(15.10 hodin)
(pokračuje Koskuba)
Samozřejmě jsem dneska též zaznamenal krom protestů veřejnosti proti takzvané zdravotnické reformě i radostnou zprávu, že pan kolega Babák vydělal na akciích tolik, že zřejmě už bude mít po problémech vysvětlovat, kde sehnal peníze na půjčení. Já k tomu gratuluji. Já chápu, že čas je lékařem všeho. Obávám se však, že čas nevyléčí to, až projednáme zdravotnickou reformu.
A tím úvodem, který na mne byl příliš široký, mi dovolte ještě jednu věc. Nevím, jestli jste zaznamenali, jak v televizi právě běží, a budete projednávat zákon o České televizi, zmínky o Tomáši Baťovi, který tvrdí, že nikoliv krize, ale morální bída je příčinou problémů společnosti.
Paní předsedkyně, já se omlouvám, jestli ruším vládu, já počkám.
Prosím vás, já se domnívám, že morální bída je to hlavní, co na nás dosedlo.
A nyní k zákonu samotnému. Dámy a pánové, nebudu vás příliš zdržovat. Jestli se domníváte, že jsem zákon přečetl, nebo všechny ty zákony, stihl jsem si je podtrhat, zkonzultovat, protože já se omlouvám, na rozdíl od jiných ctihodných kolegů já nejsem tak geniální, abych všechno uměl sám, mohu vám říci, že se mi to nepodařilo. Jenom jsem se koukl, o čem to je. A proto jsem zmínil i Otázky Václava Moravce, protože jisté kritické body tam byly naznačeny.
Tak za prvé mi ctihodný pan předseda zdravotního výboru a zpravodaj promine, já s ním souhlasím v jedné věci. Ano, starý zákon o péči o zdraví lidu novelu potřebuje, ale na druhé straně netvrdím, že to potřebuje teď hned. A vzhledem k dalším krokům, jak jste, pane předsedo, řekl, prostřednictvím paní předsedající, opravdu politických kroků, jelikož tyto kroky proběhnou, tak se dalo počkat, až utvoříte ty politické. Ono by to mohlo přímo na to navazovat. To znamená my stavíme chalupu od prvního patra. To jenom na okraj. A to se, vážení, nedělá. A když se to dělá, tak to většinou špatně dopadne.
Ve své podstatě se nic nezmění. Tam se totiž mění názvosloví a zůstává tam spousta ukrytého. Vy jste sami, jestli jste to vůbec sledovali, asi zaznamenali, že posilujeme práva pacienta. S veškerou úctou k vám, všechna ta zmíněná práva pacienta již jakýmstakýms způsobem zakotvena jsou, ale je pravda, nebyla sankcionována. A jiní lidé z praxe vám řekli jedno jediné. Vy budete stavět zdravotníky proti pacientům, ať chcete, nebo ne. A je to jako se vším v této zemi. Koho to postihne? Většinou ty slušné. Kdo to využije? Ta hrstka neslušných. A jelikož já se 30 let zdravotnictvím živím, já opravdu vím, o čem mluvím, a asi bych vás tím unavoval. Ostatně taky proto je sněmovna poloprázdná.
Možná jste tím hodili trošku drobků tomu lidu za to, že jste tu rozhodli o standardech, nadstandardech bez toho, že byste vysvětlili, co to jednou bude. Tak je teď potěšme tím, že budou zdravotníci dostávat pokuty. Vážení, každý pacient má právo na informace, ale je tu málo z vás lékařů, a ono se někdy laikovi v urgentní situaci velmi těžce vysvětluje odborná otázka. Nicméně když to bude kverulant, bude si na vás stěžovat. Ano, ujistili jste nás v tom pořadu, že ne každý hned dostane milionovou pokutu. Ale tak bych mohl pokračovat. To znamená: nezlobte se, já nemohu podporovat něco, kde, když nevíme, co se systémem, ve kterém budou díky DPH chybět další a další miliardy a bude se ten šroub utahovat, tak já nemohu souhlasit s tím, že vám tady kývnu na to, že to hodím na ty zdravotníky.
Pak se podívejte, v zákoně není ani zmínka o síti. Možná to tam nepatří, možná patří. Já si myslím, že jo. O tom tam není nic. Jen se dočtete, kdo co zřizuje. Najednou zjistíte, že většinu převezmou kraje, zbytek univerzity, a jak pan ministr nebo jeho lidé říkají v novinách, dokonce už velmi brzy se některé nemocnice odfakultní. K tomu já se vrátím. O tom žádná diskuse vedena nebyla. To je, vážení, nevratný krok. Protože ano, já jsem socialista, člen ČSSD, na rozdíl od mého pana místopředsedy možná někdy až dost konzervativní, a proto to mé hluboké zklamání z ročního dění v této Sněmovně, ale přesto jsem přesvědčen, že základní státní síť musí být garantována. O tom tam není ani slovo.
Ono asi nemá cenu, abychom probírali poznámky, které jsem si tu vypsal, protože, vážení, já jsem stejně přesvědčen, že vy zvednete ruku a ano, tento zákon půjde do výborů. Vy si to prosadíte, proč ne. Jen jsem vám potřeboval moc říct, proč se mi nelíbí tento způsob práce Sněmovny, proč se mi nelíbí takovéto provádění zdravotnické reformy, která ovlivní životy desetitisíců zdravotníků a milionů pacientů. Ono totiž, když si přečtete ten zákon, nebo všechny, co na sebe navazují, tak ať chcete, nebo ne, až se objeví zřizovatelé a pojišťovny nebudou mít peníze a ony budou rozhodovat o tom, který špitál a které zařízení jakou poskytne péči, a ony mu ty prachy nedají, tak se daleko snáze bude utlumovat péče v tom či onom regionu, protože on za to vlastně stát neponese žádnou zodpovědnost. A ať si to občan vyřeší s komunálními politiky.
Vám asi nedochází, že vy skutečně tady převoráváte tuto zem ve jménu udržení si koryt, a promiňte mi to slovo, za každou cenu. Ano, když jsme se sešli poprvé na zdravotním výboru a zjistil jsem, co je zde nových tváří včetně mě a co lékařů, měl jsem pocit, že naše práce bude vypadat trošku jinak. Obávám se, že z drtivé většiny se z nás stali jenom podržtaškové a kompars této Sněmovny vysoké politiky, která je určena jen úzké skupině lidí. Dialog není žádný. A přiznejme si, že on ani není třeba, když máte tak stále značnou většinu. A Senát to jenom na chvilku zdrží.
Takže, vážení, poměrně neučesaný další projev k reformě, k zákonné normě, se kterou souhlasit v této podobě nemohu, nemohu souhlasit se způsobem jejího předložení. A znovu se vracím k původní myšlence. My jsme se tady z vůle lidu nesešli proto, abychom tady fungovali způsobem, který jsem popsal. Opravdu mravní bída je to hlavní, co lidem na politicích vadí. A mně vadí, že i když jsem pouhým půlprocentem této Sněmovny, že lidé na politiky nadávají jako na celek. Já jsem sem šel s tím, že budu trošku jiný. Bohužel v mašinérii K9, K12 nebo si to nazvěte, jak chcete, to vidět není. Část z vás lidem lhala, pošlapala všechny sliby, a jelikož vám to nedělá morální problém, tak vám asi nebude dělat morální problém tady všechno rychle převálcovat.
Omlouvám se, já se z protestu nebudu zúčastňovat opakovaně navrhovaného nočního jednání předákem brigády kapitalistické práce, protože kdybyste se nehádali, dávno jste si všechno mohli prohlasovat cestou daleko kulturnější. Já vám jenom přeji, abyste jednou nelitovali. A uvědomte si poslední věc. Jak vy se nyní chováte k opozici, tak i ve mně, který si namlouval, že se zde musí chovat slušně, i ve mně čím dál více bublá myšlenka, kdyby se to jednou otočilo, jestli bych byl jiný. Bohužel i já mám paměť a čím dál více jsem přesvědčen, že jestliže se to jednou otočí a já zde budu, tak asi budu s některými z vás ochoten komunikovat hodně málo, protože nezapomenu, jak se komunikovalo se mnou, když jsem byl na druhé straně barikády. To nebyla výhrůžka. To je totiž zklamání člověka, který sem přišel, aby se něco v této zemi změnilo. ***