(10.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Druhé negativum byly špatně nastavené sociální systémy, protože prakticky po celou dobu vlád sociální demokracie se pohybovala Česká republika mírou své nezaměstnanosti nad úrovní půl milionu osob, a já bych chtěl připomenout, že v nejkrizovějších letech této ekonomické krize, kdy byl například v roce 2009 čtyřprocentní pokles ekonomického růstu, se nezaměstnanost, která vyběhla asi v důsledku ekonomické krize nahoru, v podstatě dotkla průměrných čísel nezaměstnanosti z období vlády sociální demokracie. V době hluboké ekonomické krize! Takže tady se jednoznačně ukazuje, že toto byly špatně nastavené ekonomické, sociální a daňové systémy za vlád sociální demokracie, které se vyznačovaly obrovským množstvím dlouhodobě nezaměstnaných, až 50 % všech nezaměstnaných byli dlouhodobě nezaměstnaní, to znamená nezaměstnaní, kteří byli v evidenci déle než jeden rok. Česká republika v období vlád sociální demokracie měla v průměru sedmnáctou nejvyšší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Sedmnáctou. (V sále je rušno.)
Co se změnilo po reformách z let 2006 až 2008? No velmi mnoho. Za prvé, dokumentoval jsem to tady v příjmové situaci rodin, především středněpříjmových a nízkopříjmových, především rodin s nezaopatřenými dětmi, dokumentovat se to dá mimo jiné právě na vývoji nezaměstnanosti, kde díky reformním krokům -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane premiére, já vás na chvíli přeruším. Dámy a pánové, já vás prosím o klid, abychom slyšeli pana premiéra. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Děkuji, paní předsedající. Mně to nevadí.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Mně jo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: (Směje se.) Tak samozřejmě vy máte pravdu. Vyšší bere.
Vyznačovalo se to mimo jiné i tím, že nezaměstnanost dlouhodobého typu poklesla o 40 %, že nezaměstnanost v České republice začala velmi výrazně klesat, přestože klesalo tempo ekonomického růstu, to je třeba si objektivně říci, a Česká republika se díky těmto reformám z let 2007 až 2008 dlouhodobě, i v období největší ekonomické krize, pohybuje v úrovni nezaměstnanosti kolem 6. a 7. místa v rámci celé Evropské unie. Čili my máme šestou až sedmou nejnižší nezaměstnanost, odspodu, v rámci celé Evropské unie. Ekonomický růst, který je nyní nižší, generuje zdravější ekonomické a sociální prostředí díky reformám, díky novému nastavení ekonomických a sociálních systémů.
Jednoznačně se na srovnání těchto čísel ukazuje - znovu opakuji: V období vlád sociální demokracie jsme byli na 17. místě z hlediska nezaměstnanosti v rámci EU. V době vlád, ve kterých byla ODS, a je to i dnes, je to po celou dobu v průměru 6. místo odspodu, takže se jednoznačně ukazuje, že tato politika byla správná.
Pan poslanec Váňa tady mluvil o důchodcích. Opět jenom pro srovnání dvě čísla. Když odcházela v roce 2006 od moci vláda vedená sociální demokracií, tvořil průměrný důchod svou reálnou hodnotou přepočtenou na rok 1989, na průměrný důchod z té doby, 103 %, čili byl o 3 % vyšší po osmi letech vlád sociální demokracie svou reálnou hodnotou než průměrný důchod v roce 1989. Když po dvou a půl letech odcházela od moci ODS - musím říci jako její tehdejší ministr práce a sociálních věcí - tvořil průměrný důchod v relaci k roku 1989 113 %. Byl to absolutně největší nárůst reálné hodnoty starobních důchodů za celé dvacetileté období od roku 1989. Znovu opakuji: ze 103 % během tří let na 113 % průměrného reálného starobního důchodu z roku 1989.
Takže velmi prosím pana poslance Váňu prostřednictvím paní předsedající, aby si opět položil na stůl reálná fakta, seznámil se s nimi a pak mluvil se znalostí věci. Aby tedy nemluvil bez znalosti věci, protože pokud tato fakta zná, tak prostě neříká pravdu. A je to již dnes asi čtvrté upozornění, že fakta jsou někde jinde než tam, kde si myslí, že jsou, pan poslanec Váňa.
Co se týče daně z přidané hodnoty, ano, je skutečností, že nárůst snížené sazby daně z přidané hodnoty má vliv na cenovou hladinu. Ano, nikdy jsme to nepopírali, tento vliv tady nade vši pochybnost je. Jestliže se k 1. lednu roku 2008 zvýšila snížená sazba daně z přidané hodnoty z 5 procentních bodů na 9 procentních bodů, bezesporu to mělo vliv na cenovou hladinu. Český statistický úřad, Ministerstvo financí i Česká národní banka tato čísla přesně spočítaly a dnes je jednoznačně dokumentovatelné, že tento čtyřprocentní nárůst snížené sazby daně z přidané hodnoty způsobil nárůst cen o 0,6 procentního bodu. Čili inflační vliv tady byl, ale byl pod jedním procentním bodem. Čili byl velmi marginální. Strašit tedy obrovským inflačním impulsem, když se v příštím roce bude pouze opakovat podobný manévr, to znamená, že snížená sazba daně z přidané hodnoty vzroste o 4 procentní body, z 10 % na 14 %, znamená opět mluvit bez konkrétních údajů a spíše na základě dojmologie než na základě konkrétních faktů.
Mimochodem, i pan poslanec Váňa prostřednictvím paní předsedající by si měl vzpomenout, kdy vlastně došlo k největšímu nárůstu daně z přidané hodnoty. Je to kontrolní otázka na pana poslance Váňu prostřednictvím paní předsedající, zda ví, kdy došlo k největšímu nárůstu daně z přidané hodnoty. Nebylo to za vlád vedených Občanskou demokratickou stranou. Bylo to za vlád sociální demokracie, bylo to za vlády, kdy byl ministrem financí stávající šéf sociální demokracie pan Bohuslav Sobotka. A stalo se to zákonem z roku 2003, kterým se od 1. května 2004 přesunula drtivá většina položek zboží a služeb ze snížené sazby daně z přidané hodnoty z pětiprocentní sazby do základní sazby 19 %.
Mimochodem, tuší pan poslanec Váňa, o kolik se tehdy zvýšilo zdanění občanů České republiky? O 60 mld. korun! O 60 mld. korun byl nárůst daně z přidané hodnoty.
Jestliže vyjdeme z toho, že příští rok dojde ke zvýšení snížené sazby DPH o 4 procentní body, tak se jedná o částku zhruba okolo 25 mld. korun, čili o částku, která je v podstatě pod 50 procenty tehdejšího zvýšení daně z přidané hodnoty. Čili to absolutně největší a nejdramatičtější zvýšení DPH v této zemi, které dramaticky, více než dvojnásobně, přesahuje jakékoliv zvýšení DPH, které udělala ODS, udělala sociální demokracie. Udělala ho v roce 2004. To byl ten dramatický zásah do systému DPH, který daleko přesahoval zásahy, které děláme teď, a měl dramaticky vyšší dopad do peněženek občanů.
Ano, je tady legitimní námitka, že řada těch kroků byla vynucena vstupem do Evropské unie, jinými slovy, že jsme museli provést tuto harmonizaci na základě vstupu do EU, ale já bych chtěl připomenout, že významná část těchto daňových změn byla dělána navíc. Byly tam přesunuty i velmi významné položky, které přesunuty být nemusely. Kdyby například tehdejší vláda sociální demokracie lépe vyjednávala s EU vstupní smlouvu, nemuselo dojít k tak dramatickému nárůstu daně z přidané hodnoty.
Co se týče dalších věcí, o kterých tady mluvil pan poslanec Váňa, mluvil tady například - když vidím paní poslankyni Kohoutovou, kterou velmi srdečně zdravím - o invalidech a o příslušných vyhláškách. Zaznělo to velmi dramaticky, ale zaznělo to opět bez znalosti věci. Řekl bych, že to byla taková typická váňovština. ***