(20.40 hodin)
Poslanec František Laudát: Já jenom krátce. Paní předsedající, já jsem rozuměl panu kolegu Stanjurovi tak, že říkal, že podnikavci jsou bývalí komunisté. Vy jste si to vztáhli na sebe sami.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Já nyní už nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, proto se ptám, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Chvojka. (K poslanci Kostřicovi:) Omlouvám se, hned vám dám slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Já už jenom krátce. My jsme se tady do toho zapletli, ale každý víme, že nejvíce bývalých komunistů je dneska v ODS, a to jsou opravdu ti praví podnikavci. (Smích.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předám slovo panu poslanci Kostřicovi. Omlouvám se, že jsem ho přehlédla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jezdím pravidelně po D1, jezdím osmkrát, desetkrát do týdne. Všichni máte možná moji zkušenost, víte, že po dálnici se jede běžně ne 130, ale 160, je sice nějaký strach, ale není to strach konkrétní. Když vjedete do města Prahy, tak je tady měřený úsek 50 km v hodině. Nevěřili byste, všechna auta zpomalí na 50 kilometrů v hodině.
Uvědomte si jednu věc. Když někdo bude vědět, že za to, že místo na nemocenskou půjde na fušku a ztratí z toho důvodu to zaměstnání, on si to hodně rozmyslí. Já si myslím, že to je velice logický případ, důkaz toho, že by se tento argument měl akceptovat. Děkuji vám. (Potlesk z řad ODS.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Vlevo ani vpravo nikdo, takže končím obecnou rozpravu a zeptám se, jestli chce mít závěrečné slovo pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní místopředsedkyně. Já si dovolím několik poznámek k proběhlé diskusi.
Velmi stručně bych chtěl konstatovat, že se ani neoslabuje úloha kolektivního vyjednávání, jak tady padlo, ani se neoslabuje řada ustanovení zákoníku práce - nicméně ta ustanovení se zpřesňují, to je pravda -, ani se nezhoršuje postavení zaměstnanců, to tady také nebylo uvedeno, v jakém konkrétním smyslu by to mělo být. Dokonce se ani neoslabuje postavení odborů, až na jednu oblast, která tady skutečně byla řečena, a to je zrušení spolurozhodování o tom, jestli zaměstnanec měl, nebo neměl neomluvenou absenci v zaměstnání. A k tomu já se hlásím. Ano, to je naprosto správně z mého pohledu, protože kompetence a odpovědnost zaměstnavatele je samozřejmě nedělitelná. Nezpochybňuje se projednávání s odborovou organizací, ale já jsem skutečně přesvědčen, že odborová organizace nemůže rozhodovat o tom, zda některý její člen měl absenci v zaměstnání omluvenou, či neomluvenou.
Dále bych chtěl upozornit na drobné nepřesnosti, které tady padly v jednotlivých vystoupeních. Nezavádí se absolutní neplatnost pracovního poměru, tedy zpětně to, co bylo kdysi, ani se nemění délka výpovědní doby, ani se nezavádí nový pojem, nebo nová kategorie klíčových zaměstnanců. To jsou položky, které jsou součástí RIA, to znamená součástí vyhodnocení jednotlivých alternativ možného postupu. Nikoli návrhy obsažené v této novele.
Dále mi dovolte odpovědět na některé otázky, které tady padly v diskusi, proč není konto pracovní doby řešeno obecněji. No proto, že zatím nebyl nalezen způsob, jak to udělat způsobem, který neodporuje evropské legislativě. To, že řada ustanovení kolektivních smluv například v Německu, jak tady bylo upozorňováno, v podstatě de facto nerespektuje evropskou legislativu, a kde není žalobce není soudce, takže to nikdo nenapadne, to je prostě fakt. Nicméně je rozdíl mezi kolektivní smlouvou a zákonem. Já bych si samozřejmě nedovolil do zákona navrhnout něco, co by odporovalo našim závazkům vyplývajícím z evropských směrnic. Nicméně co se týká konta pracovní doby, tak to je tematika, o které dále velmi intenzivně diskutujeme se sociálními partnery. Pokud to řešení, které bude konformní, nalezneme, tak ho samozřejmě navrhnu zapracovat, i případně v rámci druhého čtení.
Další otázka zněla, proč nejsou zohledněny dopady na zaměstnance při dočasném přidělení, při tom, že se obnovuje možnost dočasného přidělení. Ty dopady žádné nejsou. To je naopak výhoda pro toho zaměstnance, protože dnes je to tak, že pokud dočasné přidělení není možné, tak se ten zaměstnanec formálně přidělí pracovní agentuře a ta s ním potom nakládá podle těch pravidel, která jsou pro pracovní agentury a která jsou z hlediska ochrany práv zaměstnance samozřejmě mnohem benevolentnější.
Padly tady argumenty, že by bylo lépe odložit novelu zákoníku práce až v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku. Já bych chtěl vyjádřit jednoznačné přesvědčení, že to není potřeba, protože ta novela respektuje zásady nového občanského zákoníku. I tak bude potřeba řadu předpisů, zákonů v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku měnit, a nemusí to být zrovna zákoník práce, v tom balíku zásadních změn, které bude potřeba přijmout v souvislosti s novým občanským zákoníkem. A myslím si, že nic nebrání tomu, aby tato novela občanského zákoníku byla v účinnosti od 1. ledna 2012.
Co se týká rad zaměstnanců, tak tady skutečně není možné směšovat rady zaměstnanců s úlohou odborů, nicméně jenom podotýkám, že Ústavní soud naprosto jednoznačně konstatoval, že není možné postupovat jinak vůči odborům a jinak vůči radám zaměstnanců v oblasti informování zaměstnanců, a je samozřejmě mojí povinností při zpracování novely zákoníku práce toto stanovisko Ústavního soudu respektovat.
Závěrem několik obecných poznámek. Ta materie byla skutečně dlouhodobě diskutována jak v pracovních týmech tripartity, tak v samotném plénu tripartity. I z toho, co jsem tady říkal o položkách, které byly zvažovány, byly vyhodnoceny jako varianty postupu, nakonec byly buď nezapracovány, nebo byla zvolena varianta, která právě vyplývala z konzultací se sociálními partnery, tedy i s odbory, je naprosto jasné, že ta novela je vyvážená. Ano, i tady při diskusi padla kritika z obou stran spektra. To mě jenom utvrzuje v názoru, že ta novela je vyvážená a že neučiní žádné problémy ani na straně zaměstnanců, ani na straně zaměstnavatelů.
A pokud tady proběhla diskuse o tom, jak tato novela pomůže zvýšit motivaci nebo možnost tvorby pracovních míst, tak já na to jenom odpovím konkrétními příklady. Kolega Opálka tady mluvil o tom, že je možné vytvořit pracovní místo na dobu určitou. Ano, ale já tou novelou chci motivovat právě pro vytváření trvalých pracovních míst, pracovních míst na dobu neurčitou. A pokud právě například odstupňováním výše odstupného při výpovědi zaměstnance posouváme tu možnost a motivujeme k tomu, že není tak nevýhodné vytvářet pracovní poměr na dobu neurčitou, tak to považuji za velmi důležitý impuls, a ponechám stranou polemiku o tom, jestli vývoz kdysi byl lepší než vývoz dnes. Myslím si, že čísla, která statisticky dokládají, jaká je úroveň vývozu a úroveň platební bilance, mluví naprosto jednoznačně, ale skutečně bych velmi nerad zacházel do této problematiky.
A pokud je dnes v České republice příslušný počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo, tak já bych chtěl upozornit také na to, že jsme zemí s šestou nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci Evropské unie, tedy že to, jakým způsobem dnes je ekonomika na postupu a na vzestupu, je také odrazem toho, jak nynější vláda připravuje podmínky pro růst ekonomiky. A je to možné samozřejmě zpochybňovat různými argumenty, ale ta čísla mluví naprosto jasně. ***