(14.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Toto přece není běžná změna a úprava parametrů. Tohle je nastavení jiného systému financování penzí. Tohle je nastavení pravidel, která do sebe vtáhnou či nevtáhnou osudy milionů obyvatel této země, a není přece možné hazardovat s důvěrou a osudy a s rozpočty a se zájmy milionů obyvatel této země jenom proto, že tato vláda se rozhodla absolutně nehledat žádnou shodu, nevést dialog s opozicí a nehledat žádnou komunikaci. Myslím si, že to je ostuda. Je to ostudný příklad toho, jak se politika vlády, jak se reformní politika vlády v moderní demokratické zemi dělat nemá. Já bych byl velmi rád, kdyby Česká republika byla moderní zemí. Jsme přesvědčen o tom, že Česká republika je demokratickým státem, ale bohužel máme vládu, která ty základní aspekty demokracie nevnímá, která s nimi hazarduje, která je podceňuje, a máme vládu, která se chová absolutně arogantně.
Chci se zeptat pana premiéra, jak je možné, že porušil své slovo, a jak se možné, že vláda schválila pokračování důchodové reformy zahrnující mimo jiné i opt out ačkoliv neproběhlo žádné jednání a žádná faktická komunikace s hlavní opoziční stranou, kterou je česká sociální demokracie.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Nyní pan předseda Pavel Kováčik. Chce pan premiér nyní vystoupit? Pan předseda vlády, po něm pan předseda poslaneckého klubu.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych na předcházející a velmi dlouhé vystoupení pana předsedy Sobotky zareagoval velmi stručně.
I pan předseda Sobotka ví, že jsme se před více než týdnem domluvili na konkrétním termínu jednání na zítra na 12. hodinu, tři zástupci vlády, předseda vlády, ministr financí, ministr práce a sociálních věcí. Mimochodem, moji kolegové s tím počítají a také tři zástupci České strany sociálně demokratické. Moc dobře víte, že toto jednání je svoláno, a všichni víme, že ten klíčový prostor pro případné změny je v průběhu druhého čtení, čili tento příslib nebyl vůbec nijak narušen. Mě jenom udivuje, že v průběhu svého vystoupení jste tento skromný detail, že jsme se spolu dohodli a že jsme si určili středu 12 hodin s vědomím, že tady budeme na mimořádném jednání pléna, které bude projednávat reformní zákony, nezmínil ve svém vystoupení před Poslaneckou sněmovnou.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím nyní pana předsedu poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika o slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, vážená vládo, paní a pánové, přeji vám všem dobrý den. Poté co vystoupil pan předseda vlády, tak řada mých kolegů v klubu KSČM pouze povytáhla obočí a zaslechl jsem také: jo, tak vy jste se dohodli? Takže dovolte, abych se nejprve jako v této chvíli představitel snad jediné skutečné opoziční strany zeptal paní předsedkyně vás, v čem je rozdíl přednostních práv vystoupení předsedy klubu a předsedy vlády zde ve Sněmovně. V ničem. A pan předseda vlády reagoval na vystoupení pana předsedy Sobotky a já byl s dovolením přihlášen daleko dříve než pan předseda vlády, takže bylo pouze mou vůlí, že jsem panu předsedovi vlády dal přednost, aby mohl reagovat bezprostředně.
Nicméně chci říci, že poslanecký klub KSČM nepodpoří návrh programu této schůze. To je velké překvapení, jak mi zní za zády. Není to tak velké překvapení. Vy jste, vážená vládo, "překvapili" opozici tím, že začátkem července jste přinesli takovou hromadu zdravotnické reformy, no, že jste vytřeli zrak opozici a vytíráte ho neustále, na to jsme si už možná trochu zvykli, že jste vlastní poslance a poslankyně uvedli do určitého stavu pouhých vykonavatelů vaší vůle, na to si snad oni nezvyknou, nebo alespoň někteří z nich, a nedostali ani tu nejmenší šanci, stejně jako poslanci a poslankyně opozice, aby ty návrhy podrobili podrobnější kritické analýze, protože snad nechcete říci, že ty stovky a stovky a stovky stránek jsou prosty jakýchkoliv chybiček, když máme v paměti ještě z nedávné doby onen komplexní pozměňovací návrh, z něhož nějakým záhadným procesem vypadla jedna velmi důležitá stránka, a tak zkracování projednávání se nakonec zvrhlo v nucené prodlužování projednávání, a nechcete tedy říci, že ty stovky, možná tisíce stránek, které přišly začátkem července, jsou prosty jakýchkoliv chyb. To chcete dělat novely novel jenom proto, že se prostě rozhodla vláda, že vlastní poslanci v počtu 115 kusů a poslankyně též, bezmyšlenkovitě odsouhlasí to, co jim přinesete? To chcete Poslaneckou sněmovnu degradovat na pouhý stroj na přijímání vašich návrhů zákonů? To chcete vlastní poslance a poslankyně, tedy svobodně zvolené zástupce občanů, degradovat na pouhé vykonavatele rozkazů? Já si myslím, že ani vy to nechcete a rozhodně to nechtějí, alespoň někteří kolegové a kolegyně i z vládních stran. To by nám ale také nevadilo.
Nám nejvíce vadí, že těmito návrhy, které jsou nekonzultovány, alespoň dosud nekonzultovány nejen se sociální demokracií, ale slyšel jsem, že jste se dohodli, že budete konzultovat, ale ani s námi jako s KSČM, že těmito návrhy vytíráte zrak a utahujete obojky a opasky občanům, a troufám si říci většině občanů. Většiny občanů se přece týká zdravotnická reforma, kde se jim zvyšuje spoluúčast prý až na 22 %. Většiny občanů se dříve nebo později bude týkat penzijní reforma, většiny občanů se týká fungování systému, který místo aby se zašívaly díry, nebo alespoň pojmenovaly a odhalily díry, kterými unikají například v systému peněz ze zdravotnictví miliardy a miliardy prostředků, tak řeknete ne ne, tady se zvýší spoluúčast, občané budou platit více a více, a jak jsem zaslechl v neděli v jednom pořadu jedné nejmenované televize, no když nám to Ústavní soud jako vytkne, tak prostě uděláme malou změnu, a místo že to stanovíme, ty standardy a nadstandardy, vyhláškou, tak je stanovíme zákonem. A když to říkáme teď, že by to mělo být zákonem, tak nám to házíte v podstatě na hlavu.
To jsou ty důvody, důvody občanské, kvůli kterým nemůžeme s čistým svědomím podpořit návrh programu této schůze Poslanecké sněmovny. My budeme dávat u většiny těchto návrhů zákonů ve svých vystoupeních, ve svých stanoviscích klubu KSČM návrhy na zamítnutí. Pouze u jednoho v prvním čtení tak neučiníme, a to je u návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě, protože jsme přesvědčeni, že mimozákonný nebo vedlezákonný stav, který panuje dosud a který ty podmínky stanovuje pouze podzákonným předpisem, je dobře napravován tím, že to bude konečně zákonem, projde-li tento zákon. Ale tím neříkám, že s tímto návrhem jako celkem souhlasíme. Jenom chceme, aby byla možnost ve druhém čtení a v dalším procesu projednávání skutečně vylepšit postavení zdravotnických záchranářů tak, jak to odpovídá jejich momentální situaci v prostoru, venku, kde dnes a denně nasazují zdraví a životy při záchraně zdraví a životů druhých občanů.***