(14.40 hodin)
(pokračuje Vidím)
Současně chci požádat všechny poslankyně a poslance, aby věnovali pozornost té volební technologii, protože tentokrát - obvykle se pohybujeme někde mezi 8 a 10 % neplatných hlasovacích lístků - tentokrát to byla více než třetina. Čili moc pěkně prosím, zkuste se věnovat pečlivě onomu kroužkování a psaní velkých tiskacích písmen X. Děkuji pěkně.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji předsedovi volební komise. Nyní můžeme přistoupit k pevně zařazeným bodům. Nejprve bod
35.
Vládní návrh zákona o obchodních společnostech a družstvech
(zákon o obchodních korporacích)
/sněmovní tisk 363/ - prvé čtení
Z pověření vlády přeložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím, pane ministře, můžete se ujmout slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, u tohoto bodu budu stručnější, protože tento návrh zákona víceméně navazuje na návrh nového občanského zákoníku a doplňuje tu část současného - upravuje nově tu část materie obchodního zákoníku, která zbude poté, co nemalá část současného obchodního zákoníku bude nově upravena v novém občanském zákoníku. Jinými slovy, podíváte-li se na obchodní právo velmi zjednodušeně, abych to trošku didakticky přiblížil, pak obchodní právo v zásadě má dva velké celky, uvedu-li takové věci, jako je úprava obchodního rejstříku atd., a to na jedné straně tzv. korporátní právo, které upravuje jednotlivé typy obchodních společností, jejich strukturu, orgány, jednání, formu činnosti těchto orgánů, a pak závazkové právo.
Upravují se jednotlivé smluvní typy. Jak jsem již naznačil při projednávání občanského zákoníku, velkým problémem současné právní úpravy je to, že máme jednotlivé typy závazků, jednotlivé typy smluv upravené jak v obchodním zákoníku, tak v občanském zákoníku, byť se jedná o stejné smluvní typy. Problém pak nastává v tom, kdy v určitých nuancích, určitých jednotlivých detailech, jsou tyto smluvní typy upraveny rozdílně, a vzniká také debata, kdy má být aplikováno obchodní právo a kdy má být aplikováno občanské právo. Jinými slovy, v praxi pak může vznikat problém, kdy má být například aplikována právní úprava kupní smlouvy podle obchodního zákoníku a kdy má být aplikována úprava kupní smlouvy podle občanského zákoníku. To rozlišení je dáno v subjektech, podle toho, zda se jedná o podnikatele, či nikoliv, nicméně vzniká celá řada nejasností a problémů, které jsou postupně odstraňovány judikaturou. Výhodou tohoto nového balíku zákonů je to, že bude jenom jedno závazkové právo a to bude obsaženo právě v občanském zákoníku a bude se vztahovat jak na soukromé - v uvozovkách - fyzické osoby, tak řekněme na právnické osoby, tak také na právnické osoby, které mají zvláštní statut právě daný jejich činností, to znamená na takzvané podnikatele.
Zbude nám tedy z obchodního práva korporátní právo, které upravuje obchodní společnosti, a právě toto korporátní právo bude nově upraveno, nebo je navrženo, aby nově bylo upraveno v zákoně, který nyní projednáváme. Nechci vás obtěžovat s detaily, protože se jedná o relativně technickou a složitou materii, ke které právo obchodních společností přirozeně patří. Budu tedy pouze obecně konstatovat, že autoři tohoto návrhu, kteří jsou analogičtí s autory, kteří připravovali insolvenční zákon a nebo také novelu o obchodních rejstřících, to znamená jsou to zkušení autoři v čele s doc. Havlem, se snažili zkomparovat jednotlivé evropské úpravy obchodního korporátního práva, snažili se zaznamenat poslední trendy na úrovni Evropské unie ve vztahu k obchodnímu právu a snažili se tyto trendy společně se zkušeností delší než deset let s aplikací našeho obchodního zákoníku promítnout do daného návrhu.
Jedná se tak podle mého názoru o úpravu, která na jedné straně lépe liberalizuje nebo rozvolňuje pravidla při zakládání například obchodních společností, zjednodušuje tyto procesy tak, aby podnikatelé mohli jednodušeji a lépe zakládat obchodní společnosti. Je to třeba vidět v jednom detailu, kdy se v zásadě stává symbolickým takzvané základní jmění u společnosti s ručením omezeným. Základní jmění bude mít pouze výši jednu korunu, protože v praxi se jasně ukazuje, že se jedná o věc, která nijak nezvyšuje záruky vůči osobám, vůči třetím osobám, a že víceméně je to administrativní věc, která spíše komplikuje život podnikatelům, než aby zvýšila záruky třetím osobám, které vstupují do právních vztahů s takovouto společností s ručením omezeným. Příkladem té liberalizace je například právě zavedení v zásadě symbolického základního jmění.
Na druhé straně se však zpřísňují pravidla, a to je třeba si uvědomit, že zákon pouze neliberalizuje, ale zpřísňuje pravidla a zvyšuje odpovědnost osob, které jsou ve statutárních orgánech obchodních společností. Do budoucna, a to je dobré tady zdůraznit, například u společnosti s ručením omezeným budou moci členové statutárních orgánů - budou zkrátka členové statutárních orgánů mnohem více odpovědní za důsledky své činnosti než dosud. Budou v zásadě ručit celým svým majetkem za poškození společnosti, pokud se prokáže, že měli vliv na takovéto rozhodování. Avizuji, že zde si autoři zákona vzali inspiraci ve Velké Británii, která již několik let má tuto právní úpravu - velmi tvrdou, ale jasnou odpovědnost statutárů za výsledky činnosti obchodní společnosti a případně za poškození, které zaviní. To je myslím jednoznačně pozitivní trend, povede to k tomu, že statutární orgány budou mnohem odpovědněji přistupovat ke své činnosti a postupovat možná do budoucna více s péčí řádného hospodáře, což je termín, s kterým jak občanský zákoník, tak obchodní zákoník počítá.
Nově se upravují otázky podílů ve společnosti s ručením omezeným. Vzniká mnohem větší možnost nakládat s obchodním podílem, vzniká možnost, kdy jedna osoba, jeden společník, bude moci držet různé podíly, různé typy podílů v jedné obchodní společnosti. Tedy pro samotné podnikatele se rozšiřuje možnost, jak víceméně upravit své podnikání, jak upravit svůj vztah k obchodní společnosti. (V sále je hlučno.)
Zmíním ještě alespoň jednu symbolickou věc, kdy u akciových společností se zavádí možnost vybrat si orgány, které mají takovouto společnost řídit. Počítáme s tím, že na jedné straně bude zachována současná právní úprava, to znamená dozorčí rada a představenstvo, ale vedle toho bude dáno, zvláště třeba u menších akciových společností, mít pouze jeden orgán, který bude celou společnost řídit, mít pouze správní radu. Bude záležet na zakladatelích akciové společnosti, jakou strukturu orgánů zvolí, jak si toto upraví. To je také posun oproti současné úpravě.
Dámy a pánové, já se pokusím velmi stručně nastínit spíš filozofii, trendy, kterými tento návrh se ubírá. Myslím si, že tento návrh doplňuje velmi dobře v prvním čtení projednaný návrh občanského zákoníku. Pokud návrh přijmeme, jsem přesvědčen, že budeme mít v České republice velmi moderní a kvalitní obchodní právo, které bude zcela srovnatelné s jinými zeměmi Evropské unie, což jak pro české podnikatele, tak pro zahraniční investory by byla určitě dobrá zpráva.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane ministře, když chvilku dovolíte. Dámy a pánové, moc vás prosím o klid, abychom slyšeli, co tady pan ministr říká. Pokud si potřebujete něco vyřídit, prosím, běžte do kuloárů. Děkuji vám.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Proto vás prosím o podporu tohoto návrhu zákona a jeho propuštění do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak, koukám, že jsem vás přerušila až téměř v závěru (smích).
Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka pro prvé čtení, tou byla původně paní poslankyně Jana Suchá, která je omluvena, proto nyní vystoupí Karolína Peake. Ale jedná se o prvé čtení, takže já o změně zpravodaje nechám hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro změnu zpravodaje, resp. zpravodajky? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 42, z přihlášených 167 pro 103, proti 2, zdržel se 1, tento návrh byl přijat a já předávám slovo paní zpravodajce. Prosím.***