(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Prosím pana poslance Jaroslava Krákoru, který je další přihlášený.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu velice stručný, protože vládní návrh zákona o specifických zdravotních službách je samozřejmě určité specifikum, s kterým se nesetkáme každý den. Jsou to věci, které i lékařům a profesionálům jsou samozřejmě méně známé, jako např. asistovaná reprodukce, sterilizace, terapeutická kastrace, změna pohlaví nebo psychochirurgické výkony. Proto bych řekl, že tento zákon jde správným směrem, je tam správná filozofie v tom, že umožňuje určitou ochranu pacienta i lékaře. Mělo by tam jít o jakési ukotvení této problematiky, protože zatím ta problematika není jednotně ukotvena. Vidím tam směr ještě Tomáše Julínka a Marka Šnajdra, nikoliv váš, pane ministře, ale to není tak důležité.
Ale mám problém s tím, že jsem posledních šest dní studoval 700 stránek a nestihl jsem všechno prostudovat a našel jsem tam také podobné drobnosti jako kolega předchůdce poslanec Antonín. A nedá se tady argumentovat tím, že na webových stránkách to je 2, 3, 5 měsíců. Já jsem sněmovní tisk o veřejném zdravotním pojištění 325/2 měl také, byl stejný tisk a dvě vydání, chybělo tam 10 stránek a nakonec jsem dostal 325/3. Takže, přátelé, co je psáno, to je dáno.
Je to složitá problematika. Já bych spíš navrhoval uspořádat ještě k této složité problematice seminář, kde by se některé pojmy a nuance vyjasnily, kterého by se zúčastnili odborníci z daných oblastí, psychiatři, psychologové i soudci, protože to zabíhá hodně do té soudní moci. A jelikož byl velice krátký čas na to to přečíst, hlavně prostudovat, číst nestačí, a prokonzultovat, tak bohužel musím dát návrh na zamítnutí v prvním čtení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Požádám paní poslankyni Soňu Markovou.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, ještě jednou. Dovolte mi, abych se vyjádřila i k tomuto návrhu zákona za poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy. Ještě než tak učiním, tak bych se vrátila k tomu, co tady bylo řečeno při projednávání minulého návrhu zákona, a to k poznámce pana ministra o možnosti diskuse.
Diskuse je skutečně pěkná věc a patří na půdu Poslanecké sněmovny, ale problém je v tom, že se tady, v Poslanecké sněmovně, v podstatě nediskutuje. Tady je to spíše monolog ze strany opozičních poslanců a poslankyň, koneckonců diskuse k těmto tak důležitým zákonům je toho vlastně svědkem, protože podívejte se na prořídlé lavice poslanců a poslankyň vládní koalice. Nezazněly tady kromě zpravodajů žádné další diskusní příspěvky. A diskuse typu "psi štěkají a karavana jde dál" nejsou úplně to pravé, co by mělo zaznívat k takto důležitým zákonům. Takže to jenom k tomu, co tady bylo řečeno panem ministrem. Jinak nabídka diskuse je samozřejmě vždycky akceptována.
Teď už k návrhu zákona o specifických zdravotních službách, který vlastně zapadá spolu se zákonem o zdravotních službách a zákonem o zdravotnické záchranné službě do celého toho balíku zdravotnické reformy.
V případě tohoto zákona se jedná o úpravu zdravotnických výkonů, které velmi významně zasahují do integrity lidského jedince a ve většině případů, v řadě případů, jsou to nevratné zásahy. To znamená, už se tady hovořilo o sterilizaci, o kastraci, psychochirurgických výkonech, změně pohlaví u transsexuálů atd.
Tento návrh zákona obsahuje i další důležitá témata, jako ověřování nezavedených metod, genetická vyšetření, darování a odběry krve a jejích složek. Samozřejmě také už se tady hovořilo i o asistované reprodukci. I mě jaksi zaujala úprava toho, že umělé oplodnění lze provést v plodném věku ženy, tedy do 55 let. A samozřejmě že návrh zákona upravuje i další věci, jako je posudková činnost lékařů, pracovní lékařské služby. Implementuje se zde směrnice Rady týkající se lékařského ozáření, která dosud byla implementována do tzv. atomového zákona. Hovoří se o nové úpravě ochranného léčení a také o úpravě práv osob nezletilých a zbavených způsobilosti k právním úkonům.
Není mi úplně jasné, proč téma umělého ukončení těhotenství, čili téma potratů, bylo ze zákona vyřazeno a prý bude řešeno samostatně. Bylo to pro koalici natolik kontroverzní téma? To je otázka. A budeme tedy nadále postupovat tak, že se budeme vracet zpátky do středověku? Mám to tak chápat? Jako například se nyní zřejmě děje v Polsku, kde se Sejm bude zabývat hlasováním o úplném zákazu potratů? Já doufám, že to není náznak toho, že bylo právě toto téma vyřazeno ze zákona o specifických zdravotních službách.
Druhá věc, o které bych chtěla hovořit, je určitě problém nákladů. Já už jsem to naznačila v diskusi o zákonu o zdravotnických službách. Já se domnívám, že přece jen problémem budou náklady na zajištění pracovně lékařských služeb. Dříve vlastně část těchto služeb byla placena z veřejného zdravotního pojištění a nyní celé tyto náklady mají nést zaměstnavatelé. Hovoří se zhruba o 252 mil. korun.
Dalším problémem podle mě mohou být náklady na novou povinnost provozovatele školy organizovat a uhradit preventivní prohlídky žáků středního, vyššího odborného a některého jiného vzdělávání ve školách a ve školských zařízeních. Tady to bude znamenat celkem náklady téměř 30 mil. ročně s tím, že téměř 27 mil. musí zaplatit kraje jako zřizovatelé škol, 2,5 mil. soukromý sektor, 57 tisíc obce a 138 tisíc církve. To znamená podle toho, kolik škol tito zřizovatelé zřizují.
Dalším problémem podle mě mohou být i náklady poskytovatelů zdravotních služeb v souvislosti s prováděním externích auditů lékařského ozáření. V České republice máme 1 318 pracovišť. Tento audit by se měl konat jedenkrát za pět let a náklady vždycky jednou za pět let by byly 42,5 mil. korun. Další náklady by měly být na věcné, technické a personální zabezpečení při zajištění ochranného léčení. Tady se předpokládají investice ze státního rozpočtu 14 mil. korun, 3,5 mil. korun z veřejného zdravotního pojištění na 30lůžkovou stanici a další náklady potom také ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva spravedlnosti 40,5 mil. korun ročně na navýšení platů pracovníků vězeňské služby. Znovu se ptám, jestli všechny tyto náklady nejsou jedním z problémům právě tohoto zákona o specifických zdravotních službách. ***