(19.30 hodin)
(pokračuje Orgoníková)
Lze tedy důvodně předpokládat, že navrhovaná úprava nezaručí potřebnou významnost služeb pro státní zdravotní dozor, tedy objektivní podklady pro práci hygienických stanic.
Dnes diskutovaná úprava však přináší i další problém. Je jím zvýšení nákladů na obsluhu takzvaně okrajových částí nově proponovaných superústavů. Dopravní vzdálenosti, ale také rychlost reakce na potřeby některých měření v terénu se po vzniku dvou zdravotních ústavů zvýší, a to zejména v okrajových částech nově vzniklých megaregionů Čechy a Morava. To je v kontradikci s předpokládanými finančními úsporami navrhovaného řešení.
Ze všech výše uvedených důvodů nemůžeme navrhované řešení restrukturalizace zdravotních ústavů podpořit. Navíc projednávaná novela neřeší komplexně a systémově reorganizaci hygienické služby, ale pouze se partikulárně zabývá její zdánlivě nejlukrativnější částí, jíž je dnes činnost současných zdravotních ústavů. Musím zde konstatovat, že sociální demokracie ve spolupráci se skupinou odborníků již plně pracuje na přípravě takového systémového řešení organizační struktury hygienické služby v České republice, která by se měla s touto problematikou komplexně vyrovnat.
Nové koncepčně správné řešení reorganizace hygienické služby v České republice se musí vypořádat nejméně se třemi základními oblastmi, které jsou nejvíc poznamenány dosavadními nevhodnými kroky Ministerstva zdravotnictví: Zabezpečit ingerenci státu za kvalitní podklady a data, která jsou potřebná pro výkon státem garantovaného zdravotního dozoru a pro monitorování vlivu životních a pracovních podmínek na zdraví obyvatel České republiky, a to systémovým řešením, které zajistí dlouhodobou stabilitu a rozvoj této oblasti. Systémově racionalizovat a zefektivnit současný systém výkonu státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví a zajistit návrat ingerence státu v podpoře veřejného zdraví a primární prevenci nemocí novým rozvojem organizační struktury speciálních pracovišť, podpory veřejného zdraví pracujících s významnou pozorností a podporou státu v rozvoji státem garantovaných programů v této oblasti.
Veškeré legislativní změny, které ministerstvo v uplynulých letech na úseku hygieny provádělo, postrádaly veřejně deklarovaný cíl a probíhaly netransparentně. Před odbornou veřejností dokonce byly utajovány a příprava probíhala bez dostupného zdůvodnění a projednání na odborných fórech. Jsou to prohřešky proti dobré legislativní praxi, protože každý zákon a strategické rozhodnutí by měly být výsledkem zhodnocení více názorů na možná řešení a zvažování všech důsledků, nejen okamžitých, často s partikulárními zájmy. Ministerstvo bylo za tuto špatnou práci mnohokrát ostře kritizováno například na dvou seminářích uspořádaných Sněmovnou a Senátem. Ministerstvem nyní předkládaný návrh v této praxi bohužel pokračuje.
Závěrem si dovolím připomenout, že skupina expertů Světové zdravotnické organizace, která v roce 2000 zhodnotila situaci v České republice, konstatovala, že zdravotnický resort ani vláda nevěnují tomuto úseku dostatečnou pozornost a finanční zdroje pro podporu zdraví populace jsou nedostatečné. Zhodnocení dnešní situace jen nasvědčuje tomu, že místo zlepšení je podpora a ochrana zdraví v České republice systémově v ještě horší situaci než před oněmi zhruba deseti lety.
Ze všech těchto důvodů navrhuji novelu zákona č. 258/2000 Sb. vrátit předkladateli k přepracování, a pokud tento návrh nebude přijat, pak se připojuji k návrhu kolegy Krákory návrh novely zákona č. 258/2000 Sb. zamítnout.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal paní poslankyni Soňu Markovou.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, protože již mnohé bylo k tomuto návrhu zákona řečeno, dovolte mi jenom pár poznámek a otázek.
Již v letech 2008 až 2009 přikročilo Ministerstvo zdravotnictví k takzvané reorganizaci, která však byla označována spíše za faktickou snahu o zrušení zdravotnických ústavů, a to bez opory v zákoně. Proto Poslanecká sněmovna tyto návrhy důrazně odmítla. Jenom pro pamětníky připomínám v této souvislosti mnohahodinové debaty při projednávání písemné interpelace, u které jsem byla spoluautorkou, která byla na bývalou ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou. Poslanecká sněmovna tehdy velmi důrazně veškeré tyto skutečně nezákonné snahy ministerstva odmítla.
Nyní, když jsme byli svědky také takového nevydařeného pokusu o vložení přílepku k jinému návrhu zákona, který měl stejný obsah jako tento návrh zákona, tak se vlastně usiluje o totéž. Přitom proti připravovanému sloučení pouze do dvou zdravotnických ústavů, a to v Praze a Ostravě, a zrušení přílohy č. 3 zákona byly sepsány petice zaměstnanců, proti se staví samozřejmě opozice, vedení samospráv v jednotlivých krajích, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Ti všichni jsou proti tomuto záměru Ministerstva zdravotnictví.
Návrh zákona v důvodové zprávě se opírá pouze o špatné výsledky hospodaření. Přitom ale ještě v roce 2009 hospodařily zdravotní ústavy s vyrovnaným rozpočtem nebo s mírným přebytkem. Naskýtá se tedy několik závažných otázek. Zda vůbec a v jakém rozsahu budou zajištěny dosavadní velmi potřebné služby? Co bude s majetkem v hodnotě 4 mld. korun, se kterým dosud zdravotní ústavy hospodaří? Co se ve skutečnosti skrývá za snahou zrušit zdravotnické ústavy, když dosavadní zkušenosti jasně ukazují na fakt, že tam, kde zdravotnické ústavy dosud skončily, přebírají jejich činnost soukromé laboratoře? Je tedy toto primární a pravý důvod neutuchajícího úsilí Ministerstva zdravotnictví o reorganizaci, to je o zrušení zdravotnických ústavů?
Bez jasných odpovědí na položené otázky samozřejmě nelze tento návrh zákona podpořit, a proto ho navrhuji zamítnout. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vidím, že se hlásí pan ministr Heger do rozpravy, takže, prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil jenom stručný komentář. Děkuji za vznesené připomínky. Já bych je rozdělil na dvě části.
Za prvé rušení některých součástí hygienické služby nebo restrukturace samozřejmě provází podobný fenomén, jako je rušení škol nebo rušení nemocnic, které již ztrácejí svůj význam z nejrůznějších důvodů, a dané lokality proti nim samozřejmě mimořádně protestují.
Já bych trošku protestoval proti tvrzení, že v roce 2000 kritizovala Českou republiku skupina expertů, že se tady dělá to, co má dělat hygienická služba, špatně a že je nedostatečná podpora zdraví v České republice. Zkušenosti Ministerstva zdravotnictví jsou spíše opačné, že celý systém ochrany zdraví byl vnímán zde v republice jako velmi úspěšný a jeho úspěšnost dále pokračuje. Já bych si jenom dovolil připomenout, že jedna z nejdůležitějších činností je protiepidemiologický dohled a působení naší hygienické služby v obou posledních epidemiích a působení hygienické služby například při povodních bylo bez nějakých výrazných kritických momentů a jediné, co se diskutovalo, bylo, jak se rozsáhle má očkovat při epidemiích. ***