(14.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
A k tomu navíc ještě dodám, že ve skutečnosti se nejedná o žádnou privatizaci, ale ve skutečnosti jde o systém private public partnership, to znamená, že stát svěřuje správu důchodových spořicích systémů soukromým společnostem, protože sám tuto činnost vykonávat neumí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teď prosím pana poslance Vandase, aby doplnil svou.
Poslanec Jaroslav Vandas: Vážený pane premiére, na odpověď mám velice málo času, aby se to dalo rozvinout, ale připomínám, že jsem tady mluvil o sociálním pojistném. To za prvé. Za druhé bych připomenul ještě zavedení stropů sociálního pojistného.
A potom, protože jste tady zmínil, že tady mám nestrašte seniory II, tak já bych, protože se na tu druhou moji interpelaci zřejmě už nedostane, tak bych se chtěl zeptat na věc, která s tímto souvisí.
Nedávno udělal pan ministr Drábek skvělý čin, když oznámil do médií, že - tak jak to bylo uvedeno v našem nejčtenějším deníku - že babičky budou muset k bankomatu. Nebylo tam kdy, nebylo odkdy, takže to vzbudilo velký rozruch.
Chtěl jsem se zeptat: Vzhledem k tomu, že jste, pane premiére, odmítl zavedení těchto karet pro vyplácení starobních důchodů, ptám se, zda tento váš názor trvá a senioři nebudou muset od roku 2013 pro důchod k bankomatu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže bych požádal pana premiéra, kdyby ještě na tuto doplňující otázku poslance Vandase zareagoval. Budou, nebo nebudou muset k bankomatu?
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předpokládám, že pan poslanec Vandas ví, o čem hlasuje, když je tady předložená norma. Předpokládám, že tedy pokud hlasoval o zákonech, kterých se to týká - a to je pouze několik týdnů, pane poslanče, já jaksi chápu, že si to nemusíte pamatovat -, tak si musí pamatovat to, že tam žádná povinnost k důchodovému systému ve vazbě na tuto kartu sociálních systémů není. Čili legislativa jednoznačně říká, že budou zavedeny pouze tam, kde hrozí zneužívání sociálních dávek, především dávek hmotné nouze, a že tudíž legislativa neumožňuje - a hlasovali jsme o tom, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího - vyplácet důchody přes tuto kartu sociálních systémů. To za prvé.
Za druhé. Pan poslanec tady mluvil o tom, řečeno jistou parafrází jeho slov, že zavedení stropů na sociální pojištění byl snad nějaký chybný nebo neprozřetelný krok. Tak já bych chtěl panu poslanci prostřednictvím pana předsedajícího připomenout, že z těch zemí, které mají zavedeny v Evropě odvody na sociální zabezpečení nebo na sociální pojištění, byla Česká republika v roce 2007 poslední, která neměla zavedené stropy. Například v sousedním Německu je ten strop pouze 2,5násobek průměrné mzdy.
A na závěr dvě kontrolní otázky pro pana poslance Vandase.
Kdo si myslí, že byl první, kdo přišel v této zemi s legislativním návrhem na zavedení stropů na sociální pojištění? Pokud to pan poslanec neví, tak to byla vláda Jiřího Paroubka, čili sociálně demokratická vláda v roce 2006.
Kdo si myslí, že byl druhý, kdo přišel s návrhem na zavedení stropů na sociální pojištění? Byli to poslanci Škromach a Sobotka na podzim roku 2006 svým poslaneckým návrhem na zavedení stropu ve výši pětinásobku průměrné mzdy.
Až třetím byla pravicová vláda Mirka Topolánka. Takže tady bych velmi prosil, když to dvakrát chtěla zavést sociální demokracie, tak by se k tomu dnes měla hlásit a netvrdit, že stropy na sociální pojištění jsou chyba.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a to je konec této interpelace. Další už bude pan poslanec František Dědič, který bude interpelovat ve věci důchodové reformy.
Poslanec František Dědič: Dobré odpoledne. Pane předsedající, pane premiére, kolegyně a kolegové, dovolte mi několik dotazů, které se týkají důchodové reformy, když už tady o ní bylo mnohé řečeno.
Vážený pane premiére, oba dobře víme, že současný důchodový systém tvoří v podstatě dva pilíře - základní povinný, dávkově definovaný státní průběžný pilíř, a doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný pilíř. Jenom za první čtyři měsíce letošního roku přitom první pilíř dosáhl schodku 15,4 miliardy korun, což je o téměř čtyři miliardy více než v loňském roce. Už tak výrazný schodek důchodového systému by byl daleko výraznější, kdybychom nereagovali na rozhodnutí Ústavního soudu takzvanou malou důchodovou reformou.
V rámci velké důchodové reformy parlament schvaluje vytvoření druhého kapitálového pilíře, který by mohl systém stabilizovat a zároveň neohrozit reálnou výši důchodů. V souvislosti s tímto návrhem se objevují některé námitky právě v souvislosti s tím, že dojde k dočasnému prohloubení schodku důchodového systému. Doplňkový dobrovolný pilíř, který funguje už nyní a využívá jej přibližně polovina národa, je zase kritizován z hlediska nízké výše úspor, které si do něj lidé ukládají. Jen z tohoto krátkého popisu je zřejmé, že český důchodový systém potřebuje změny.
Chci vás proto, pane premiére, požádat o odpověď na otázky, které nám občané často kladou: Jaké jsou hlavní důvody změn v důchodovém systému? Čerpala přitom vláda zkušenosti ze zahraničí?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže prosím pana premiéra, aby se chopil odpovědi na tuto interpelaci. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec již správně uvedl, že český důchodový systém se zatím skládá ze státního průběžného pilíře a dobrovolného příspěvkového pilíře. Důchod ze základního důchodového pojištění přitom pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod, a jejich příjmy jsou kryty zhruba z 95 % pomocí základního důchodového pojištění. Tento první a základní pilíř je ale v dlouhodobém horizontu vlivem demografického vývoje ze třetiny nesolventní. Proto musíme provést parametrické změny a zároveň vytvořit nový fondový pilíř. Chci ale znovu zdůraznit, že se to týká pouze lidí mladšího a středního věku, tedy stručně čtyřicátníků a mladších. Díky tomu systém dlouhodobě stabilizujeme a zároveň reálně zachováme budoucí důchody.
Dnešní systém byl nastaven před více než sto lety, když se doba, kdy byl jedinec v důchodu, počítala na roky. Dnes je to dvacet i více let a není možné stávající systém udržet dále. V současné době, jak jsem již uvedl, připadají na jednoho důchodce téměř dva plátci pojistného na sociální pojištění a tento poměr se bude zhoršovat, takže v roce 2050 - nedojde-li ke změnám parametru systému - tento ukazatel bude zhruba 1:1. Již dnes představují výdaje na státní důchody téměř 9 % hrubého domácího produktu a tvoří zhruba 30 % výdajů státního rozpočtu. Jsou o 1 % hrubého domácího produktu vyšší než příjmy z pojistného od zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
Letos zřejmě dosáhne schodek důchodového systému částky, která přesahuje 40 miliard korun. Každý rok odkladu reformy je tak hazardem s důchody budoucích seniorů. Průběžný pilíř je s dnešní úrovní důchodů dlouhodobě neudržitelný a v perspektivě 30 až 40 let směřuje k deficitům až 5 % hrubého domácího produktu ročně. Bez podstatných změn zůstane již trvale deficitní.
Po sedmi letech pečlivých diskusí v Bezděkově komisi I, Bezděkově komisi II i Národní ekonomické radě vlády jsme tak dospěli k verzi důchodové reformy, která bude kompromisem pro všechny. Navrhovaná reforma splní základní cíle - větší diverzifikace, fiskální udržitelnost, spravedlivější rozložení mezigeneračního břemene a určité zvýšení ekvivalence, což po nás požaduje i Ústavní soud. ***