(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, hodně toho stihl pan poslanec ve své interpelaci. Pane ministře, zkuste se s tím nějak vyrovnat teď.
Ministr dopravy ČR Radek Šmerda: Tak já se s tím pokusím nějak vyrovnat.
Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace, není podřízena Ministerstvu dopravy. Je to státní organizace, která je řízena správní radou, která je jmenována na návrh ministra dopravy vládou ČR.
Co se týká ovšem informací, které jsem zjistil, tak reorganizace organizační jednotky hasičský záchranný sbor ve stávajícím uspořádání působí více než 30 let. Od té doby došlo k podstatné změně nejen rozsahu železniční dopravy, ale zároveň i významu jednotlivých železničních tratí a stanic. Rovněž tak se významně zkrátila dojezdová doba s využitím pozemních komunikací. Součástí reorganizace je i změna působnosti jednotek hasičského záchranného sboru, neboť celá Správa železniční a dopravní cesty se reorganizuje s cílem tuto organizaci zefektivnit. Dochází ke zřízení nové jednotky v Havlíčkově Brodě, protože oblast Vysočiny dlouhodobě není téměř vůbec pokryta kapacitou hasičského záchranného sboru, a současně dochází ke zrušení, kromě Břeclavi, i jednotek v Děčíně, Hradci Králové, Kolíně a Olomouci. Kapacity ze zrušených jednotek budou částečně převedeny do nově zřizované jednotky, a dojde tak ke snížení počtu zaměstnanců a rovněž tak i provozních nákladů, což je také hlavní důvod této reorganizace.
Pokud se pan poslanec pustil do statistik, tak jednotka v Břeclavi patří bohužel tedy z dlouhodobého hlediska k jednotkám s nejmenším počtem zásahů. V roce 2010 měla 266 zásahů za celý rok, což je třetí nejnižší počet v rámci pomyslné soutěže mezi těmito jednotkami, a z dlouhodobého hlediska má počet zásahů této jednotky ještě klesající tendenci. Průměrný počet, jenom pro ilustraci, na běžnou takovouto jednotku Správy železniční a dopravní cesty je 365, což je téměř přesně o sto zásahů více, než má ta Břeclavská. Stávající odvod jednotky Břeclav bude po reorganizaci zabezpečován převážně jednotkou umístěnou v Brně a v malé části s výpomocí jednotky z Přerova. Zrušením jednotky v Břeclavi nedojde ke snížení akceschopnosti Hasičského záchranného sboru SŽDC, ani k prodloužení průměrné dojezdové doby. Reorganizace je projednávána a podléhá schválení Ministerstva vnitra, samozřejmě i Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď ještě jednou pan poslanec Petrů, který naplní ještě jednu minutu svého vystoupení.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane ministře, já bych jenom poprosil, pokud existuje nějaká analýza dopadů této plánované optimalizace, jaké budou dojezdové časy nejbližší speciální jednotky požární ochrany Hasičské záchranné služby Správy železniční a dopravní cesty a jestli existuje analýza, která potvrdí kapacitu a technické vybavení Hasičského záchranného sboru v Břeclavi na úseku požární ochrany za zrušené hasičské jednotky požární ochrany, co se týká drážních orgánů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžete ještě tedy?
Ministr dopravy ČR Radek Šmerda: Já to samozřejmě z hlavy nevím. Tuto informaci vám nechám poskytnout.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, takže končíme. Prosím paní poslankyni Miroslavu Strnadlovou, která bude interpelovat pana ministra Kalouska ve věci daňového ráje v ČR. Prosím.
Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně.
Pane ministře financí Kalousku, chci se vás zeptat, co chcete udělat s daňovým rájem v ČR, kterým se postupem času stala Praha? Není tajemstvím, že do Prahy převádějí svá sídla tisíce majitelů firem z celé republiky. Sdělovací prostředky přinesly informaci dokonce o desítkách tisíc firem, které ročně přesouvají adresu svého podnikání do hlavního města. Ve sdělovacích prostředcích se starostové různých částí Prahy pyšní tím, kolik procent HDP vytváří. Kolik z toho je procent těchto firem, které platí daně v Praze, přestože svou činnost ve skutečnosti provozují v jiném místě, to už se bohužel nikdo nedozví! Podotýkám, že starostové obcí a měst, odkud firmy do Prahy utíkají, nejsou schopni cokoliv s touto skutečností udělat, protože si nedovedu představit, že by se domlouvali s ředitelem finančního úřadu, aby u nich v obci prováděl kontroly méně často. To byste mu asi dal! Peníze, které tímto způsobem nedotečou do obecních rozpočtů, potom v pokladnách obcí citelně chybějí. Při tomto stavu se dá současně předpokládat, že někteří podnikatelé utíkají do Prahy také proto, že na ně v Praze nemá finanční úřad tolik času a kontrola je nemusí navštívit ani jednou po celou dobu jejich činnosti. Z tohoto důvodu se dá předpokládat, že dochází k daňovým únikům, které pražské finanční úřady nedohledají. V současné době, kdy ve státní pokladně peníze chybějí, tolerujete tyto letité praktiky. Možná dokonce tolerujete úbytek zaměstnanců na finančních úřadech.
Tak se vás chci zeptat, jestli vůbec lze očekávat, že by se tímto problémem Ministerstvo financí zabývalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď ministr Kalousek. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji vám za dotaz, paní poslankyně. Co lze očekávat? Ministerstvo financí tím přímo žije! A ministr sám kvůli tomu skoro nespí, jak usilovně připravuje legislativní změnu, která je v legislativním procesu, a až ji bude Poslanecká sněmovna projednávat, já si dovolím připomenout vaši interpelaci a požádat vás o podporu svého návrhu, který spočívá v přechodu trojstupňového řízení finančních úřadů - ústřední správa, finanční ředitelství, finanční úřady - na dvoustupňové. Dnešní organizace finanční správy je definována zákonem až do posledního finančního úřadu a je jich celkem 192, což je mimořádně nepraktické, protože struktura, která by měla být manažerská, měla by být pružná, je definována zákonem. Řada mých předchůdců - jeden z nich sedí před vámi - se snažila celou řadu málo funkčních finančních úřadů v málo atraktivních lokalitách zrušit a posílit kapacity jinde, kde by byly více zapotřebí. Vždycky se v tom místě najde příslušný starosta, který oběhne poslance napříč politickým spektrem a vysvětlí, že dané město nebo daná obec přijde o zásadní kredit a všichni tam vyhynou, když tam skončí finanční úřad, zejména s jeho ředitelem, a skoro žádnému ministru financí se nikdy nepodařilo v Poslanecké sněmovně, byť to všichni navrhovali, prosadit skutečně dobrou optimalizaci a redukci finančních úřadů.
To, co předložím do této Sněmovny, pevně věřím, ještě v letošním roce, bude pouze 14 finančních úřadů. Čtrnáct finančních úřadů v celé ČR! Zbytek budou jejich pracoviště, což umožní manažerským rozhodováním posilovat kapacity jak kontrolní, tak správní přesně tam, kde je to zapotřebí. Jinými slovy, budou-li před námi utíkat do Prahy, my za nimi do té Prahy dojdeme. Teď nemůžeme, protože nás současný právní stav fixuje ve Valašských Kloboucích. A já budu velmi prosit o to, aby Poslanecká sněmovna souhlasila s tímto zásadním zpružněním struktury finanční správy. ***