné zakázky a statistika.
Pane ministře, jedním z cílů vlády a vašeho ministerstva je snižování administrativní zátěže. Zajímalo by mě, jak tento projekt postupuje a zda se vůbec daří plnit tento velmi ambiciózní cíl 30 odstraněných byrokratických nesmyslů ročně.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám slovo panu ministrovi.
Než pan ministr přejde pomalu k mikrofonu, tak pan ministr Vondra dodal omluvenku a je omluven dnes na odpolední část jednání a zítra 23. září celý den. Účastní se neformálního zasedání ministrů obrany EU v Polsku. Neměla jsem ho pouze v tom komplexním seznamu, takže pro upřesnění.
Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl zdůraznit, že Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračuje s projektem snižování administrativní zátěže podnikatelů napříč všemi resorty, jehož koordinací jsme byli pověřeni vládou. Cílem vlády v tomto ohledu zůstává omezit administrativní zátěž podnikatelů do roku 2012 o čtvrtinu oproti roku 2005.
Z plánovaných opatření pro snižování administrativní zátěže se nejvíc podařilo snížit administrativu na Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu práce a sociálních věcí a také na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Naopak komu se zpočátku ve snižování administrativní zátěže příliš nedařilo, bylo Ministerstvo financí a Ministerstvo zdravotnictví. Nicméně s těmito resorty jsme navázali úzkou spolupráci, která vyústila v to, že se i těmto ministerstvům daří jejich úvodní ztrátu na ty nejlepší zmenšovat. Je ale třeba podotknout, že hledat cesty ke snižování administrativní zátěže je velmi důležité a potřebné, zároveň to ale není možné dělat například na úkor snižování kvality výběru daní nebo například výkonů ve zdravotnictví. Celou problematiku je tak potřeba vnímat komplexně a vyřešení jednoho problému může mít tak často více dopadů, než by se na první pohled mohlo zdát.
Poslední měření byrokratické zátěže ukázalo, že ke konci roku 2010 se administrativní povinnosti podařilo omezit o 15,6 % oproti roku 2005. Tady ale mluvíme o průměru a ten je potřeba si znovu trochu rozklíčovat. Jako příklad si můžeme vzít třeba Ministerstvo životního prostředí. Jedním z problémů, který nahlodává naši globální konkurenceschopnost, je délka povolovacích řízení pro nové stavby. Na vině je též z velké části tzv. environmentální legislativa. Ale právě Ministerstvo životního prostředí je také ve snižování byrokratické zátěže daleko ve vedení, když své administrativní požadavky již omezilo o 40 %. Tento cíl však měl resort stanoven již od počátku realizace těchto záměrů.
Některá ministerstva jsou tedy dál, některá zatím trochu pozadu. Když se ale podíváme na opatření, ať už zrušená, a na opatření, která jsou připravená nebo je připravujeme, a na dynamiku, s jakou nabíhají, tak jakmile se do tohoto pelotonu pomůžeme zapojit i ministerstvům, která jsou dnes sice trochu vzadu, tak do roku 2012 na cílových 25 % jsme schopni dosáhnout. Dnes již tedy mohu předeslat, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, které podle posledního měření vykazovalo snížení administrativní zátěže podnikatelů o 20,5 %, se bude v roce 2012 pohybovat kolem cílených 25 %. Přesnou hodnotu však ukáže až zpráva o plnění plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů, kterou každoročně předkládáme vládě.
Při Ministerstvu průmyslu a obchodu také nově vznikla expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, kterou tvoří zástupci podnikatelského sektoru a která se speciálně věnuje hledání možností, jak omezovat byrokracii. V rámci této skupiny působí především zástupci soukromých podnikatelů, kteří ze své zkušenosti nejlépe vědí, v čem jsou největší překážky v oblasti podnikání, přičemž zároveň jejich snahou je poukázat na problémy, které je při podnikání tíží. Dělají to tedy ze svého vlastního zájmu a ve svém volném čase a pro nás je to velká inspirace, jak k problému snižování byrokratické zátěže přistoupit. ***