(16.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Novela sama prošla nebo prochází již měsíce velmi bouřlivou veřejnou diskusí, do které se drtivá většina z vás zapojila. Zde bych chtěl dojatě poděkovat za aktivitu zejména poslancům Věcí veřejných. Takže přišlo by mi nezdrženlivé, kdybych teď znovu opakoval všechny argumenty, které jsem říkal ve všech otevřených zdrojích a při všech příležitostech při setkání s vámi.
Dovolte tedy, abych se omezil ve svém úvodním slově pouze na konstatování, že bez schválení této systémové změny nelze uvažovat o zřízení jednoho inkasního místa, nelze uvažovat o zásadním zjednodušení správy daně na straně státu i odvodů daně na straně daňového poplatníka. To je totiž tím základním cílem. Základním cílem zde není efektivní míru zdanění - a tady prosím, abyste se vždy dívali na celkovou efektivní míru zdanění. Nelze se vytrženě dívat na procento u zdravotního pojištění, nelze se vytrženě dívat na částku u paušálu, ale je vždy třeba sledovat celkovou efektivní míru zdanění u fyzické osoby. A sečtete-li to, zjistíte, že tady skutečně není cílem efektivní míru zdanění měnit, že zůstává zhruba stejná jako v bývalém systému. Cílem je systém maximálně zjednodušit, zpřehlednit, odstranit celou řadu diskriminačních nesmyslných výjimek, harmonizovat základ pro odvody všech přímých odvodů, sjednotit inkasní místo, sjednotit kontrolu, sjednotit jurisdikci, sjednotit správu. To je základní cíl této reformy.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Suchánek.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Po úvodním slově pana ministra bych se jako člen vládní koalice a zpravodaj toho tisku jenom opakoval a budu jako zpravodaj podporovat propuštění tohoto tisku do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a konstatuji, že do ní není žádná přihláška - ani písemná, ani z místa. Prosím, pan poslanec se hlásí.
Poslanec Pavel Ploc: Dobrý den, dámy a pánové. Vážená paní předsedající, dovoluji si navrhnout, aby byl tento návrh přikázán k projednání školskému výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, tak to byl návrh pana poslance Jiřího Šlégra. (Hlasitý smích.) Tak to nebyl Šlégr. Já se velmi omlouvám. Omlouvám se panu poslanci Plocovi.
Hlásí se paní místopředsedkyně Klasnová.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, přemýšlela jsem, jestli mám promluvit k tomuto bodu, jednak proto, že se jedná o návrh, který měl být koaličně projednán, jednak proto, že nejsem vzděláním ekonom - ostatně jako leckteří ministři financí. Netroufala bych si sice jako oni starat o státní rozpočet, přesto si připadám snad dostatečně znalá, abych na tomto plénu připomněla, proč Věci veřejné - a dneska jsme se o tom bavili také na klubu s panem ministrem - nesouhlasí se zrušením stravenek.
Příspěvek na stravování dostává v nějaké formě 80 % všech českých zaměstnanců, tedy více než tři miliony občanů. Přímo stravenky se pak týkají více než jednoho milionu lidí - 1,3 milionu lidí. Zaměstnanecké benefity nejčastěji ve formě příspěvku na stravování jsou přitom běžné v 21 evropských zemích a jsou to právě zaměstnanecké benefity, které - jak říkají i sami zaměstnavatelé - odlišují jednotlivé zaměstnavatele a zpestřují nabídku na trhu práce. Český ministr financí, náš pan ministr, však dle vlastních slov považuje stravenky za perverzní. (Odezva před řečništěm.) Teď jsem slyšela, že to také považují někteří jiní kolegové. Já to s dovolením opravdu za erudovaný argument nepovažuji.
Rozuměla bych snaze zbavit český daňový systém výjimek. Na druhou stranu jsme vládou rozpočtově odpovědnou, stejně tak rozpočtově odpovědný by měl být ministr financí, avšak ministerstvo neposkytlo žádnou analýzu přímých a nepřímých dopadů ani nezveřejnilo metodiku svého výpočtu. Jakými výpočty se tedy Ministerstvo financí dostalo k tomu, že zrušení stravenek a jejich nahrazení paušálním daňovým bonusem přivede do českého rozpočtu miliardy?
Dnes jsme se na poslaneckém klubu při diskusi s panem ministrem dozvěděli, že všechny ostatní výpočty než výpočty Ministerstva financí jsou liché. Já bych tomu ráda věřila a doufala, že Ministerstvo financí jako jediné disponuje erudovanými odborníky na makroekonomii, přesto si dovolím použít některé z těchto v uvozovkách lichých čísel.
Jen zavedení daňového bonusu zaměstnaneckého paušálu bude znamenat nároky na státní rozpočet, nebo mohlo by znamenat nároky na státní rozpočet, 12 miliard korun - 4 miliony zaměstnanců krát 3 tisíce korun ročně na jednoho. Dá se také očekávat, že zaměstnanci bez stravenek omezí návštěvy restaurací. Například podle studie GFK, kterou disponuje Unie zaměstnavatelských svazů, hovoří až o 70% úbytku. To by snížilo podle odhadů tržby restaurací téměř o 8 miliard ročně a mohlo by to znamenat ztrátu až 30 tisíc pracovních míst ve službách. Jsou to samozřejmě čísla, nad kterými můžeme vést diskusi. K omezení návštěvnosti by došlo i v podnikových jídelnách, protože by kvůli vyšším nákladům zaměstnavatelů zdražily o 30 % a následkem nižšího počtu strávníků by byly opět jen zvýšené fixní náklady na přípravu jednoho oběda. Z těchto a dalších ekonomických důvodů hovoří studie zaměstnavatelů o propadu až téměř 9 miliard ročně. Naši ekonomičtí odborníci hovořili až o 7 miliardách. Ti největší skeptici, které jsem oslovila, hovořili o propadu pouhých tří až čtyř miliard korun.
Ptám se tedy, v čím zájmu je boj proti stravenkách. Ve vzácné shodě proti zrušení stravenek vystupují odboráři i Unie zaměstnavatelů. Na základě jakých ukazatelů došlo Ministerstvo financí k předpokládaným výsledkům? A ptám se, jestli nejsou přehnaně pozitivní. Nemůžeme opětovně očekávat, že ukazatele nebudou tak lichotivé a propad mezi očekáváním a realitou bude chtít Ministerstvo financí řešit například zvyšováním nepřímých daní? Stejně tak se nyní ukazuje, že hospodářský růst České republiky zdaleka nemusí být tak bujný, jak se očekávalo.
Jsem ráda, že proti zrušení stravenek se vedle Věcí veřejných postavila v posledních dnech i občanská demokracie slovy své místopředsedkyně. Proto doufám, že i když balík takzvané daňové reformy prošel, řekněme, roztodivným způsobem vládou, celou věc ještě koaličně projednáme, tak jak nám to ostatně na vládě slíbil i pan premiér.
Souhlasím s ministrem financí, že daňová reforma je rozsáhlý balík úprav a nelze je redukovat jen na stravenky. Tím spíš věřím, že zvítězí zdravý rozum a veřejný zájem.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji paní místopředsedkyni. Mám zde jednu faktickou přihlášku a poté pořadí přihlášených: pan zpravodaj Suchánek, písemná přihláška pana poslance Doktora, dále z místa se hlásí pánové Babák a Vacek.
Čili faktická prosím, pan poslanec Zapletal. Jste přihlášen k faktické poznámce. Bylo to přehmátnutí. Čili slovo má pan zpravodaj Suchánek.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl v rozpravě navrhnout zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 40 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Přicházím s dovolením kolegyň a kolegů přičinit pár poznámek k projednávané věci. Tou poznámkou první je ujištění panu ministru financí, že já se rozhodně nepřipojím k poslancům, kteří by chtěli zpožďovat z hlediska procedurálního i věcného projednávání projektu jednotného inkasního místa. Už i proto ne, že jednou z posledních legislativních věcí, předloh, které byly projednány v závěru minulého volebního období, byl právě návrh změny zákona, respektive mnoha zákonů, který nastartoval projekt jednotného inkasního místa, a já jsem byl předkladatelem těchto změn zákonů. Otevřeně se k této spolupráci s institucí Ministerstva financí a pana ministra Kalouska hlásím a myslím, že je to jeden z nejzásadnějších projektů, které mohou naprosto zásadním způsobem změnit - je tím tedy myšleno zlepšit - efektivitu správy daní a poplatků v České republice, a to nikoliv jenom z pohledu nákladů, které vynakládá stát na tyto agendy, především i z pohledu daňových poplatníků, protože je naprosto zásadní věcný rozdíl mezi tím, jestli instituce v komunikaci se státem vynakládá energii a náklady spojené s komunikací se třemi až čtyřmi samostatnými institucemi, navíc informačně i pracovně nepropojenými, anebo bude-li v budoucnu vynakládat energii pouze jedním jediným směrem. ***