(16.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Dále chci připomenout pseudokauzu Budišov, kde skupina sociálních demokratů byla skandálně vláčena a obviněna policií na základě vykonstruovaných obvinění, aniž by se těmto lidem cokoli dokázalo. Také nikdo z těchto lidí nebyl odsouzen. Připomínám, že toto vše vyšlo na povrch až po volbách. U všech těchto kauz v uvozovkách figuroval Kubiceho útvar ÚOOZ.
Dámy a pánové, začali jste jako vláda práva, rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci. Mocenské boje mezi vámi překonávají vše, co jsme kdy předtím zažili. Přiznám se, i to, co jsem kdy o tomto četl. Uzavřeli jste jen několikatýdenní příměří, a pokud dnes projdete hlasováním o nedůvěře, budete se ve svých sporech brzo potácet znovu. Pokračujete jako vláda ostudy, šacování kapes potřebných a střední třídy a předstíraného boje s kmotry a šibaly všeho druhu. A tato vláda skončí dříve nebo později v troskách. Jde jen o to, aby v troskách neskončila také Česká republika.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní se s přednostním právem hlásí předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím říci, že vnímám vystoupení pana premiéra jako pokrok. My jsme tady už na půdě Poslanecké sněmovny absolvovali řadu debat, např. debatu o hlasování o vládním programovém prohlášení na začátku volebního období, absolvovali jsme loni už jedno hlasování o nedůvěře vládě a taktika členů vlády byla promlčet se celým jednáním Poslanecké sněmovny, aniž by museli vystoupit a řekli jedno jediné slovo na obhajobu vládního programu.
Já tedy kvituji jako jistý pokrok, že se pan premiér odhodlal konečně na půdě Poslanecké sněmovny vystoupit a říci alespoň několik nesouvislých poznámek k tomu, co vlastně vláda v oblasti reforem prosazuje. Říkám nesouvislých záměrně, protože je podle mě strašná chyba, že vlastně nikdo v naší zemi netuší, jakým směrem nás ty takzvané vládní reformy vedou. Tady prostě není žádná ucelená vize. Tady není žádná dlouhodobá koncepce. Tady není žádná hospodářská strategie. Tady není žádná dlouhodobá daňová politika. Prostě tady není vůbec nic, kolem čeho by se vedla společenská diskuse. Pak se nedivme, že když tady není nic, tak se vede společenská diskuse zejména kolem vládních skandálů, afér a korupčních podezření, která reálně ten prostor zaplňují. Kdyby tady ta diskuse byla, kdyby se vedla diskuse mezi vládou a opozicí o daních, o důchodové reformě, o tom, jak se žije dnes rodinám s dětmi, tak by sociální demokracie měla příležitost položit na stůl důležitá fakta. Vzhledem k tomu, že se ta debata nevede - už je to devět měsíců, co existuje tato vláda, a nezačala se ještě vést debata mezi vládou a opozicí o těchto důležitých tématech -, tak mi dovolte, abych využil této debaty a položil na stůl některá důležitá fakta, která možná i pro pana premiéra Nečase budou fakta do značné míry překvapivá.
První záležitost se týká veřejného dluhu. Víme, že pravicové strany před volbami strašily Řeckem a slibovaly, že zastaví růst veřejného dluhu. Jaká je realita? V roce 2006 veřejný dluh České republiky 0,9 bilionu korun, tzn. necelý jeden bilion korun. Tento dluh se vytvářel šestnáct let, fakticky od roku 1990 do roku 2006. Během šestnácti let se vytvořil veřejný dluh České republiky 0,9 bilionu korun. V roce 2006 na podzim přišla první pravicová vláda Mirka Topolánka, loni v létě přišla druhá pravicová vláda, premiéra Nečase. Jaká bude situace ve veřejném dluhu v roce 2014, pokud tato vláda vydrží do konce a bude se tady realizovat její rozpočtová politika? Bude dluh nižší? Skutečně bude dodrženo to, co pravicové strany před volbami slibovaly? Nebo bude vyšší? To myslím, že je důležitá otázka.
Z oficiálních dokumentů Ministerstva financí lze dovodit, že veřejný dluh bude v té době 1,8 bilionu korun, tzn. bude dvojnásobný oproti hodnotě, která zde byla v roce 2006. Na čem je tedy postaveno tvrzení premiéra Nečase, že jeho vláda je vládou rozpočtové odpovědnosti, když za jeho vlády roste veřejný dluh a za osm let dosáhne dvojnásobné hodnoty veřejného dluhu, který se vytvářel v České republice prvních šestnáct let její existence? Není to vláda rozpočtové odpovědnosti. Nedokázala zastavit a nedokáže zastavit nárůst veřejného dluhu. V roce 2014 bude 1,8 bilionu korun, dvojnásobek veřejného dluhu, který přebírala pravicová vláda po vládě sociální demokracie v roce 2006. To jsou fakta, která nelze popřít. To jsou fakta, která nelze vyvrátit žádnou slovní maškarádou tady nebo kdekoliv jinde.
Druhá důležitá věc se týká zvyšování DPH. Tato vláda tvrdí, že je nezbytné, aby se zvýšilo DPH. Je velmi zajímavé, že ani ODS ani Věci veřejné o tom neměly jediné slovo ve volebním programu. Naopak si velmi dobře vzpomínám na to, jak před volbami vystupovali zástupci pravicových stran a mluvili o tom, že oni nechtějí zvyšovat daně. Říkali, že na rozdíl od sociální demokracie chtějí stabilizovat veřejné rozpočty bez toho, aniž by museli zvyšovat daně. Byly to závazky, které byly písemně uvedeny ve volebních programech pravicových stran. Jasně tam stálo - nebudeme zvyšovat daně, chceme jednodušší daně, nebudeme je zvyšovat. Zvýšení DPH je zvýšení daní. To myslím nikdo také nemůže popřít.
Velmi často se argumentuje tím, že Evropa po nás chce, abychom měli jednu sazbu daně z přidané hodnoty. Nic takového není pravda. Ze všech zemí Evropské unie existuje jedna sazba DPH pouze v Dánsku. Pouze jedna členská země Evropské unie má jednu sazbu daně z přidané hodnoty. Všechny ostatní státy v Evropě, a to je důležité říci, mají dvě, tři, čtyři, pět sazeb DPH. A v těch nižších sazbách mají sociálně citlivé položky, jako jsou třeba potraviny, jako jsou knihy, jako jsou léky. Není tedy pravda to, co tvrdí vláda, že je tady nějaký evropský trend sbližování či sjednocování daně z přidané hodnoty.
Když jsme u toho Dánska. Já myslím, že je dobré argumentovat Dánskem, ale podívat se na to, jak vypadá celkové zdanění v této zemi. Ano, je pravda, že v Dánsku, které je nám dáváno pravicovou vládou za příklad jednotné sazby DPH, je tato sazba daně z přidané hodnoty 25 %. Ale pokud se podíváme na nejvyšší sazbu daně z příjmů fyzických osob, tak ta je v Dánsku 51 %. V Dánsku existuje daňová progrese a lidé s nejvyššími příjmy platí v této zemi 51 %. Jak je to v České republice? Pokud koalice prosadí, že zde bude jednotná sazba DPH, tak to bude 17,5 % a maximální sazba daně z příjmů fyzických osob je u nás 15 %. Já myslím, že všichni cítíme ten rozdíl. Jestliže tato vláda chce argumentovat Dánskem, jestliže tato vláda chce argumentovat ostatními vyspělými zeměmi, měla by říkat celou pravdu. Měla by říkat celou pravdu, že v těchto zemích kromě DPH existuje také daňová progrese a že je zcela obvyklé a přirozené, že lidé s nejvyššími příjmy neplatí sazbu 15 %, ale že platí sazbu mezi 40 a 55 %. Tak to existuje ve stabilizovaných vyspělých zemích Evropské unie, které mají všechny vyšší životní úroveň, bohužel, než my tady v České republice.
A pro odborníky ještě uvádím další zajímavost, která je důležitá. Podíl nepřímých daní v Dánsku na hrubém domácím produktu je jenom 17 %, ale podíl přímých daní je 30 %. Čili i když mají v Dánsku takto vysokou jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty, tak podíl přímých daní je 30 % oproti 17 % daní nepřímých. Čili také evidentní odlišnost od tendence a směru, kterým naši zemi vede současná pravicová vláda. ***