(9.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Reagovat bude pan ministr Josef Dobeš. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, mně se to líbí, tahle debata. Mně se líbí, že se úplně smazalo, kdo je ze které strany, a bavíme se o tom odborně, a to je dobře. Já s Walterem Bartošem v něčem nesouhlasím, v něčem souhlasím, a to je na tom krásné.
Jestli máme úřednicko-byrokratický aparát stát, nebo máme přirozený stav trh, nebo jak to nazveme, ale bylo by to dobré, ale ono je to strašně deformované. To souhlasím. Je to dneska deformované kompetencemi. Ministerstvo školství má minimum kompetencí a můžeme se bavit, je to dobře, není to dobře, jsme někde na půli cesty. Máme tady zřizovatele kraj, obec, ministerstvo.
Já si nemyslím, že model na hlavu, já vím, že jsou tam ty parametry, ale jsou nedostatečné, je dobrý. To spíše motivuje školy přijmout co nejvíce žáků, a to se děje, a držet je tam co nejdéle bez ohledu na kvalitu. Protože do tohoto jara jsme kvalitu neměřili centrálně a nebyl jakoby bič nad těmi školami. Ony si ty jejich profily u státní maturity udělaly. Výsledky byly takové, že nepřipustily 2 % dětí, pak 12 % to neudělalo. A dneska docházíme k číslu 10 % nepřipustí, když najednou nasadíme laťku, a 19,5 % to neudělají.
A tady je ještě jedna zajímavá informace. Státním nárokům se vyrovnala jedině elitní gymnázia. Všechny ostatní školy byly výrazně neúspěšnější ve státní části proti profilové. Jediná víceletá gymnázia měla o 0,2 % větší nároky na profily než na státní část. To z těch čísel leze.
Jinými slovy, byl bych rád pro přirozený průběh, ale za ta léta se to tak zdeformovalo, že nechat to v tomto stavu a říci nechme to přirozenému průběhu, nechme to trhu, tak situaci ještě zhoršujeme. Měřme kvalitu, nastavme parametry pro kvalitu, nastavme parametry, abychom správně motivovali ředitele škol, a možná to pak nechme takhle pustit.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předám ještě slovo panu poslanci Bartošovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Walter Bartoš: Já jenom velice krátce zareaguji, protože kolegové říkají, že chtějí nastoupit na další interpelaci. Samozřejmě, že tato maturita, v uvozovkách státní maturita, je určitým regulátorem této optimalizace, a pokud se prokáže, že jsou školy, ze kterých děti neudělají státní maturitu, tak tam samozřejmě nebudou rodiče děti dávat, a tím pádem pořád platí model, že peníze mohou jít za žákem, protože si rodiče budou chtít určitě vybírat školu, ze které vyjde s certifikátem státní maturity. Toť vše.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Hlásí se paní poslankyně Wenigerová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Paní předsedající, kolegyně, kolegové, jenom jednu poznámku. V každém případě se musíme začít bavit o jiném způsobu financování školství, protože ryze normativní financování skutečně vede k tomu, že školy nabírají, dá se říci i lepší školy, méně kvalitní žáky. Takže já vítám, že se otevře debata o novém způsobu financování.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pokud se někdo další do rozpravy nehlásí, což v tuto chvíli neregistruji - ještě se hlásí pan poslanec Ohlídal. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil ještě také zareagovat na své předřečníky. Jsem také vnitřně hluboce přesvědčen, že financování na žáka, kde se vlastně zvýhodňují školy, které mají velký počet žáků, je chybné. Neosvědčilo se, a to nejen v oblasti středního školství, ale i v oblasti vysokého školství. V našich českých poměrech tento způsob financování vede nutně ke snižování úrovně a lze to doložit na konkrétních příkladech, na které zde nemáme čas.
Takže i já vítám to, že pan ministr, jeho ministerstvo a další lidé se budou snažit změnit způsob financování středních i vysokých škol, a to tak, že do financování budou zahrnuta kritéria kvality. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že teď se opravdu zdá, že se nikdo další do rozpravy nehlásí - nebylo navrženo usnesení. Pane poslanče.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že i s touto rozpravou k této interpelaci jsem celkem spokojen, nebudu navrhovat žádné usnesení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Já vám děkuji za upřesnění. Vzhledem k tomu, že se nikdo další do rozpravy nehlásí, končím projednávání tohoto tisku a této interpelace.
Můžeme přejít k další interpelaci. Je jí interpelace poslankyně Vlasty Bohdalové ve věci rovných příležitostí žáků z romské menšiny, sněmovní tisk 344. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám tady před sebou tak trošku dinosaura, protože jsem tuto interpelaci posílala na Ministerstvo školství v listopadu, odpověď mi přišla v listopadu a od té doby se snažím, aby byla projednána během odpovědí na písemné interpelace. Jsem velice ráda, že dneska nemá pan ministr žádné povinnosti a že tady může být.
O co se jedná? Jedná se o známý rozsudek z listopadu 2010 týkající se romského žáka, který byl neoprávněně zařazen do tehdy zvláštní školy, které byly postupně převedeny do škol praktických. Do dnešního dne, musím říci, nebylo nic uděláno pro to, nebo téměř nic uděláno pro to, abychom se mohli takovýmto případným rozsudkům vyhnout. V tomto smyslu jsem interpelovala pana ministra vzhledem k tomu, že je potřeba komplexního řešení k nediskriminaci a integraci romských dětí vyplývající ze zmíněného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z listopadu 2007, tak i z dalších dostupných šetření. Dokonce tematická šetření školní inspekce z loňského roku ukázala, že romské děti tvoří na bývalých zvláštních, dnes základních školách praktických, asi 35 % žáků s diagnózou lehkého mentálního postižení. V některých krajích v těchto třídách mají dokonce většinu. Dokonce i pan veřejný ochránce práv Otakar Motejl konstatoval, že neexistuje oprávnění rozlišující důvod, kterým by bylo možno odůvodnit nepřiměřené vysoké procento romských dětí doporučených do základních škol praktických. To jenom pro ilustraci, o čem byla moje písemná interpelace.
Pan ministr mi odpověděl, že Ministerstvo školství v této době intenzivně pracuje na předložení nových vyhlášek, které zamezí protiprávnímu umísťování zejména romských dětí a žáků do praktických základních škol, a bohužel v tomto směru se zatím nic moc nestalo. Potom jsem byla ujištěna, že Ministerstvo školství má připraven návrh novely ustanovení § 16 školského zákona, jehož záměrem je, aby děti a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami nebyli zařazováni do jednotlivých kategorií podle diagnózy, ale podle skutečných vzdělávacích potřeb. Taky mám pocit, že v tomto ještě nebylo uděláno vůbec nic.
Žádám proto, aby mi pan ministr tady vysvětlil, kolika pracovníky budou tato opatření zajištěna, když v současné době vím, že z Ministerstva školství a z příslušných pracovišť i z vysokých škol na vlastní žádost odešlo 50 lidí, kteří se touto problematikou zabývali. ***