(20.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
Je třeba říci, že řada problémů vzniká v neprůhledné ekonomice. Jestli tu můj předřečník hovořil o tom, že se tu pohybuje v prostoru někde sto miliard, ze kterých má někdo nějaký užitek, tak se hlásím k tomu, že poslanecký klub KSČM z toho taky žádný užitek nemá. Ale musím říci, že mě štve, že to neštve voliče a že volí zatím tak, jak volí. Doufám, že i tato situace přispěje k tomu, že se jim rozbřeskne v hlavách.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr Jaromír Drábek. Kolegyně a kolegové, chci vás upozornit, že máme ještě sedm řádných přihlášek, jednáme nonstop sedmou hodinu. Chápu proto už vaši netrpělivost. Přesto bych vás chtěla požádat, abyste umožnili těm, kteří právě stojí u mikrofonu, aby mohli svůj projev pronést důstojně. Jakkoli chápu, že některé věty se vám třeba subjektivně zdají už k neposlouchání, prosím, buď je vydržte, nebo se vydejte do kuloárů.
Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Nebojte se, tentokrát budu ještě stručnější než ve svém prvním dnešním vystoupení.
Samozřejmě bych rád reagoval mnoha různými dalšími větami na tu sbírku čísel předložených kolegou Opálkou. Nebudu tady mluvit ani o evidenci volných pracovních míst, ani o negativní dani, ani o sociální síti, ani o majetkových přiznáních. To jsou témata, která jistě budeme probírat u konkrétních návrhů zákonů, a u těchto konkrétních návrhů zákonů k tomu je potřeba vést konkrétní diskusi.
Jenom k těm mnoha číslům o situaci důchodců bych chtěl podotknout jedno číslo, které tady nepadlo. Míra ohrožení chudobou sektoru důchodců v České republice je 7 % a je to nejlepší výsledek ze všech zemí Evropské unie.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Opálka. (Povzdech zprava.)
Poslanec Miroslav Opálka: Nevzdychejte. Já jsem přišel poděkovat panu ministrovi za údaj, který uvedl. Dobře si ho pamatujte, po těch reformách už to těch 7 % zdaleka nebude. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: A nyní s řádnou přihláškou může vystoupit paní poslankyně Soňa Marková a připraví se poslanec František Laudát.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se velmi krátce vyjádřila k vyslovení nedůvěry této vládě z pohledu Komunistické strany Čech a Moravy, hlavně z jejího pohledu na zdravotnictví.
Současná koaliční vláda ospravedlňuje svoje další setrvání v čele České republiky nutností pokračovat v projektu reforem, a to v situaci, kdy tyto reformy přijímají bez výhrad pouhá 2 % občanů a zcela je odmítá téměř 70 % lidí. Je otázkou, proč a jakým právem se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných zuby nehty drží na svých postech, když jejich bohulibé snahy o reformy odmítá nejen opozice a odbory, ale především většina občanů České republiky.
Ale nyní konkrétně ze zdravotnictví.
Aniž by byla v odborné i laické veřejnosti vůbec prodiskutována samotná potřeba a nutnost reformních změn, pokračuje vláda ve svých pokusech na lidech, které začal a naštěstí nedokončil nechvalně proslulý ministr, bývalý ministr, Tomáš Julínek. Celkem efektivně fungující české zdravotnictví - a potvrdila to i analýza kulatého stolu k budoucnosti financování zdravotnictví, tedy projekt iniciovaný samotným bývalým ministrem Tomášem Julínkem - tedy toto celkem efektivně fungující české zdravotnictví za pouhých 7 % hrubého domácího produktu a stále si uchovávající základní principy solidarity, byť tedy podkopané zavedením stropu pojistného pro lidi s nejvyššími příjmy a také zavedením těch tzv. regulačních poplatků, tedy toto zdravotnictví, které samozřejmě má své chyby a potřebuje dílčí změny, tak to se nyní změnilo na možnou budoucí kořist dosud volných miliard veřejných peněz. To, co se nepodařilo vládě Mirka Topolánka, nyní prosazuje vláda Nečasova a vykonavatelem se pak paradoxně stal ministr zdravotnictví Leoš Heger. Přitom právě on jako jediný odborně způsobilý ministr této vlády by měl ze své dosavadní praxe nejlíp vědět, jak napravit problémy českého zdravotnictví.
Vládou představená zdravotnická reforma nectí ani Ústavu České republiky včetně Listiny základních práv a svobod ani Úmluvu o lidských právech a biomedicíně či Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Z těchto pro Českou republiku závazných dokumentů jasně vyplývá, že každý občan má právo na patřičnou, tj. úplnou a kvalitní zdravotní péči, která se poskytuje bez požadavku přímého zaplacení. Ústava České republiky totiž předpokládá její uhrazení z fondů veřejného zdravotního pojištění. Stát není oprávněn omezovat úplnost patřičné péče a je povinen stanovit pojistné veřejného zdravotního pojištění zákonem tak, aby patřičná zdravotní péče o všechny občany mohla být poskytována, ovšem hospodárně a pod dohledem zákona, a celá solidárně hrazena z fondů veřejného zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví by měl při své práci nad případnou reformou přijmout tento právní stav za základní východisko. Jde o to uznat, že musí být poskytována úplná a kvalitní zdravotní péče všem. To není péče ani zbytečná, ani libovolně drahá. Standard musí zaručovat úplnost a kvalitu, a ne ji omezovat. Z hrazení může být vyloučeno jen to, co není léčení ani prevence.
Zásadně je nutné odmítnout lež, že spoluúčastí a jejím navyšováním se musí bránit nadužívání zdravotní péče. V zemi, kde doposud stačilo pouhých 7 % hrubého domácího produktu na vcelku efektivní zdravotnický systém, v podstatě nelze o nadužívání moc hovořit. Přesto byly pod záminkou zneužívání zavedeny tzv. regulační poplatky, které sice v konečném důsledku nic neregulují, ale částečně nahrazují samotnou vládou způsobený výpadek příjmů. Lékaři a zdravotnická zařízení si na příjmy z poplatků již zvykli a lékaři ústy České lékařské komory dokonce další navyšování některých poplatků vítají. Mají se tak nahradit nižší příjmy způsobené dlouhodobými nespravedlnostmi v placení zdravotního pojištění - jedná se již o zmiňované zastropování, nenavyšování plateb za tzv. státní pojištěnce a nízké platby OSVČ -, dále nezabráněním vysávání systému, špatnou lékovou politikou ve prospěch farmaceutických firem, záměrně neřešenou korupcí, předražováním nákupu a stavebních zakázek. Je zajímavé, že zrovna o této věci se hodně hlasitě hovořilo nedávno při akci lékařů, nemocničních lékařů, Děkujeme, odcházíme, ale nyní už je zase ticho po pěšině. A hlavně tyto nižší příjmy mají být způsobeny zvýšením té dolní sazby DPH, které bude mít mnohamiliardové negativní dopady právě na oblast zdravotnictví.
Veřejné zdravotnictví bylo doposud přes všechny chyby a problémy určitou jistotou pro občany České republiky. V případě, že pravice dostane šanci uskutečnit svoji plánovanou reformu zdravotnictví, stane se zdravotní péče pouze luxusním zbožím s nálepkou Jen pro bohaté. ***