(14.50 hodin)
Poslankyně Karolína Peake: Vážený pane ministře, vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, leží před námi v tuto chvíli druhá zásadní norma z dílny Ministerstva spravedlnosti. Pan ministr ji obsahově již shrnul. Nebudu tedy opakovat to, co zde již zaznělo.
Ráda bych zde jen zdůraznila, že nesmíme podceňovat zásadnost této normy. Samozřejmě, že by se mohlo lehce stát, že návrh zákona o obchodních korporacích se dostane do stínu občanského zákoníku, nicméně zásadnost i tohoto předkladu si všichni určitě dobře uvědomujeme, minimálně členové ústavněprávního výboru, kteří se, doufám, budou touto normou podrobně zabývat. I zde organizační výbor doporučuje přikázat tento návrh ústavněprávnímu výboru, kde bude opět poskytnut dostatečný prostor pro prodiskutování všech připomínek, aby byla konečná podoba zákona pokud možno perfektní.
Doporučuji propustit tuto normu do druhého čtení a do doporučeného výboru.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu. Jsou tady dvě písemné přihlášky. Prosím pana poslance Jana Chvojku a poté se připraví pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych zde vyslovil několik námitek proti návrhu zákona o obchodních korporacích. Na úvod musím říci, že nejde jenom o námitky moje, ale též a hlavně o námitky respektovaných osobností české právnické obce. V této chvíli zde předkládaný návrh zákona o obchodních korporacích nemůže nechat klidným nikoho, kdo s obchodním právem pracuje - právníky, ekonomy, i obchodní společnosti, na něž nová právní úprava dopadne.
Nyní účinný obchodní zákoník není ideální. To ostatně není žádný zákon. S řadou judikátních výkladů je ovšem stávající obchodní zákoník pro praxi ideální. Po dvaceti letech účinnosti si na něj uživatelé zvykli, porozuměli mu a naučili se s ním pracovat. Dnešní vědomost o tom, co se smí a co ne, je neporovnatelná se všeobecným tápáním typickým pro devadesátá léta minulého století. Nyní předkládaný návrh zákona, který by měl vystřídat ta ustanovení obchodního zákoníku, která se věnují obchodním společnostem, napovídá, že s právní jistotou se můžeme zase na několik dlouhých let rozloučit. Přeměna ani snad nemohla být větší. Změnit se má úplně vše. Koncepcí počínaje, terminologií konče.
Co se týče terminologie, předkladatelé přeformulovali i ta dnešní ustanovení, jejichž věcný obsah zamýšlejí zachovat a aplikace nečinila potíže. Právníci se budou ptát, zda nově použité slovo či odlišný obrat znamená, že zákonodárce chtěl něco změnit, nebo nechtěl přeformulovat stávající. Je jisté, že přijdou advokáti, kteří se pouze na odlišnosti textu zákona pokusí vystavit své případy. Potrvá mnoho let, než se výklad znovu ustálí. Legislativní kvalita předlohy přitom úrovně obchodního zákoníku dle mého názoru zdaleka nedosahuje.
Koncepční změny jsou dle mého názoru rovněž velice problematické. Týká se to například úpravy koncernového práva. Zavádí se koncept vlivné a ovlivněné osoby, kdy každý, kdo ovlivní chování korporace, odpovídá za újmu, která tím vznikne. To je ale příliš široká definice, protože zahrnuje i každého minoritního akcionáře, který zvedne ruku na valné hromadě a potvrdí nějaké rozhodnutí. Už teď je jasné, že se postupem času dospěje k použití kvalifikovaného ovlivnění, protože by to jinak mohlo odhánět zahraniční investory.
Ruka zpracovatelů se rozmáhá vskutku doširoka, bez citu pro detail, úspornost i vnitřní souvislost textu, ale též bez respektu ke kontinuitě a tím i k právní jistotě. Návrh nás vrací zpět do roku 1991, to znamená znovu na začátek tápání.
S ohledem na výše uvedené překvapí zjištění, že Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě výslovně uvádí, že nepředpokládá - cituji - "přímý ani nepřímý finanční dopad návrhu na hospodářské subjekty". Ba i přiznává, že ani neprovádí analýzu dopadů, která se obvykle provádí před přijetím nové regulace. Bez nějaké analýzy je tak zřejmé, že tak zásadní posun v právu vyvolá miliardové náklady potřebné na zohlednění a zavedení do praxe. Čím radikálnější změna a horší kvalita předlohy, tím vyšší bude tento náklad -- jak mikroekonomicky, tak celospolečensky.
Ke konci roku 2010 existuje v tuzemsku bezmála 350 tisíc společností, jichž se nový zákon bezprostředně dotkne. I kdyby každá vynaložila v průměru jen 10 tisíc korun, činní přímý dopad reformy 3,5 miliardy korun. Ve skutečnosti budou ovšem tyto náklady podstatně vyšší, a to zvláště u větších subjektů. V renomovaných právních kancelářích již analýze návrhu a jeho četných úskalí dosud věnovali desítky hodin a stovky dalších budou nezbytné, bude-li přijat. Hodnota v uvozovkách ušlé příležitosti se tak i u nás počítá na stovky tisíc korun - na stovky milionů korun. Totéž se děje v právních odděleních všech ostatních společností. Tedy, že návrh nebude znamenat žádné náklady, tak svědčí buď o naivitě předkladatelů, nebo o jejich přezíravosti k postavení budoucích uživatelů. Bohužel z obsahu návrhu nakonec čiší oboje.
Důležitou otázkou, která by zde měla být nastolena, je také otázka souvisejících právních předpisů. Má například vzniknout zákon upravující obchodní rejstřík, jenže v současnosti vůbec nevíme, jak bude rejstřík vypadat. Jak je potom třeba upravit zvýšení základního kapitálu a určit ho v zákonu o obchodních korporacích, když netušíme, jak budou koncipována rejstříková řízení? Je zřejmé, že až se začnou tvořit navazující předpisy, tak se otevře otázka novelizace zákona o obchodních korporacích ještě předtím, než sám zákon nabude účinnosti. Myslím si, že se to bude masivně dít zejména v prvních letech po účinnosti nové úpravy.
Dámy a pánové, v předkládaném zákoně je určitě potřeba posuzovat důkladně, zda nebude docházet k obcházení standardů zabraňujících korupci, a proto je potřeba věnovat pozornost ve výboru, a v zásadě ten zákon podpoříme do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A dalším přihlášeným je pan poslanec Stanislav Grospič, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych velice stručně řekl jenom základní principy a stanoviska Komunistické strany Čech a Moravy k návrhu zákona o obchodních korporacích.
Myslím si, že většinu argumentů, která nás vedla k tomu, že jsme navrhli zamítnutí nebo vrácení k přepracování návrhu občanského zákoníku, lze plně vztáhnout na návrh zákona o obchodních korporacích. Dovedu pochopit onu potřebu v momentě, kdy prošel do druhého čtení návrh občanského zákoníku, souběžně s tím řešit také otázku obchodního práva, obchodního zákoníku i snahu, kterou měli předkladatelé v souvislosti s návrhem tohoto zákona, to znamená svěřit převážnou část materie obchodního práva zpátky do občanského zákoníku a pouze speciálně upravit vznik a fungování struktury obchodních společností v České republice.
Chtěl bych však poukázat na to, že právní úprava, tak jak je navrhována v zákoně o obchodních korporacích, se dostává do určitého střetu i s právní úpravou, tak jak je předložena v návrhu občanského zákoníku. A v druhém momentě si myslím, že určité principy, na kterých je postaven zákon o obchodních korporacích, jsou vedeny skutečně myšlenkou co nejširšího liberalismu v právním řádu České republiky, který není úplně v kontextu se současnými problémy. A to nejde jen o období dvaceti let, kdy si zvykala obchodní veřejnost na fungování určitých nových principů ve vztahu k obchodním společnostem, zejména k obchodním společnostem s ručením omezeným nebo akciovým společnostem, a zejména také ve vztahu k určitým právním jistotám a předvídatelnosti práva.
V této souvislosti se domnívám, že několikrát byla v Poslanecké sněmovně citována a zmiňována potřeba vytvoření prostředí, které zavdá co nejmenší míru korupci a omezí potenciálně páchání trestné činnosti na půdě právnických osob. V této souvislosti si myslím, že předložený návrh zákona o obchodních korporacích však vytváří potenciálně větší prostředí pro ještě větší možnost korupce a problémových vztahů.
Pomíjím teď otázku, která zde byla již také zmíněna, otázku legisvakanční doby a otázku samotného způsobu úpravy tohoto zákona, který musí být zde projednáván právě ve vztahu s potenciálními úpravami, tak jak bylo předmětem jednání ve vztahu k novému občanskému zákoníku.
Myslím si v této souvislosti, že by tento zákon neměl být v současné době projednáván, a proto navrhuji jeho vrácení zpět k předkladateli. ***