(9.10 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Další návrh přednesl předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura. Navrhl, abychom dnes jednali a hlasovali i po 19. i po 21. hodině.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ano. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 32, z přihlášených 149 poslanců pro 89, proti 56. Tento návrh byl přijat.
Je zde ještě jedna omluva, a to pana poslance Paroubka, který se omlouvá z dnešního jednání od 9 hodin bez udání důvodu.
Pokud již nikdo nechce vystoupit, náhradní kartu dnes také nikdo nemá, přistoupíme k prvnímu bodu dnešního jednání. Tím je
34.
Vládní návrh občanského zákoníku
/sněmovní tisk 362/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji za udělené slovo. Vzhledem ke změně programu u sebe bohužel nemám podklady. O to stručněji možná odůvodním tento návrh zákona, nebo naopak, o to možná podrobněji. Nicméně to bude od srdce, jak já vnímám návrh tohoto zákona.
V životě ministra spravedlnosti je jen málo tak významných okamžiků jako moment, kdy může Poslanecké sněmovně předložit nový návrh klíčového zákona, a mezi klíčové zákony v každém případě řadíme kodexy. Nejklíčovějším kodexem pak v každém případě je občanský zákoník. I když to, dámy a pánové, podle atmosféry ve sněmovně tak nevypadá, já jsem hluboce přesvědčen, že dnes projednáváme zcela klíčový zákon, který, pokud se jej podaří schválit, pak vězte, že ovlivní život nás všech, život všech občanů na desítky let do budoucna.
Občanský zákoník v každé civilizované zemi je vedle ústavy základním zákonem země, který upravuje v zásadě veškeré občanské vztahy, resp. veškerá právní jednání, která každý občan dnes a denně uzavírá. Je jedno, zda se jedná o bohatého, chudého, starého, mladého, chytrého či hloupého občana, byť já neznám hloupé občany. Nicméně každý z nás dnes a denně, ač si to neuvědomuje, využíváme občanského práva a vstupujeme do právních jednání, která právě tento zákon upravuje.
Je to dnes opravdu historická chvíle, a to z toho důvodu, že začínáme projednávat návrh zákona, který tým expertů z různých právnických fakult připravoval přes deset let. Žádný zákon v této zemi nebyl tak dlouho připravován jako tento. Zadán byl v roce 2001 za vlády sociální demokracie, za vlády Miloše Zemana, kdy tehdejší ministr Otakar Motejl správně rozhodl, že je třeba, aby Česká republika stejně jako jiné postkomunistické transformující se země vedle ekonomické transformace provedla též transformaci právního řádu a přijala nové klíčové kodexy. Deset let se na těchto zákonech více či méně intenzivně pracovalo a je třeba říci, že práce nabraly tempa zvláště za vlády premiéra Topolánka, kdy se práce dokončily. Jak víte, již v minulém volebním období měla Poslanecká sněmovna šanci se s návrhem občanského zákoníku seznámit. Bohužel kvůli pádu Topolánkovy vlády tento návrh zde na půdě Sněmovny nebyl projednáván, zůstal zde takzvaně zaparkován, a my se k jeho projednání dostáváme až nyní, po dvou letech. I ty dva roky, kdy se protáhl celý legislativní proces, byly využity ku prospěchu návrhu.
Jak jsem řekl, v dějinách českého státu žádný zákon nebyl připravován a projednáván v připomínkových a odborných kruzích více než deset let. První verze zákona byla napsána již v roce 2005. Proběhlo připomínkové řízení, proběhlo několik různých odborných diskusí a jednání s experty z řad advokacie, z řad justice, z řad řekněme právní praxe, a všechny tyto připomínky, které byly probírány na přelomu roku 2007 a 2008, byly zapracovány. Reaguji tak na častou námitku, že se jedná v zásadě o akademické dílo, připravené akademiky, kteří nevědí, jak právní život funguje a jaké potřeby má právní praxe. Tento zákon byl pět let připravován akademiky a pět let podrobně diskutován praktiky z České advokátní komory, z Notářské komory, z Exekutorské komory, z řad řekněme Soudcovské unie atd.
Jsem přesvědčen, že při projednávání tohoto návrhu zákona určitě otevřeme různá témata a určitě různé otázky vyvolají zásadní a vášnivou diskusi. Ostatně včera jsme byli svědky toho, kdy zde jeden z poslanců navrhoval vyřazení tohoto návrhu zákona z projednávání právě z důvodu takzvaných anonymních akcií. Na určité instituty lze mít zkrátka různý názor. A já předpokládám, že právě zde, na půdě Poslanecké sněmovny, se povede velmi věcná, ale i politická debata nad tím, jakou konkrétní podobu ono občanské právo má mít, protože jak jsem již naznačil, určité instituty, viz například cenné papíry, mohou být upraveny různým způsobem a nelze říci, že nějaký způsob je více, či méně správný. Je to v zásadě o politickém rozhodnutí. Předpokládám tedy, že takto to zde budeme debatovat.
Nicméně i při takto rozsáhlém díle, které má přes dva tisíce paragrafů, určitě každý z nás v zákoně najde pasáže, které více či méně by třeba upravil jiným způsobem. To je zkrátka věc, která je přirozená. Je to dáno tím, že se jedná o lidský, nikoliv božský výtvor a samozřejmě mnoho věcí lze vůči němu namítat.
Já vás však moc prosím, vážené kolegyně a kolegové, abychom k tomuto návrhu přes analýzu a diskusi nad dílčími problémy přistupovali jako ke komplexu, jako k celku. Zkrátka a dobře, Česká republika si zaslouží, aby měla moderní evropský liberální občanský zákoník. Česká republika si zaslouží, aby současná právní úprava, přijatá v roce 1964, přes změny a novely, které byly přijaty na počátku devadesátých let, byla nahrazena komplexní hodnotou, úpravou občanských vztahů, civilního práva.
Je třeba se podívat na to, že jsme dnes už jednou z mála zemí postkomunistické Evropy, která dosud nemá nový občanský zákoník. Jsme to my, je to Polsko a Slovensko, s tím, že v Polsku a na Slovensku také finišuje úprava nového civilního práva a lze předpokládat, že v brzké době tam budou také projednávány nové občanské zákoníky. Jinými slovy, není postkomunistická země v Evropě, která by řekla: náš komunistický občanský zákoník je správný, my si ho chceme nechat, my ho považujeme za ideální právní předpis a neuvažujeme o novém občanském zákoníku. ***