(17.30 hodin)
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, vládou předložený návrh novely zákona o zaměstnanosti a souvisejících zákonů byl připravován v době, kdy ještě nebyl dokončen legislativní proces novel některých zákonů v souvislosti s transformací úřadů práce. Přesto k němu probíhala nebývalá odborná i veřejná diskuse. V něčem byl návrh korigován, ale podstata zůstala stejná. Ač se často prezentuje jako zásadní, jde jen o jeden korálek na šňůře reformních změn na úseku zaměstnanosti.
Zvláštní je, že při všech třech reformních sociálních zákonech si koalice rozdělila zpravodajství a v podstatě i předkladatelství. Není zcela běžné v našem výboru pro sociální politiku, aby zpravodajem vládních předloh byl koaliční poslanec. O to složitější je, když tato změna je provedena mimo vedení výboru na organizačním výboru. Já si myslím, že do jisté míry to signalizuje i určitý rozpor ve vidění mezi TOP 09 a ODS, a ODS chce prostřednictvím svých zpravodajů některé své představy prosadit. Pokud budou i pro nás stravitelné, tak samozřejmě jsme připraveni se na změnách, pokud to tak bude, i spolupodílet.
Osobně bych tento návrh rozdělil do tří celků.
Za prvé. Jde o opravu chyb, na které bylo poukazováno již v legislativním procesu schvalování zákona o zřízení centrálního Úřadu práce České republiky. Tenkrát jsem z tohoto místa upozorňoval, že nebude dlouho trvat a my se s opravou některých nedodělků brzy setkáme. Neuplynulo ani čtvrt roku a máme to zde. O které paragrafy se jedná, najdete až ve zvláštní části důvodové zprávy se zdůvodněním jako legislativně technické zpřesnění či jen jako oprava u řady bodů. Dokládá to, jak účelové bylo tehdy zatloukání. Opozice ani Senát prostě nesměly mít přiznanou pravdu. Proto koalice držela šik za každou cenu.
Za druhé. Jsou předloženy některé návrhy, které jsou podporyhodné, neboť mají za cíl, zejména v oblasti nelegálního zaměstnávání a vykazované práce tzv. černých duší, zlepšit kontrolní činnost a podmínky pro kontrolu, snížit možnosti spekulací a navýšit sankční pokuty. Prostě hledat nástroje na potlačení nelegální práce. To samozřejmě vítám.
Za třetí. Nepřijatelná je však pro poslanecký klub KSČM většina dalších návrhů. K těm se posléze vyjádřím.
Navrhovaná účinnost zákona je nezvykle pestrá. Od platnosti dosavadní právní úpravy či platnosti ode dne nabytí účinnosti navrženého zákona přes dokončení pravomocně neskončených řízení dle původního právního stavu až po účinnost v dalším novém čtvrtletí po nabytí účinnosti tohoto zákona. Ale hlavní termín změn je 1. leden 1012, ale také 1. leden 2014. Prostě pro praxi značně nepřehledný právní stav.
Zajímavé je i vyčíslení předpokládaných úspor a nákladů. Státní rozpočet má ušetřit 187 milionů korun za snížení nákladů v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Ušetřit se má tady na potřebných. Na druhé straně má stát rozpočtem vynaložit ve prospěch soukromých agentur práce navíc 180 milionů korun za odhadovaných 90 tisíc plánovaných obsloužených nezaměstnaných v rámci nově zavedeného programu - takzvané sdílení zprostředkování práce neboli převedení z výkonu Úřadu práce na pracovní agentury. A dále také vyšší bude výdaj 2 miliony korun za změnu při zavedení nově dobrovolného systému vykazování volných pracovních míst, takzvaná administrativní zátěž. Celková vyčíslená úspora za tak velkou změnu je pouhých 5 milionů korun. Úspory jsou však avizovány z důvodu dotace na straně jednotlivých agentur a rovněž se předpokládají úspory na straně zaměstnavatelů či na výběru daní a pojistného.
Možná je vhodné v této chvíli vzpomenout, že nový Úřad práce České republiky, aby byl splněn avizovaný závazek ušetření, má propustit letos 1500 zaměstnanců. Z toho asi 400 má přejít pod Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty. Lze tedy odhadnout, že ve čtvrtém kvartálu tohoto roku budou stavy zaměstnanců na kontaktních pracovištích poddimenzovány. Jak se to projeví v praxi, uvidíme. Pocítí to zřejmě klienti-nezaměstnaní. A v příštím roce má pak Úřad práce v souvislosti s dalšími reformami nabírat nové zaměstnance z krajských úřadů a obcí. Již dnes jsou s tím spojeny nemalé problémy, a to s jejich výběrem, s místem i s technikou. A pak, až se vše provede, již se nikdo nedopočítá žádného srovnání, protože srovnání nebude adekvátní.
Úřad práce se zřejmě stane především transferovou státní organizací k převodům peněz prostřednictvím bankovní instituce jednotlivým klientům, ale i agenturám, obcím, rekvalifikačním, sociálním a dalším organizacím, a účast státní správy na úseku aktivní politiky zaměstnanosti se, žel, upozadí.
Musím však upozornit, že právě co největší a kvalitní zaměstnanost je jedním z rozhodujících kritérií pro posuzování úrovně ekonomické a sociální politiky státu. A je to taky cesta, jak snižovat sociální výdaje. Ale náš stát z této oblasti reálně vycouvává, i když verbální projevy politiků zní trošičku jinak.
A nyní několik avizovaných poznámek k oněm problémům ve vládním návrhu.
Sdílené zprostředkování zaměstnání agenturám práce. Dochází zde k dalšímu převádění činnosti vyhrazené státu na soukromé subjekty zaměřené i na zisk. Nejde jen o to, že je tento systém nákladnější, ale i o princip. Možná s tím mají někde v zahraničí dobrou zkušenost, ale v České republice jsou všechny veřejné zakázky financované z veřejných rozpočtů značný problém. Kolik bude ještě třeba těch odvážných, kteří se dle regulí zákona vzepřou požadavkům vedení ministerstva či instituce na zúřadování konkrétní zakázky a za tento svůj postoj budou takzvaně odejiti? Ale to si nechám až na interpelace.
Na toto riziko jsem již upozorňoval při projednávání návrhu na zřízení centrálního Úřadu práce České republiky. Jde tedy především o přelívání financí do soukromých rukou. Argumentuje-li vláda v předloze, že půjde především o prostředky z Evropského sociálního fondu, pak musím konstatovat, že tyto prostředky by měly být použity zejména na rekvalifikace nezaměstnaných. Navíc agentura má dostat nejen příspěvek na hlavu, ale i bonifikaci dle úspěchu. Tyto bonifikace však ve státní správě dlouhodobě postrádáme. Proč tedy nejde finančně motivovat za výsledky i státní úředníky? Proč musíme privatizovat systém, aby to šlo jinak? ***