(15.20 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh, který se v tuto chvíli dostává do prvního čtení, je součástí balíku tří bodů, tedy bodu 31, 32 a 33, který zkráceně nazýváme první část sociální reformy. Jeho základním cílem je zefektivnit systém sociální pomoci občanům, kteří tuto pomoc potřebují, ať už v systému státní sociální podpory nebo v systému hmotné nouze nebo v systému pomoci osobám se zdravotním postižením.
Na základě dlouhodobých analýz, a musím říct, že skutečně dlouholetých analýz, které započaly už dva roky po zavedení systému přenesené působnosti státní správy, tzn. už někdy v letech 2003 a 2004, se navrhuje sjednotit výplatu nepojistných sociálních dávek na jedno výplatní místo, kterým má být Úřad práce České republiky. Tuto agendu má vykonávat všech jeho 409 poboček. Tedy hned na začátku chci vyvrátit jeden mýtus, který říká, že touto úpravou bychom mohli vzdálit občanům službu, kterou jim stát poskytuje. Je tomu přesně naopak. Protože dnes občan, pokud se pokusí získat od státu nějakou podporu, musí navštívit při jednotlivých agendách tři různé typy úřadů, pověřené obce, pověřené obce s rozšířenou působností a úřady práce. Pověřených obcí s rozšířenou působností je v tuto chvíli 227, jak už jsem uvedl, kontaktních míst Úřadu práce České republiky je v tuto chvíli 409, takže to porovnání čísel je naprosto jednoznačné.
Další změny, které se navrhují, jsou především ke zvýšení komfortu klienta. Kromě toho, že klient bude moci vyřídit všechny potřebné záležitosti na jednom místě, tak se navrhuje zavést úpravy, které směřují ke zjednodušení řízení o dávkách v hmotné nouzi. Upravují se činnosti, které souvisejí se sociální prací s dlouhodobě setrvávajícími v situaci hmotné nouze.
Zároveń s tím se navrhuje změnit způsob posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči, kde se dnes posuzuje 36 úkonů ve více než 230 položkách. Na základě doporučení Mezinárodní zdravotnické organizace, které je respektováno v řadě zemí, z okolních zemí např. v Německu a v Rakousku, se navrhuje posuzovat schopnost zvládat základní životní situace v deseti oblastech a v návaznosti na to také se vymezují jednotlivé stupně závislosti. To má jeden významný účel, a to sjednotit dnes tři různá posudková schémata. Dnes stát platí lékařské posudkové službě tři různá posudková schémata. Tedy v řadě případů pro jednoho občana jsou vytvářeny tři různé lékařské posudky, které platí stát.
Dále se navrhuje v zákoně o státní sociální podpoře omezit dobu pobírání příspěvku na bydlení, a to maximálně na sedm let v průběhu desetiletého období, tak aby byla zvýrazněna motivace přizpůsobit svoje bydlení příjmové situaci domácnosti.
Dále se navrhuje rozšířit možnost volby délky pobírání rodičovského příspěvku a jeho výše. Na rozdíl od stávající situace bude možné volit výši měsíčního rodičovského příspěvku s jediným limitem, když to řeknu velmi zjednodušeně, aby příjem z rodičovského příspěvku nebyl vyšší, než byl příjem z předchozí pracovní činnosti, i když to platí s určitými výjimkami, tak aby byl motivován každý občan si vydělávat před rodičovskou dovolenou prací.
Zároveň s tím - a to je velmi důležitá položka - se rozvolňuje podmínka pro čerpání rodičovského příspěvku, kdy od věku dvou let dítěte se již nebude požadovat, aby nastala podmínka celodenní péče o dítě. Je to z toho důvodu, že pracovní trh je velmi negativně ovlivněn tím, že přetržení kariéry pro ženy, protože z 97 % čerpají rodičovský příspěvek ženy, pro ženy, které čerpají rodičovský příspěvek tři nebo čtyři roky, to přetržení kariéry je velmi dlouhé. Zásadním způsobem znesnadňuje zpětné uplatnění na trhu práce. Chceme tím umožnit a podpořit mnohem vyšší využití částečných úvazků. Všichni dobře víme, že míra využívání částečných úvazků je v České republice na jedné z nejnižších úrovní v Evropě. Je to způsobeno právě tím, že v současné době si musí rodič, který pobírá rodičovský příspěvek, zvolit buď, a nebo. Buď bere rodičovský příspěvek, nebo má ekonomickou aktivitu - to nebo je s čárkou, tzn. nemůže volit pružně souběh ekonomické aktivity s péčí o dítě. A tento nepříznivý stav by měl návrh odstranit.
Dále jsou do návrhu zapracovány některé důležité momenty, které mají přispět k vyšší motivaci hledání zaměstnání a také k vyšší motivaci k pracovnímu uplatnění. Zavádí se povinnost odpracovat ve veřejné službě 20 hodin týdně pro ty, kteří požadují finanční pomoc od státu a nemají jiný způsob ekonomické aktivity. Dále se zpřísňují některé podmínky pro vybírání přeplatků v systému hmotné nouze. Dále se upřesňuje rozsah sociální práce ve vztahu k obcím, a to i na základě jednání s dotčenými organizacemi. Zjednodušuje se řada dalších podmínek. Upřesňuje se v příspěvku na péči způsob prokazování použití příspěvku na péči na stanovený účel. Taktéž to vychází z jednání s dotčenými organizacemi.
Souhrnně bych chtěl říci, že všechna opatření, která jsou navrhována, jsou navrhována k lepšímu zacílení státní pomoci, ať už v oblasti hmotné nouze, tak v oblastech ostatních.
Samozřejmě o návrhu proběhla - a tím navazuji na včerejší diskusi o programu schůze - velmi detailní jednání jak se sociálními partnery, tak s dotčenými organizacemi. Velmi detailně jsme o návrzích jednali se Svazem měst a obcí, kde jsme se dohodli na kompromisních formulacích, které lépe vymezují sociální práci v obcích, lépe vymezují spolupráci mezi sociální prací a sociálním šetřením. Dále bych chtěl také zdůraznit to, že tento návrh byl konzultován, projednáván, s Národní radou osob se zdravotním postižením, kde jsme se také dohodli na kompromisních formulacích, které jsou akceptovatelné jak pro předkladatele, tak pro Národní radu osob se zdravotním postižením.
Určitě se v diskusi dostaneme k jednotlivým tématům. Já velmi rád, pokud bude potřeba, vysvětlím jednotlivé úpravy do hloubky. Nicméně ta úprava je tak komplexní, že pokud bych chtěl probírat bod po bodu, tak bychom tu mohli strávit několik hodin. Jsem připraven na pokračování diskuse. Diskuse už probíhala neformálně ještě před prvním čtením na půdě sociálního výboru a já věřím, že bude pokračovat i po prvním čtení. Proto prosím o podporu tohoto návrhu v prvním čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Ivana Řápková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***