(10.00 hodin)
(pokračuje Bohdalová)
Nová vyhláška č. 73 říká, že v platnosti například zůstalo ustanovení 10 odst. 2 vyhlášky umožňující zařazovat do programu postižené děti, i žáky bez zdravotního postižení pouze na základě žádosti zákonného zástupce, bez doporučení kompetentních odborníků. Já si myslím, že to je jeden z těch bodů, které nám v tom dělají veliký problém. Můžeme mít na tuto problematiku názor různý, ale faktem je, že kdyby jedno jediné dítě, jakékoliv a z jakékoli skupiny, bylo zařazeno neoprávněně ke vzdělávání do základní školy praktické, tak si myslím, že je to velmi velký, troufám si říct, no, zločin ne, ale i když možná ano, protože tím to dítě stavíme na celý život do velmi špatné role.
Takže protože uplynulo strašně moc času, tak bych se pana ministra chtěla zeptat, jak byly tyto věci odstraněny nebo co v těchto krocích bylo uděláno od té odpovědi, kterou já považuji za nedostatečnou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předám slovo ministru Josefu Dobešovi. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, tak máme dinosauří období listopad 2010, současnost červen 2011. A máme schváleny a ve Sbírce tyto vyhlášky: vyhlášku 72, vyhlášku 73 a vyhlášku 74. Já vám odcituji, co to je, přiznám se, že je neznám doslova. Vyhláška 72 - pardon, budu hledat - je vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních. Vyhláška 73 - o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Vyhláška 74 - o zájmovém vzdělávání. Tam jsou ty vyrovnávací přípravné třídy, možnost družiny a kroužky.
Jinými slovy, když jsem nastupoval, tak rok byly někde zašity vyhlášky 72, 73. Já je dneska už mám ve Sbírce, jsou podepsány a platí. Přidali jsme vyhlášku 74 a nyní připravujeme 109, což jsou ústavy a diagnostická zařízení, na které se pracuje. Současně s tím se pracuje na optimalizaci těchto zařízení, protože naštěstí těchto dětí ubývá, zařízení máme hodně.
Pojďme k těm personálním věcem. Na ministerstvu je v tuto chvíli odbor speciálního školství. Odbor speciálního školství čítá 14 zaměstnanců. Historicky to byl odbor, kde bylo 12 zaměstnanců - do nástupu Strany zelených na ministerstvo, kdy se z odboru stala sekce, kdy se ze sekce stala skupina, měla svého náměstka a měla tam 55 lidí. To je pravda. Já jsem se vrátil do stavu před nástupem zelených a navýšil jsem to o 2 lidi. Myslím, že tato práce je efektivní. Jestliže zelení měli 55 lidí, za celou dobu neudělali sedmdesátkudvojku, sedmdesátkutrojku, ač byly Štrasburkem k tomu vyzýváni, já jsem připravil tři vyhlášky, které jsou podepsány.
Co se týče NAPIVu. Když jsem nastoupil, NAPIV se sešel před mým nástupem jednou. V tuto chvíli měl tři setkání pracovní a má svoje skupiny. Já vám je přečtu i s garanty. Jedna skupina se zabývá specifickými poruchami učení, v čele stojí paní Mgr. Pálová. Druhá skupina má tělesná postižení, v čele Mgr. Čadová. Etnika a Romové Mgr. Hrabaňová. Zrakové vady Mgr. Baslerová. Sluchové vady Mgr. Ryndová. Vady řeči dr. Bednář. Mentální postižení dr. Drbout. Poruchy chování, prevence rizikového chování dr. Vrbková,. Problematika cizinců Mgr. Hudec.
Ano, v NAPIVu bylo 102 lidí, potkali se, našli si své - přeháním to, omlouvám se - své dva podepsané chlebíčky, hezky pohovořili, vlídně, rozešli se bez jakéhokoli závěru. My jsme vytvořili pracovní skupiny, mají úkoly a pracují. Místo 102 lidí v NAPIVu je jich větší polovina. Skutečně ti lidé odešli, ale začaly ty skupiny pracovat. Mají svého šéfa, své úkoly, mají svůj název. Strukturovali jsme to a řídíme to. Na druhou stranu vám můžu říct, že připravuji individuální projekt s OP VK, který bude mít - a možná bych to tady neměl říct, není tady pan ministr financí, 250 mil. na inkluzi. Obávám se, že některé odborníky po této zprávě opět do NAPIVu přilákáme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Vidím, že bude ještě reagovat paní poslankyně, takže jí předávám slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Já vám děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Vidím, že je opravdu špatné, když dojde k tomu, že mezi odpovědí, zařazením a vyřízením ve Sněmovně uběhne téměř půl roku nebo víc než půl roku. Ale chtěla bych říci, že všechna opatření, která navrhujete a která jistě jsou bohulibá, budou potřebovat finanční prostředky. A tady zase je moje obava. Dokážete je sehnat? Dokážeme je účelně na to využít? Já myslím, že tak jak jste se bavili s kolegy v debatě, do které já jsem se nezapojila, protože jsem nechtěla prodlužovat čas, o středních školách, o optimalizaci středních škol, myslím, že bychom měli otevřít i tuto debatu. Já si myslím, že jsou ještě další kolegové, kteří čekají na své odpovědi. Já pro tuto chvíli děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A ještě krátce bude reagovat pan ministr.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Jenom skutečně rychle. Ano, na tuto problematiku jsou potřeba finanční prostředky. Tyto finanční prostředky jsou z dotací a z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a zejména to IPN za 250 mil. má zajistit udržitelnost těchto věcí, zejména na asistenty, speciální pedagogy, psychology.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Prosím pan poslanec Bém se ještě hlásí do rozpravy.
Poslanec Pavel Bém: Dobrý den, paní předsedající, já jenom velmi kratičce. Já souhlasím s paní místopředsedkyní školského výboru, že zařazení dítěte do praktické školy může být - nevím, jestli zločinem, ale problémem, který se s ním pak táhne celý život. A oceňuji kompetentnost odpovědí pana ministra, blahopřeji mu k tomu. Chci ale upozornit ještě na jinou oblast, která mě trápí daleko více, než je zařazování na základě nějakých expertních nebo neexpertních posudků dětí do praktických škol. Tou oblastí jsou žáci se specifickými potřebami vzdělávání.
Pane ministře, já se touto oblastí zabývám už poměrně dlouho a musím říci, že před vaším nástupem do funkce jsem měl mnoho jednání s nejrůznějšími představiteli Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Děti s autismem, děti s kombinovanými vadami, děti s Downovým syndromem, děti, které v sobě na jedné straně nesou nějaký genetický hendikep řekněme zdravotní, somatického poškození, na druhé straně s tím i souvisejícího hendikepu mentálního. Nicméně děti, které mohou v běžném školním procesu v rámci nějaké rozumné, specificky zacílené integrace obstát. A obstojí-li, podobně jako kolegyně paní místopředsedkyně školského výboru říkala, že když je zařazeno, a tím pádem nějak nesprávně poškozeno dítě, které začne chodit do praktické školy, a tento krok se s ním pak nese celý jeho další život, tak podobně se celý další život může pozitivně, nikoliv v tomto případě negativně, nést s dítětem to, že prochází normální dětskou nebo sociální komunitou, která na něj klade možná menší nároky než na dítě zdravé v tom vzdělávacím procesu, ale přece jenom není vyhnáno někam do jakýchsi v uvozovkách středověkých leprosárií v tom schematickém nebo systematickém slova smyslu někde za hranicemi lidských komunit a měst či školních zařízení.
A já bych vás chtěl hrozně moc poprosit, kdybyste se mohli věnovat oblasti potřeb žáků se specifickými potřebami vzdělávání, kdybyste se mohli osobně zasadit o nějaké rozumné nastavení. A zase nejsme nikde jinde než u peněz, finančních toků, které dnes na integraci běží. Já to říkám proto, že mé asi tří- nebo čtyřleté snažení z pozice primátora hlavního města Prahy vedlo k tomu, že Praha zhruba ztřísetprocentnila v násobku objem finančních prostředků, které byly investovány mezi lety 2006 a 2009 do oblasti pomoci žáků se specifickými potřebami vzdělávání. Ale světe div se, ministerstvo ne že finanční prostředky do této oblasti nezvýšilo, ono je dokonce snížilo - alespoň na území hlavního města Prahy. ***