(18.00 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Existují ještě další kritické připomínky k této novele, ze kterých vyplývá, že novela obsahuje zásadní nedostatky. Proto si myslím, že by bylo rozumné, pokud ne ji úplně zamítnout v prvním čtení, tak alespoň vrátit předkladatelům k přepracování. A právě to vrácení k přepracování je mým návrhem.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a nyní má slovo pan poslanec Stanislav Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, máme tady před sebou další reformní zákon, tentokrát v oblasti nejen sociální, ale vlastně i z části pracovního zákonodárství.
Chtěl bych říci, že když byl zákon o zaměstnanosti schvalován v roce 2004, tak na svou dobu a v mezích možností znamenal výrazný pokrok oproti stavu, který byl před tímto rokem. Prodloužil podporu v nezaměstnanosti, výrazně ji zvýšil a reagoval na nejpalčivější problémy naší společnosti. Nebylo vinou Komunistické strany Čech a Moravy a jejích poslanců, že hned vzápětí po roce 2006, kdy politickou mapu změnila pravicová koalice tehdy Občanské demokratické strany, KDU-ČSL a Strany zelených, byl právě tento zákon výrazně novelizován a postupně byla snižována ochrana a podpora v nezaměstnanosti.
Dnes máme před sebou novelu tohoto zákona, která je vydávána z velké části za technickou.
Chtěl bych jenom připomenout, že v souvislosti s touto novelou právě zejména odborové organizace vyjádřily své rozhořčení, jak je s nimi jednáno v rámci tripartity. Jak vláda na jednu stranu zve odbory na společné jednání a na druhou stranu nechce zúročovat žádné připomínky a předkládá si vědomě své návrhy sem do Poslanecké sněmovny.
Když tento zákon vidím v souvislosti s jinými sociálními zákony i například s kodexy soukromého práva, které jsme dnes projednávali v prvém čtení v Poslanecké sněmovně, nebo se zákonem o zvýšení daně z přidané hodnoty, anebo dokonce i v souvislosti s malou a připravovanou velkou důchodovou reformou, pak se mi nabízí takové srovnání, které ale možná jenom vládě podsouvám. Nicméně, byl bych rád, kdyby mi bylo vyvráceno. Na nezaměstnané se pohlíží jako na další potenciální zdroj příjmů pro stát a zejména pro soukromé firmy. Je třeba promyslet, jak z nezaměstnaných vytáhnout ještě tu zbývající část finančních prostředků, která jim zbývá, aniž jim adekvátně nabídneme možnost zaměstnání. A pokud jim tuto možnost zaměstnání nabídneme, tak jenom za úplatu s tím, že se do budoucna zadluží a slíbí, že tuto službu, kterou za stát zprostředkují tentokrát zejména soukromé agentury, si budou tito lidé dlouhodobě splácet. To je základní premisa, která je pro Komunistickou stranu Čech a Moravy i náš poslanecký klub naprosto nepřijatelná.
Chtěl bych tady říci, že vážným faktem v tento moment je i statistika o registrované míře nezaměstnanosti. Dnes byly zveřejněny nové údaje. Nezaměstnanost klesla na 8,2 % z dubnových 8,6. Halasně sdělovací prostředky přinesly zprávu, že klesla pod půl milionu registrovaných nezaměstnaných. Ve skutečnosti je nezaměstnaných v České republice stále více než přes 700 tisíc. Navrhovaná novela zákona o nezaměstnanosti si pohrává s parametry posuzování nezaměstnanosti, zpřísňuje podmínky pro zařazení do systému evidence nezaměstnaných, a bude-li přijata, tak například v kontextu s těmito údaji bude znamenat statistické snížení nezaměstnaných. Ale nebude znamenat vyřešení problémů lidí bez práce, nesežene lidem práci a nesníží ani míru chudoby v České republice.
Chtěl bych podotknout, že v řadě okresů, například Most, Bruntál, Jeseník, Děčín, Karviná, je nezaměstnanost tradičně vysoká, přesahuje více než 15 % registrovaných práceschopného obyvatelstva. V této souvislosti bych chtěl říci, že navrhované změny znamenají opuštění koncepce služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti, která je dlouhodobě zažitá a odpovídá systémům používaným v ostatních vyspělých zemích. Novelizací zákona právě o hmotné nouzi, novelizací zákona o státní sociální podpoře dochází k dalšímu nahlodávání pilíře této politiky státu, a tak se stát, aniž chce reálně řešit aktivní politiku zaměstnanosti svými pobídkami a podporou ekonomiky České republiky, snaží restrikcemi a sankcemi donutit lidi, aby dobrovolně z tohoto systému evidence vystoupili bez ohledu na to, jestli práci mají, nebo ne.
Některá konkrétní ustanovení návrhů se tak jeví čistě protismyslná a mají pro občany likvidační následky. Chtěl bych v této souvislosti říci, že se jedná o řadu problematických návrhů, ať už jde o sdílené zprostředkování zaměstnání agenturami práce, rozšíření veřejné služby, veřejně prospěšné práce, vytváření nových překážek pro zařazení a evidenci v úřadu práce, zejména ono ztížení registrace, kdy novela zákona obsahuje ustanovení, že překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je skutečnost, že občan ukončí sám nebo dohodou se zaměstnavatelem zaměstnání zprostředkované úřadem práce. Takový občan bude moci být znovu zařazen do evidence až po šesti měsících ode dne sjednaného nástupu do zaměstnání. Jedná se o opatření ryze diskriminační a možná, že je v kontextu připravované velké novely zákoníku práce a právě v kontextu i s občanským právem, kde se otevírají předpoklady pro to, aby takovíto lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou z nějakých důvodů pod vnějším tlakem opustit zaměstnání, byli z tohoto systému vyřazováni. Chci jenom podotknout, že je v České republice velice běžná praxe, že jsou lidé stavěni před otázku, zda dobrovolně odejdou, anebo na ně bude vytvářen takový nátlak, že budou donuceni odejít, aniž dostanou výpověď z pracovního poměru. Řada lidí pod ekonomickým nátlakem ze strany svého zaměstnavatele přijme mnohem horší podmínky s určitou vidinou třeba dalšího odstupného platu, ale také s vidinou, že dlouhodobě nebude schopna najít uplatnění na trhu práce.
Ale věci jsou další. Například zhoršení podmínek pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti, kdy nově má být přiznávána podpora v nezaměstnanosti jen uchazečům, kteří odpracovali 12 měsíců nikoli za dva poslední roky, ale v posledních třech letech. Jde o výrazné diskriminační opatření, protože problém České republiky je zejména dlouhodobá nezaměstnanosti a na druhé straně vláda vytváří všemi prostředky podporu lidem, kteří budou volit krátkodobá zaměstnání, zaměstnání na dobu určitou, jiné formy pracovního poměru než hlavní pracovní poměr. Tito lidé budou napříště ad hoc vyloučeni ze systému podpory v nezaměstnanosti.
Zrušení povinnosti pro zaměstnavatele hlásit volná pracovní místa nebo zavedení sociálních karet a ztráta možnosti obdržet podporu v nezaměstnanosti. Nehovořím tady již o vykonávání veřejně prospěšných prací, kdy se povinnost odpracovat 20 hodin bezplatně bude dostávat z jednoho měsíce kalendářního současně na kalendářní týden, nebo o možnosti nastoupit do skutečného zaměstnání kvůli výkonu veřejně prospěšných prací. Anebo dokonce o zaplacení si rekvalifikací.
Domnívám se, kolegyně a kolegové, že to jsou všechno vysoce hodnotné argumenty, že jsou oprávněné ze strany jak zaměstnanců, tak i odborových organizací. A protože Komunistická strana Čech a Moravy ctí tyto návrhy a je pro nás prioritou ochrana lidí, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, nemůžeme souhlasit s předloženou novelou. Proto se připojuji k návrhu na její zamítnutí a podmíněně na její vrácení předkladateli.(Potlesk poslanců KSČM)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jiří Šulc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Šulc: Děkuji, paní předsedající, vaším prostřednictvím bych pana kolegu Grospiče, který teď nedává pozor, upozornil a přiměl bych ho k pozornosti konstatováním následujícím: On říká, že je tragické, když na okrese Most je nezaměstnanost dnes 16 %. V době, když jsem byl hejtmanem Ústeckého kraje, byla nezaměstnanost v Mostecku 20 %. Bylo to za vlád sociální demokracie, kterou podporovala KSČM. Děkuji. (Potlesk z řad pravicových poslanců.) ***