(19.40 hodin)
(pokračuje Heger)
To, že je problém s hygienickou službou, pokud jde o její financování, je pravdou. A protože jsme tady slyšeli hodně slov, která citovala minulá léta, tak musím říct, že to, co se odehrálo od roku 2000 do roku 2006, kdy došlo k výměně politických stráží a celá rozsáhlá reforma hygienické služby tak proběhla v době vlády sociální demokracie! Takže jestliže tady padá, že se reforma nepovedla, tak by se k tomu měla sociální demokracie také přiznat, že to takhle proponovala už v době, kdy se začátkem let 2000 debatovalo rozdělení bývalé hygienické služby na správní úřady a na výkonnou složku. Bylo to kritizováno a bylo to provázeno problémy, protože lidé, zaměstnanci hygienické služby, se museli přesouvat a reorganizovat a to se nikomu nelíbilo. Už tehdy se vědělo, že zdravotní ústavy jsou poněkud hypertrofické, že se zde začíná rozvíjet spontánně, nikoliv nějakými privatizačními kroky, sféra, která je komerční. Venkoncem, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, komerční sféra oponovala velkou část laboratorních vyšetření i v oblasti poskytování péče, nikoliv jenom zdravotního dohledu. A to, že zdravotní ústavy musely konkurovat a nebyly mnohdy schopné konkurence, byl důsledek toho, že se jejich hospodaření začalo propadat a koncentrace sil, které zbývají a které je potřeba zachovat, protože zdravotní ústavy samozřejmě nesou určité know-how, které komerční sféra nedělá, tak jejich zachování je žádoucí.
Já jsem zde sám říkal, že jenom okolo 15 % je podíl, kterým dneska zdravotní ústavy dělají služby pro hygienickou sféru. Bylo to tady zopakováno i ze strany předřečníků. A to je právě věc, která svědčí o tom, že dneska terén je naplněn, že nehrozí žádný nedostatek potřebných kapacit. A to, co nám bylo vyčítáno, že zde dochází k útlumu primární prevence, která byla přesunuta kompletně na Státní zdravotní ústav, tak primární prevence jaksi není dostatečná v tom smyslu, že již posledních 20 let nedochází ke snižování úrovně kouření, v naší populaci nedochází ke zdravějšímu způsobu života, je zde stále velké procento ve srovnání se zdravými zeměmi Evropy obézních dětí například. Tak to ukazuje, že to vůbec nesouvisí s transformací hygienické služby, ale je to problém toho, že tzv. osvětové mechanismy nefungují dobře, je potřeba je posílit a na to posílení je potřeba peněz. Je to financováno, protože to je služba zcela nevýdělečná, je podporována státem a státním rozpočtem a není žádoucí, aby zdroje ze státního rozpočtu mizely v laboratorních vyšetřeních, která mohou být prováděna efektivněji, a je naopak je potřeba koncentrovat na Státní zdravotní ústav a tam tuto činnost podporovat, což ministerstvo i nadále dělat bude.
Poslední, co bych zmínil, je to, že zdravotní ústavy se živí zčásti i servisem pro zdravotnická zařízení, zejména v oblasti mikrobiologie, která je poměrně lukrativní. Není vůbec důvodem tam, kde tato služba funguje, aby nefungovala i nadále, přestože si myslím, že patří spíše do zdravotnických zařízení, která péči poskytují, ale je to možno dělat ve formě, v jaké to bylo kdysi, a koncentrace dnešních služeb do dvou zdravotních ústavů vůbec neznamená, že činnost periférií zmizí. Plánuje se zachování značné části detašovaných pracovišť i nadále tam, kde jsou efektivní a budou potřeba. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik tedy rozprava, do které se hlásí poslanec František Bublan.
Poslanec František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Já možná jenom několik poznatků k tomu, co říkal pan ministr.
Je pravda, že otázka rušení zdravotních ústavů v krajích vyvolává velkou nevoli jak u samotných pracovníků, tak také u hejtmanů a dalších lidí, kteří se zabývají touto problematikou. A všichni se ptají, co je smyslem tohoto zákonného opatření, kdy se nám ze 14 dosud zákonem platných ústavů stanou pouze dva. Pan ministr říkal, že tyto ústavy pouze z 15 % plní zakázky hygienické služby. To je pravda. Ale není to tím, že by hygienická služba neměla požadavků daleko více, ale pravdou je to, že pouze těch 15 % je krajská hygienická stanice schopna zaplatit zdravotnímu ústavu. V tom je problém. Kdyby hygienická služba měla více peněz, tak zakázek je skutečně několikrát více a mohla by zaplatit také více. Mohlo by to být třeba i 50 % nebo možná ještě vyšší číslo. Takže všechno je to o penězích a všechno je to o tom, kolik je stát schopen a ochoten do této služby dát a jak dalece si cení ochrany zdraví našeho národa.
Potom ještě další věc. Pokud by došlo k nějakému systémovému opatření, a mohu potvrdit, že sami pracovníci těchto ústavů volají po nějakém systémovém opatření, aby se sjednotila tato činnost, aby se zefektivnila, tak by nemuselo docházet pouze k tomu, že zrušíme některé krajské zdravotní ústavy a vytvoříme pouze dva, protože o tom to není. Tam nic neušetříme. Tam jenom ušetříme možná na některých budovách, které se prodají, takže všichni samozřejmě tuší, vědí anebo se domnívají, že jde především o budovy, o majetek, a nikoliv o to, aby se ta služba nějakým způsobem zefektivnila. Já dost dobře nechápu, jak může jihlavský zdravotní ústav patřit pod Ostravu - mezi nimi je vzdálenost 200 kilometrů, jak může takto fungovat, a stejně tak si těžko umím představit potom, když bude pouze jeden v Praze a druhý v Ostravě. Takže na tu službu to bude mít velký negativní vliv a asi dojde k tomu, že tyto dva velké zdravotní ústavy si budou najímat soukromé, privátní služby, které se v poslední době hodně rozmohly. A potom je zase otázka, jestli to bude skutečně státní dozor nad zdravím, anebo to bude čistě jenom nějaký obchod, kde se využije prostředků, které hygienické stanice mají, na to, aby se podporoval privátní sektor.
Takže já bych se spíš zamýšlel nad tím, pokud chceme tuto otázku řešit, tak ji řešme systémově, abychom tam viděli efektivitu v činnosti, a nikoliv pouze tímto chabým opatřením, že zrušíme krajské zdravotní ústavy, vytvoříme dva a jinak všechno zůstane při starém. Děkuji. ***