(17.30 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Děkuji za projednání této novely, jejímž původním motivem bylo zjednodušení administrace prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie.
V průběhu druhého čtení na rozpočtovém výboru byl předložen pozměňující návrh, kterému, velmi prosím, abyste věnovali chvilku pozornosti, protože vyvolal bouřlivou diskusi zejména mezi starosty, hejtmany, rektory vysokých škol, a to je pozměňující návrh, který se týká nastavení legislativního rámce pro řízení cash flow veřejných prostředků souvisejících se státní pokladnou.
Dá se říct, že je absurdní, že ještě 20 let po roce 1990 neexistuje jednoznačný přehled o platebním styku, neexistuje naprosto průhledný a jasný přehled o cash flow veřejných prostředků, tzn. není možné provádět moderní finanční management v rámci státního rozpočtu a veřejných rozpočtů. Upřímně řečeno, kdyby takovým způsobem, jako to stále provádí Česká republika, řídila svůj finanční management a své finanční prostředky jakákoli firma, tak by musela být hodně konkurenceschopná v jiných oblastech, a nebo by zkrachovala, protože z tohoto důvodu by byla výrazně nekonkurenceschopná vzhledem k poměrně vysokým nákladům na dluhovou službu, na své úrokové náklady a na zbytečné ztráty při špatném řízení svého finančního managementu.
Jinými slovy, u projektů státní pokladny je nesmírně důležité to, čemu říkáme platební styk. V řadě zemí, které státní pokladnu zaváděly, byl platební styk, tedy jednotlivé účty, kam se příslušným subjektům převáděly prostředky, zřízeny přímo u Ministerstva financí. Tady vzhledem k tomu, že byl systém účtů poměrně široce rozveden u České národní banky, tak z hlediska úspor, abychom nemuseli za dvě až tři miliardy budovat systém platebního styku u Ministerstva financí, došlo k dohodě mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou a platební styk bude prováděn prostřednictvím účtů České národní banky, které budou propojeny se systémem státní pokladny tak, že finanční řízení státu vždy a v každém okamžiku bude mít jednoznačný přehled o toku finančních prostředků, o platebním styku i o převáděných prostředcích. Samozřejmě že to je namířeno zejména k tomu, abychom maximálně snížili potřebu úrokových nákladů a potřebu výpůjček, neboť je zcela absurdní, aby na jedné straně u státního fondu leželo na účtech několik miliard prostředků a my si současně někde jinde, např. za krátkodobé pokladniční poukázky, museli půjčovat, abychom mohli profinancovat běžnou veřejnou službu státu. Mně to přijde absolutně samozřejmé, logické, a to, co je spíše nelogické - proč to tady už takhle nefunguje 15 let. To znamená včera bylo pozdě.
Samozřejmě že největší protesty to vyvolalo u těch subjektů - a tady já jsem přesvědčen, že se jedná o nedorozumění - největší protesty to vyvolalo u těch subjektů, které se tím cítí dotčeny ve svých pravomocích, ať už jsou to starostové, hejtmani, rektoři vysokých škol. A já zdůrazňuji, že v jejich případě se o žádné dotčení pravomocí nejedná, neboť rozdělujeme typy klientů na dva typy: na povinnou vrstvu klientů, což je privatizační účet Ministerstva financí, státní fondy, příspěvkové státní organizace, ti, kteří skutečně hospodaří stále se státními prostředky. Je zcela absurdní, aby je často za nevýhodných podmínek zhodnocovali u komerčních bank a stát si musel draze půjčovat na krátkodobé pokladniční poukázky, když jeho vlastní peníze někde leží na účtech. Tento povinný typ klientů logicky bude muset mít uloženy státní prostředky na účtech České národní banky, aby je stát při řízení svého cash flow, aniž by je o ně připravil, mohl krátkodobě použít překlenovacím způsobem. Pak jsou ale dobrovolné typy klientů - a tady znovu zdůrazňuji, protože teď beru ty protesty, co jsem slyšel z veřejnosti - starostové, hejtmani, územně samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy - to všechno jsou dobrovolné typy klientů, kteří z hlediska přehledu o finančních tocích dostanou ty peníze na ten účet ČNB. V následující minutě (s důrazem) si je mohou převést, kam chtějí. To bude jejich pravomoc. Nicméně přehled o tom, že to tam dostali a že byly převedeny, státní pokladna bude mít. To znamená, nikdo jim nebrání v jejich pravomoci prostředky převádět, zhodnocovat, jakkoli s nimi nakládat. Jenom jim budou převedeny přes jasně identifikovaný a sledovaný účet u České národní banky. O nic jiného tam nejde.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru, usnesení vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk číslo 287/1. Iniciativně tento tisk projednal i kontrolní výbor. Jeho usnesení vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 287/2. A nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Pavla Suchánka, aby se ujal své úlohy.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo. Rozpočtový výbor projednal tento tisk na své 15. schůzi dne 18. května 2011 a doporučuje Sněmovně, aby tento tisk přijala ve znění pozměňovacího návrhu přijatého rozpočtovým výborem. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Nyní požádám o slovo zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Václava Votavu.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením kontrolního výboru číslo 80 z 25. května 2011:
Kontrolní výboru doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 287, schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou součástí usnesení - to nebudu číst. Dále zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu - tak to tedy činím. A pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení zaslal předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do této rozpravy není nikdo písemně přihlášený. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Pokud mě upozorňujete na jména na tabuli, tak to jsou poslanci přihlášení do rozpravy podrobné.
Prosím pan poslanec Babák se hlásí do obecné rozpravy. Prosím.
Poslanec Michal Babák: Dámy a pánové, pane premiére, paní předsedající, za Věci veřejné prezentuji výhrady k pozměňovacím návrhům k novele o rozpočtových pravidlech.
Článek 101 Ústavy zaručuje územním samosprávným celkům, tj. obcím a krajům, mít vlastní majetek. Tento návrh nepříjemně zasahuje do jejich suverenity, jelikož jim určuje povinnost vést účet u České národní banky, což velmi omezuje jejich hospodaření. Za prvé, hlavními důvody jsou zkomplikování přístupu obcí k jejich účtu, tzn. Česká národní banka nemůže mít tolik poboček, kolik je např. u komerčních ústavů. Za druhé, Česká národní banka neposkytuje k účtům platební karty. Dále Česká národní banka např. má nižší úročení zůstatků z účtu v porovnání s komerčními bankami.
To znamená, že dopředu avizujeme, že o pozměňovacích návrzích k tomuto zákonu budeme chtít ve třetím čtení hlasovat zvlášť a tyto pozměňovací návrhy nepodpoříme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Dále se hlásí z místa pan poslanec Doktor. ***