(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, to bude tedy všechno k této interpelaci. Dále vystoupí pan poslanec Jan Chvojka. Má v úmyslu interpelovat ministra Kalouska ve věci čerpání fondů Evropské unie. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vaše ministerstvo vykonává v systému čerpání strukturálních fondů Evropské unie z hlediska řídicích a kontrolních systémů dvě zásadní funkce: činnost auditního orgánu a činnost platebního a certifikačního orgánu. V současnosti je ze 17 operačních programů bez těch šesti řídicích orgánů celkově ve čtyřech z nich pozastaveno čerpání fondů EU, to jest certifikace výdajů. Velmi závažná je však situace v operačním programu Podnikání a inovace, který se nachází v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. V březnu tohoto roku Evropská komise iniciovala zastavení čerpání peněz v tomto operačním programu a zároveň kritizovala činnost vašeho ministerstva. Dle stanoviska Evropské komise auditní orgán, který je odborem Ministerstva financí a který musí provádět nezávislé kontrolní hospodaření, nedostatečně vede a monitoruje auditorskou činnost svých delegovaných pracovišť. V praxi toto znamená, že Ministerstvo financí neplní svou povinnost a nedohlíží na to, jak zaměstnanci Ministerstva průmyslu rozdělují evropské peníze.
Pane ministře, můžete nás tedy prosím informovat o aktuálním vývoji situace v této záležitosti? Ptám se vás tedy, jak zareagovalo vaše ministerstvo na kritiku Evropské komise a jaká konkrétní opatření byla doposud učiněna. Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám nyní pana ministra Kalouska.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dobré odpoledne. Děkuji vám za dotaz, pane poslanče. Ano, máte pravdu, Ministerstvo financí je auditní orgán na národní úrovni a někdy prostě musí zakročit v okamžiku, kdy buď správce operačního programu, nebo jeho podřízené složky nekonají tak, jak bylo certifikováno, protože v takovém případě by sankce z Evropské unie byla nevratná, zatímco kroky Ministerstva financí, které činíme jako domácí nápravná opatření, do značné míry vratné jsou. Obávám se, že se s tím budou postupně seznamovat všichni správci regionálních operačních programů, tak jak postupujeme v auditech od severozápadu na východ. Takže je mi velmi líto, že v rámci NUT Severozápad musela být certifikace pozastavena ve dvou fázích, a rád vám podám podrobnější informace. V obou dvou případech to bylo na základě důvodného podezření z nepoctivého jednání, za které opravdu nemůže nikdo z Ministerstva financí.
Ptal jste se však na operační program Podnikání a inovace. Tady mi dovolte, abych vám sdělil, že Česká republika obdržela dopis o stavění lhůty pro proplacení žádosti, což nejsou odebrané peníze, ale je to jenom stavění lhůty. Dopis se opíral především o předběžná zjištění auditu, který byl proveden primárně na auditním orgánu. Zjištění v draftu auditní zprávy - ta identifikovala několik problémových oblastí: hodnocení a výběr projektů, zejména v oblasti udělování výjimek, veřejné zakázky, zda bylo, či nebylo povinné zveřejňování a zda byly, či nebyly výjimky, technická pomoc ČMZRB a její záruční schéma a implementační nařízení a neauditizování ČMZRB ze strany auditního orgánu. Ano, tady má dluh i Ministerstvo financí. Přiznávám. Reakce do Evropské komise odešla 13. 4. 2011, veškerá nápravná opatření byla učiněna a součástí reakce byl i akční plán následných kroků. Ze strany Evropské komise dosud nebyla vypracována reakce, to znamená nebyla podána žádná konkrétní informace.
Já bych jenom chtěl říci, když hovoříte o nekonání, že ten dopis o proplacení, o stavění lhůty jsme dostali 14. 3. - a 13. 4., to znamená přesně za měsíc, šla reakce s akčním plánem kroků včetně dokladů, že bylo vše uvedeno do pořádku. Nedomnívám se tedy, že jsme pracovali liknavě nebo že jsme zanedbali svoji povinnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Bude pan poslanec Chvojka reagovat nebo doplňovat?
Poslanec Jan Chvojka: Já jenom krátký doplňující dotaz: Chtěl bych vědět, co ministerstvo udělalo nebo udělá pro to, aby se něco podobného už neopakovalo. Protože vy jste teď spíše řekl, co jste udělali následně po té chybě. Takže co udělá ministerstvo pro to, aby už nedocházelo k takovýmto pochybením. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou prosím pana ministra.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek No tak především děláme všechno pro to, aby se na severu už tak moc nekradlo v těch dotačních programech. To si myslím, že je to nejzásadnější opatření.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, můžeme jít dále. Pan poslanec Petrů. Prosím.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, moje dnešní interpelace je poměrně velmi vážná. K datu 1. srpna tohoto roku má dojít ke zrušení jednotky požární ochrany Hasičské záchranné služby Správy železniční dopravní cesty v Břeclavi. Drážní hasičská jednotka v Břeclavi byla před 60 lety zřízena mimo jiné z důvodu, že se zde nachází jeden z nejdůležitějších mezinárodních železničních uzlů, který leží na multimodálních koridorech, je zde depo kolejových vozidel a v neposlední řadě zde bylo v roce 2003 nákladem 30 mil. korun vybudováno pracoviště pro manipulaci s nebezpečnými látkami. Lze zde odstavit poškozené vlakové cisterny a přečerpat je pod dozorem hasičské jednotky. V roce 2010 měla jednotka požární ochrany hasičské záchranné služby 271 výjezdů a v tomto roce je to již 102 výjezdů. Na únik nebezpečných látek se uskuteční okolo 30 výjezdů ročně, a to i za situace, kdy vlaky projíždějí přes hranici takzvanou důvěrou a mnohé úniky se vůbec nezjistí. Přitom měsíčně projede přes Břeclav více jak 1200 vozů se zbožím podléhajícím RID, to je kyseliny, čpavek, uhlovodíky, louhy, fosfor, různé sloučeniny, nafta, benzin apod.
Drážní hasiči jsou specialisté na chemické zásahy. Dalším specifickým oborem je schopnost zkratovat trakční vedení, bez kterého by neměl nikdo provádět hasební činnost na elektrifikované trati. Další alarmující skutečností je, že rovněž končí svou činnost hasičská jednotka firmy Gumotex Břeclav. To je chemický podnik, který pracuje s molitanem. Požární ochranu by měla převzít jednotka Hasičského záchranného sboru Břeclav a právě také jednotka požární ochrany Hasičské záchranné služby Správy železniční dopravní cesty v Břeclavi. Hasičská záchranná služba Správy železniční dopravní cesty má po celé republice rozmístěno 18 jednotek, dislokovaných v nejdůležitějších vlakových uzlech, z toho 13 v Čechách a pět na Moravě. V rámci zmiňované optimalizace se ruší dvě jednotky v Čechách a další dvě jednotky se ruší na Moravě, to je v Břeclavi a v Olomouci.
Vážený pane ministře, proč rušíte právě jednotku požární ochrany Hasičské záchranné služby Správy železniční dopravní cesty v Břeclavi, v jednom z nejvýznamnějších železničních uzlů v České republice, který leží na hranicích České republiky, Rakouska a Slovenské republiky? Jak hodlá Ministerstvo dopravy zajišťovat po zrušení jednotky požární ochrany Hasičské záchranné služby Správy železniční dopravní cesty v Břeclavi všechny funkce, které doposud tato jednotka zabezpečovala včetně likvidace úniku nebezpečných látek z vagonů? Co říkáte na odborný názor, že v případě zrušení jednotky požární ochrany Hasičské záchranné služby Správy železniční dopravní cesty v Břeclavi bude do budoucna v řadě případů hrozit nebezpečí z prodlení, neboť z neznalosti specifického prostředí režimu železničního provozu a zajištění bezpečnosti zasahujících (upozornění na čas) "státních" hasičů bude vyžadován příjezd nejbližší speciální jednotky "drážních hasičů" z Brna do Břeclavi? ***