(17.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Ptáte-li se na dopady na rozpočtové určení daní, tak vzhledem k tomu, že tento jev se týká především právnických osob, tak tam téměř žádné nejsou. Ale umožňuje to pražskému zastupitelstvu říkat, že tvoří 50 % hrubého domácího produktu, což není pravda. Je tam jenom 50 % těch plátcových pokladen. Ale v případě právnických osob to žádné dopady nemá, v případě fyzických osob minimální, protože tam je to procento pouze třicetiprocentní.
Už dávno není pravda to, že fyzické osoby, OSVČ, odvádějí 1 % daní ve své obci trvalého bydliště. To zařídil kdysi jeden starosta, tuším, že pak byl senátorem, dnes je poslancem. A pan poslanec, dříve senátor, dříve starosta Novotný, který si ve své obci udělal daňový ráj a říkal "nastěhujte se k nám, ať podnikáte kdekoliv, my vám půlku těch daní drcneme zpátky", tak proto, že to takhle vymyslel, tak potom jeden z mých předchůdců musel to rozpočtové určení daní novelizovat, aby se takhle neobcházely zákony. Ale to už dneska takhle neplatí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Není třeba už nějak doplňovat, to znamená, že tím interpelace končí.
Další - jenom vám sděluji, že pan poslanec František Sivera svou interpelace stáhl. To mi sdělil už dříve.
Pak je tady paní poslankyně Jana Fischerová a ta by chtěla interpelovat přítomného ministra Ivana Fuchsu ve věci eroze půdy. Takže prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji vám, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, popřeji vám všem příjemné odpoledne a nyní se obracím tedy na pana ministra Fuchsu, pana ministra zemědělství.
Pocházím z Kraje Vysočina, který je takovým typickým, musím říci, i v této době zemědělským regionem, a proto jsem si vybrala toto téma, protože s lidmi z oblasti zemědělství přicházím často do kontaktu, třebaže původním povoláním vůbec zemědělec nejsem, ale lidé se na mě obracejí. Je to otázka eroze půdy, čím chci v krátkosti, rychle během minuty sdělit, co by mě zajímalo.
Pane ministře, vím, že eroze půdy bylo také přijato v programovém prohlášení vlády v roce 2010 a původně zemědělci viděli, že to pro ně bude znamenat určité ohrožení, protože pěstování brambor, ale i jiných plodin, jako třeba kukuřice, jim může narušit jejich konečné výsledky hospodaření. Proto docházelo k mnoha setkáním, odborným setkáním, konzultacím. A to poslední, co tedy je současný stav, tak vím, že patří až 45 % našeho území právě k takovým možným narušením erozí půdy z celkové plochy naší České republiky. A podle posledních analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Praha by mohla při nějakém možném scénáři eroze poničit až 21 milionů tun půdy za rok, což je možné finančně vyjádřit v hodnotě škody za 4,3 miliardy korun.
A teď k té vlastní problematice, protože od 1. 7. vím, že by měla nastoupit přísnější pravidla, takzvaná pravidla standardy dobrého zemědělství a enviromentálního stavu neboli ve zkratce se tomu říká GAEC. A toto je právě to, co mě zajímá. Nyní tedy od 1. 7. u nás v České republice toto má nastoupit v platnost. (Upozornění předsedajícího na časový limit.) Děkuji. Rychle.
Pan ministr se kdysi zmínil při návštěvě Českomoravské vysočiny a Kraje Vysočina, že je potřeba vzít rozum do hrsti a požít selský rozum. A mě zajímá - teď už přijde ta otázka - jestli právě toto je opravdu tak vážný problém, dříve o něm nebylo slyšet, ale vím, že i Evropská komise požaduje po České republice (hlas z lavic: čas) pokutu ve výši 180 milionů korun. Takže jak se to nachází, v jaké fázi je toto vše. Děkuji. Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím. Pan ministr už - prosím, pane ministře, můžete se pustit do odpovědi.
Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové, Evropská unie poskytuje už několik let našim zemědělcům dotace, ty dotace jsou vztaženy na plochu, na hektar anebo na kus zvířete, a zároveň v okamžiku, kdy poskytuje dotace, tak nám nastavila pravidla, jakým způsobem musíme bojovat proti erozi.
Půda, to je to nejcennější, co zemědělec má k dispozici, a má dbát na to, aby ta půda byla kvalitní, ale hlavně aby se neodplavovala. Tady hrozí dva druhy eroze. Jedna eroze je větrná, čímž trpí převážně jižní Morava a také Polabí, a potom samotná eroze, která je způsobena přívalovými dešti, povodněmi, což jsou samozřejmě kopcovité kraje.
Na to existuje opatření, které jste sama, paní poslankyně, zmiňovala. To jsou takzvané GAEC. GAEC hovoří o tom, že musí být stanovena technologie hospodaření na polích, která mají sklonitost vyšší než osm stupňů, a délky několika metrů. A tady v minulosti, kdy Česká republika nastavila tyto parametry, tak podle stanoviska Evropské unie my jsme byli k plnění těchto pravidel příliš benevolentní. Z toho důvodu zahájila Evropská komise šetření a prošetřovala naše období hospodaření za roky 2004 až 2009. To, že to je poměrně závažné téma, vy jste zmiňovala konkrétní čísla, kolik milionů tun ornice se může hypoteticky odplavit do potoků, rybníků a způsobit škody obcím, správcům silnic, správcům povodí, tak vyčíslovala a monitorovala potenciální škodu a opatření, která zemědělci nerealizovali.
Jaká opatření to měla býti? Za prvé se na těchto sklonitých terénech nesmějí pěstovat širokořádkové plodiny, což jsou převážně kukuřice, brambory. Vy pocházíte z Českomoravské vrchoviny, což je de facto česká mekka bramborářů. Gaeky se týkají této oblasti a musí se přijmout patřičná opatření, kde právě v těch gaecích 1 se sklonem polí nad 8 % a více musí být přísná opatření. V minulosti to Ministerstvo zemědělství příliš nevyžadovalo. Podle stanoviska Evropské komise jsme byli trošku benevolentní a za toto období nám hrozila pokuta v rozmezí několika miliard. Zaplať pánbůh - říkám zaplať pánbůh - toto šetření bylo ukončeno a Komise nám udělila vlastně korekci ve výši - v uvozovkách řeknu pouze - 180 milionů korun.
My jsme v loňském roce, kdy jsem přišel na ministerstvo, o tomto šetření věděli a zároveň jsme silně intenzivně vnímali požadavek Evropské unie, abychom přijali další opatření. My jsme ta opatření přijali, to jsou takzvané GAEC 2. Ta jsou na polnosti, které jsou pod sklonem méně jak 8 %, ale mnohdy ta pole, když za socialismu se scelovalo, tak vznikly lány dlouhé i několik kilometrů, byly odstraněny meze, a když přijde povodeň nebo silný déšť, tak se na těch polích vyplaví i několikametrové rýhy.
Teď k samotným gaekům, které samozřejmě do určité míry byly vnímány jako ohrožení pro bramboráře převážně na Českomoravské vrchovině. My jsme diskutovali o tom, že si nastavíme jakési direktivní opatření. To znamená, že zemědělcům řekneme, že na těchto mírně ohrožených oblastech, kterých je de facto dalších 10 % polností, striktně nadiktujeme: smíte pěstovat pouze toto, toto a toto a my vás budeme kontrolovat, a když to nevysadíte, tak už vás za to budeme pokutovat. Pak jsme diskutovali model, který je britský neboli také bavorský a který naši zemědělci vyžadovali intenzivněji. Říkali: Proboha, my tady hospodaříme na poli 50 let, nikdy jsme tu erozi neměli, a teď váš počítač podle vašeho modelu vám řekl, že tu erozi budeme mít. Proč musíme respektovat nařízení, kdy pražský úředník z pražského ministerstva nám diktuje, že smím na poli pěstovat toto či ono?"
Proto jsme zvolili liberální, ale dneska říkáme konzervativní způsob řešení, a to je to, že bude záležet na zemědělci, co si rozhodne sám a bude si tam sám pěstovat. My mu samozřejmě dáme doporučení a školení, ale zemědělci převezmou veškerou plnou zodpovědnost za škody, které z toho vzniknou. To znamená, my je nebudeme pokutovat za to, jestli mají špatně zaseto, nebo správně, ale jakmile přijde škoda, tak tu zodpovědnost přijímají stoprocentně. Na mnoha jednáních, ať to byla s Asociací soukromých zemědělců nebo s Agrární komorou, zemědělci chtěli tento model, kdy převezmou větší díl zodpovědnosti. To, že tento mechanismus začne platit od 1. 7., jsme oznámili zemědělcům vloni v létě, takže byla dostatečná lhůta, de facto více jak roční, na to, aby se na tento model připravili. Ten model je přátelský, nicméně dává větší rozhodovací prostor, ale převádíme na ně větší díl zodpovědnosti.
Asi každou chvilku vnímáme velmi intenzivně, když v České republice zaprší a celá dědina je pod nánosem bahna, naposledy to bylo před čtrnácti dny (upozornění na čas) v obci Úlice, a tam vznikají velké škody. Dneska už dokonce české soudy rozhodují tak, že tu zodpovědnost na zemědělce přenášejí. (Prosím čas.) My tento systém potvrzujeme a tím chceme ochránit nejenom majetek obcí, ale i majetek státu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře. Jenom apeluji, abyste tedy mysleli na své kolegy a dodržovali časový limit. A paní poslankyně Fischerová, jestli ještě chce nějak reagovat?
Poslankyně Jana Fischerová: (Hovoří z lavice:) Protože jsem překročila časový limit, tak už raději ne.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně, děkuji. Děkuji za tento přístup. Takže můžeme ukončit tuto interpelaci.
Požádám nyní dalšího interpelujícího, kterou je paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím. ***