(17.50 hodin)
(pokračuje Opálka)
Dále - rekvalifikace s finanční spoluúčastí uchazeče o zaměstnání. Rozumím tomu, že to může být i určitá pobídka, ale myslím si, že ještě ne dost dobře domyšlená. Nedovedu si představit, jak budou bez problémů řešeny všechny možné a dnes nepředvídané varianty. Kdo například finančně založí absolventa, který si sice svobodně vybral obor svého studia, ale žel školu, po které není poptávka? Budou to rodiče? Kdo uhradí případně neúspěšnou či ze zdravotních důvodů přerušenou rekvalifikaci? A kdy se bude rekvalifikace vlastně hradit - na začátku, postupně a průběžně, či až na konci? To je totiž důležité, protože úřad práce může poskytnout podle návrhu zákona plnění - a to je ještě v jeho vůli jaké - až po úspěšné rekvalifikaci.
Dále - zrušení seznamu osob, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Odstranění výčtu skupin vyžadujících zvláštní pozornost úřadu práce se jeví jako arogantní a každé zdůvodnění vidím nepatřičné. Jde totiž nejen o individuální pomoc státu nejslabším, ale i o určitou symboliku k postojům a o principy. Pro vaši představu, jedná se o tyto skupiny spoluobčanů: se zdravotním postižením, do 20 let věku, těhotné ženy a matky krátce po porodu, fyzické osoby pečující o děti do 15 let věku, seniory, občany starší 50 let, osoby vedené déle než pět měsíců jako uchazeči o zaměstnání a o fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc. Ti nám ze statistiky vypadnou.
Vážené kolegyně, kolegové, tolik stručně hodnocení vládní předlohy z pohledu poslaneckého klubu KSČM. Máme jiné vidění priorit na úseku politiky zaměstnanosti. V aktivní politice nám nejde jen o nástroje, které limituje zákon o zaměstnanosti. Jde nám především o dlouhodobou a efektivní hospodářskou politiku, a to komplexní, včetně odpovídající struktury vzdělávacích programů a úspěšného zahraničního obchodu. U pasivní politiky zaměstnanosti nám jde o zabezpečení spoluobčanů na úrovni 21. století v rámci evropských standardů.
Návrh, který zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda předložila v rámci svých reforem jako sněmovní tisk číslo 373, navrhuji tedy zamítnout již v tomto prvém čtení, neboť je nevyrovnaný a nespravedlivý. Navíc návrh zákona předpokládá velké pravomoci podzákonných norem, tedy Ministerstva práce a sociálních věcí, což není v této chvíli například dostatečně transparentní. A pokud nám hodlají koaliční poslanci dopracovat návrh ještě v nějaké pracovní skupině mimo výbor pro sociální politiku, jak avizovala včera na tiskové konferenci paní zpravodajka, pak konstatuji, že jde o legislativně nestandardní postup docela mimo jednací řád Poslanecké sněmovny, ale nechť. A snad i proto je zamítnutí na místě. Třeba tato pracovní skupina spolu s ministerstvem vyprodukuje novou a lepší předlohu. Dejme jí tedy šanci. Dejme i naději našim spoluobčanům, že nový návrh bude sociálně citlivější.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji panu poslanci Opálkovi. Seznámím vás se dvěma došlými omluvami - pan poslanec Jiří Koskuba se omlouvá z dnešního jednání od 18 hodin z dlouhodobých rodinných důvodů a pan poslanec Václav Zemek se omlouvá od 19 hodin, účastní se jednání s velvyslancem Alžírska.
A nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ivan Ohlídal.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, předložená novela zákona o zaměstnanosti vyvolala velkou nevoli a mnoho kritických připomínek ze strany nezaměstnaných reprezentovaných Akčním spolkem nezaměstnaných, ze strany různých institucí, jako např. Evropského institutu pro veřejné otázky, a i ze strany odborníků zabývajících se aktivní politikou zaměstnanosti. Jejich některé kritické připomínky považuji za velmi zásadní, a proto si je zde dovolím prezentovat.
První z těch připomínek se týká zavedení tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, kdy do zaměstnaneckého nebo pracovního procesu budou obtížně umístitelní nezaměstnaní převáděni pomocí jakýchsi agentur práce. Na každého uchazeče by agentura dostávala finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, a pokud by umístila nezaměstnaného do pracovního procesu, obdržela by jakýsi finanční bonus. Agentury práce jsou soukromé společnosti zaměřené na zisk. Navíc již v současné době mají se svými službami nezanedbatelné problémy a potíže. Proto se dá předpokládat, že velmi obtížně budou poskytovat kvalitní služby pro nezaměstnané vzhledem k právě uvedeným skutečnostem.
Za druhé. Novela navrhuje zpřísnění podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podle současného zákona má na podporu v nezaměstnanosti nárok ten občan, který v posledních třech letech odpracoval alespoň 12 měsíců. Podle navrhované novely se tato lhůta snižuje ze tří na dva roky, což samozřejmě je velmi nevýhodné z hlediska dlouhodobě nezaměstnaných, zvláště v oblastech, kde tato nezaměstnanost je vysoká - mám na mysli severní Čechy a severní Moravu především.
Za třetí. Novela zavádí zavedení finanční spoluúčasti nezaměstnaných na rekvalifikačních kurzech. Doposud úřady práce hradily 100procentní náklady týkající se rekvalifikačního kurzu. Novela navrhuje 10procentní spoluúčast nezaměstnaného na celkové ceně kurzu. Samozřejmě pro nezaměstnané, zvláště dlouhodobě nezaměstnané, je to velmi nepříjemná záležitost. Nepříjemná novinka, protože jistě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že většina dlouhodobě nezaměstnaných má značné finanční problémy a tady tato novinka může způsobit, že právě ta 10procentní spoluúčast může být nepřekonatelnou mezí pro nezaměstnaného, aby se účastnil nějakého toho rekvalifikačního kurzu.
Za čtvrté. Novela ruší povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadu práce volná pracovní místa, což je velmi špatné podle mého názoru, protože bez informací o volných místech, které shromažďovaly úřady práce, nebude mít vláda ani veřejnost přehled a informace o potřebách trhu práce a o volných místech, o které se mohou nezaměstnaní ucházet.
Za páté. Novela zavádí možnost úřadu práce rozhodnout, v jaké formě bude vyplacena podpora v nezaměstnanosti, jestli v hotovostní výplatě, nebo jiným způsobem. Nezaměstnaní by tím ztratili nárok na hotovostní výplatu dávky a byli by diskriminováni před příjemci jiných dávek, které vyplácí stát a kde sami rozhodují o způsobu výplaty dávek. ***