(11.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Česká republika patří mezi státy, které vetují veškeré snahy Evropské komise zdanit finanční transakce na mezinárodní bázi. Tak není možné přece na jednu stranu se tady v české Poslanecké sněmovně pohrdavě vyjadřovat o Sörösovi a dalších spekulantech a na druhou stranu nahrávat finančním spekulantům při každém jednání Evropské rady, kde se otevře otázka zdanění mezinárodních finančních transakcí.
Já bych rád vyzval pana premiéra, jestliže máte tedy tento skeptický vztah k přínosům finančních spekulantů pro růst jednotlivých ekonomik, ať to také projeví v činech, ať se takto chová na úrovni Evropské rady a ať podpoří za Českou republiku zavedení finanční daně ze spekulativních transakcí.
Rozhodně nesouhlasím s tím, jakým způsobem tady byla interpretována daňová reforma, za kterou nese odpovědnost současný premiér a současný ministr financí. To bylo to zavedení rovné daně za vlády Mirka Topolánka. To byl přece veliký podvod. To, co tady říkal premiér, je také podvod. Je to prostě žonglování se slovy.
Pan premiér v té své argumentaci zcela opominul jednoduchý fakt, který ovšem každý občan v této zemi ví. Vláda sice zvedla slevy na dani za dítě, ale současně zvedla DPH! O tom, že Topolánkova vláda v rámci daňové reformy zdražila potraviny, léky a další položky včetně dětských sedaček, jednorázových plen apod., o tom tady premiér Nečas neřekl ani slovo. Ale to je potřeba vždycky říci. Jestliže se řekne A, co se stalo v dani z příjmu, tak ve stejnou dobu Topolánkova vláda, tehdejší ministr financí Kalousek, tehdejší ministr práce a sociálních věcí Nečas, zavedli vyšší DPH na celou řadu sociálně citlivých položek, včetně potravin a léků. Z 5 % se zvedlo zdanění na 10 %. Na 9 % a posléze za Fischerovy vlády na 10 %. Ale to zdražení na 9 % přece odsálo rodinám s dětmi jakékoli dodatečné zdroje, které mohly získat tím, že měly o něco málo vyšší slevu na dani za dítě. Takže ta daňová reforma byla vůči rodinám s dětmi, nízko- a středně příjmovým rodinám, negativní. Žádné peníze na ní nevydělaly! Jediný, kdo vydělal na Topolánkově daňové reformě, bylo 10 % lidí s nejvyššími příjmy! Prostě ti vydělali miliony korun, ušetřili na daních. Ty stovky korun, které ušetřily prodavačky s dětmi, jim odsálo vyšší DPH na potraviny a léky! To je celá pravda o daňové reformě, tak jak byla realizována za vlády Mirka Topolánka. Měla úplně stejný efekt, jako bude mít ta současná reforma. No bodejť by neměla, vždyť ji designují stejní lidé. Stejní lidé, kteří stáli u neúspěšné Topolánkovy daňové reformy, dneska dávají rysy a tvář důchodové reformě. Copak to může dopadnout jinak? Copak to může dopadnout lépe? No, v žádném případě to lépe nedopadne.
A jestliže pan premiér Nečas tolik myslí na chudé, tak já se ptám, jak je možné, že za pět let, co je tady u vlády pravice, se minimální mzda nezvýšila ani o jedinou korunu. Lidé, kteří pracují za minimální mzdu a mzdu blízkou minimální mzdě, dobře vědí, že naposledy se zvýšila minimální mzda 1. ledna roku 2007. Teď máme rok 2011. Ani letos se nic nestalo. Takže jestliže tahle vláda o sobě tvrdí, že myslí na chudé, tak by neměla zapomínat na chudé pracující, na ty lidi, kteří pracují za nízký plat, a měla by zvýšit minimální mzdu. Bohužel mám obavu, že od této vlády, od premiéra Nečase, se ničeho takového nedočkáme.
Také není vůbec pravda to, co tady říkal premiér o tom, že toto je reforma za soukromé peníze. To není reforma za soukromé peníze! Vždyť se financuje zvýšením DPH, jenom je to v jiném zákoně! To je přece jednoduchý trik. Kdyby vláda byla poctivá, otevřená a statečná, tak jak tady bylo řečeno, tak to zvýšení DPH je ve stejném zákoně, ve stejném balíku zákonů. Ne, vláda ho předložila samostatně a tváří se, že s tím důchodová reforma nemá nic společného. Ale to je přece součást důchodové reformy! To není placeno ze soukromých peněz! To je placeno z toho, co lidé zaplatí za dražší potraviny, léky, vodné a stočné, jízdné, za dražší bydlení, za dražší dodávky tepla. Z toho je placena tato daňová a důchodová reforma pro nejbohatší Není to za soukromé peníze! V žádném případě nelze s tímto tvrzením předsedy vlády souhlasit.
A jestliže se pan premiér zlobí na to, že zde uvádíme nepřesná čísla o tom, pro koho je tato reforma výhodná, pak by se pan premiér měl zlobit na všechny analytiky, novináře, kteří o tom píší přesně takto. Měl by se zlobit na ty, kdo navrhli tabulku na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, protože z té tabulky to jednoznačně vychází, pro koho je reforma výhodná. Ale na to nepotřebujete mít žádné analytiky, novináře ani tabulku MPSV. Každý si to přece může velmi jednoduše spočítat. Prostě ti, kdo mají vyšší příjmy, odvádějí do solidárního systému více, a jim se tedy relativně samozřejmě více vyplatí omezit svoji solidaritu a převést si část svých sociálních odvodů na soukromé spoření. Tak to prostě je. Nevyplatí se to lidem s průměrným platem. A je absolutní lež tvrdit, že pro lidi s průměrným platem je výhodné, aby přešli do tohoto systému. Není a nebude, pokud se nezmění parametry. Není a nebude! A to nenapraví sebedražší reklamní kampaň. A bohužel nás čekají reklamní kampaně, čekají nás barnumské reklamní kampaně, protože tato vláda nastavila důchodovou reformu tak, že začnou privátní fondy pořádat hony na klienty. A já jsem zvědav na tu kampaň. Obávám se, že bude vypadat úplně stejně, jako když investiční fondy sháněly DIKy, aby jim svěřili své kupony v době kuponové privatizace. Spousta krásných slov, spousta krásných slibů - a na konci obrovské zklamání. A tady lidé dopadnou bohužel úplně stejně, pokud podlehnou nepravdivé argumentaci a uvěří tomu, že pro někoho, kdo má průměrný plat, je výhodné, aby si spořil v tomto vládním systému. Pravda to prostě není.
A pokud zde pan premiér hovoří o tom, že je problém, že naši důchodci jsou odkázáni pouze na státní zdroje - přece jinak to ani není možné. My jsme tady měli do roku 1989 jiný společenský systém. Tady do roku 1989 nebylo možné spořit si na důchod. To v Německu, Holandsku, Británii, ve Spojených státech možné bylo. Čili je logické, že u nás lidé, kteří jsou dnes v penzi a většinu svého produktivního života strávili za minulého režimu, tak že jejich zdroje pocházejí ze státního průběžného systému. Prostě jinak to ani být nemohlo. Žádná vláda v uplynulých 20 letech na tom nemohla nic změnit, to je prostě otázka historie a to je otázka demografického vývoje. A jestliže pan premiér se snaží udělat jakousi paralelu, která je velmi, velmi problematická, mezi krizí v jižních státech, tou dluhovou krizí v jižních státech, a tím, že tamní důchodci mají také vysoký podíl penzí od státu, tak je to opět dáno historicky. Je přece potřeba si uvědomit, že v Portugalsku, ve Španělsku, v Řecku do 70., 80. let byly vojenské diktatury. Tam prostě také byla omezená možnost spoření v podnikových penzijních fondech. Tam ty systémy připomínaly spíše totalitní systémy, tak jak jsme je znali z východní Evropy, byť samozřejmě v té ekonomické oblasti fungovaly jinak. Ale ta podobnost je dána spíše tímto faktorem. Ale pokud se podíváme na doplňkové příjmy důchodců v Německu, v Holandsku, v Británii, tam je to dáno příjmy ze zaměstnaneckých penzijních fondů, které jsou ale postaveny jinak. Ty jsou postaveny na partnerství mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, jsou tam významné příspěvky zaměstnavatelů, ale s tím samozřejmě tento vládní návrh, tak jak ho máme na stole, v žádném případě nepočítá. Čili není pravda, že důchodová situace v jižních státech je něco, co by mělo hrozit v České republice.
A k tomu, co říkal ministr financí Miroslav Kalousek. Ano, dnes se nacházíme v období velké nejistoty. Evropa má velký problém se zadlužením některých zemí. Není to problém eura, je to problém toho, že např. Řecko lhalo v době, kdy do systému společné evropské měny vstupovalo. Není to problém eura, ale je to problém toho, že velké země jako Itálie, když přišlo na věc, si vždycky vynutily specifické zacházení a nikdy Itálie nebyla donucena k tomu, aby reagovala na to, že porušuje maastrichtská kritéria. ***