(16.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Poznámka třetí - k tomu, co koneckonců zmiňoval i premiér Nečas. Důchodová reforma. Tato vláda se dohodla na podobě důchodové reformy, zveřejnila její návrh a během jednoho týdne tento návrh zásadním způsobem přepracovala. Myslím si, že to jednoznačně vypovídá o tom, jak odpovědně je tento návrh důchodové reformy připravován. V tuto chvíli nejsou vůbec připraveny konkrétní návrhy zákonů, konkrétní paragrafovaná znění, která by vůbec umožnila debatu o tom, jak bude vypadat druhý a třetí pilíř v rámci této důchodové reformy. Vláda dokonce připustila, že ty návrhy předloží až na konci letošního roku. To znamená - nic odpovědně ve skutečnosti v tuto chvíli připraveno není.
V čem ale my vidíme hlavní problém ve vládním návrhu důchodové reformy? Ano, nesouhlasíme s tím, aby se financovala zvyšováním daně z přidané hodnoty, protože tím se zvýší ceny potravin, léků a dalších sociálně citlivých položek. Ale hlavní problém vládní důchodové reformy je v tom, že ona vůbec neřeší stabilizaci průběžného systému. Za vlády sociální demokracie byl důchodový účet v přebytku. Byl v přebytku a my jsme také tento důchodový účet s přebytkem odevzdávali. Dnes je tam každý rok vytvářen schodek, který se pohybuje mezi 20 a 30 mld. korun ročně. Důchodový účet je v deficitu. Důchodový systém je v deficitu už nyní. Řeší to nějak vládní důchodová reforma? Ani jediné opatření nesměřuje k tomu, aby se stabilizoval průběžný systém a tento schodek se snížil. Vláda naopak z průběžného systému ještě část zdrojů plánuje vyvést do druhého pilíře. To prostě není žádná důchodová reforma.
My odmítáme s vládou hrát tuhle falešnou hru s občany. Tvrdit, že tohle je důchodová reforma, která stabilizuje budoucí důchody. Není to tak. Není to žádná důchodová reforma. Je to jenom snaha urvat si část důchodového pojištění ve prospěch marží soukromých fondů, které budou působit ve druhém pilíři. To je podstata vládního návrhu. Nic jiného. To je holá pravda o vládní důchodové reformě.
Já jsem s velkým zaujetím poslouchal, jak premiér líčí ten současný ráj, ve kterém se pohybují u nás rodiny s dětmi. No, to je skutečně úžasná situace! A byla by to úžasná situace, kdyby na tom bylo zblo pravdy. Ale já se ptám: Proč opatření vlády, ve které byl premiér Nečas ministrem práce, posléze premiérem, všechna opatření cílí na to, aby připravila pracující rodiny v naší zemi o jakoukoliv podporu?
Za ministrování současného premiéra Nečase dvě třetiny pracujících rodin s dětmi přišly o dětské přídavky. V této vládě přišly pracující rodiny fakticky o nárok na porodné. A aby rodinám bylo ještě lépe, tak zřejmě kvůli tomu současná vláda zrušila sociální příplatek, který dostávalo 120 tisíc nejchudších rodin s dětmi a z toho zhruba 70 tisíc samoživitelek. To znamená, 70 tisíc samoživitelek přišlo od Nového roku o sociální příplatek. To prostě není žádný ráj pro rodiny s dětmi. To je zhoršování jejich sociální pozice.
Navíc je dobré si uvědomit, že pan premiér argumentoval pouze nominálními čísly. Vůbec nezapočítává inflaci, jako by inflace v této zemi nebyla, jako by se ceny za poslední léta vůbec nezvyšovaly. To samozřejmě každý, kdo chodí nakupovat, ví, že se ceny zvyšují. A také každý ví, že se v této zemi už od roku 2007 vůbec nezvýšila minimální mzda. Vůbec se nezvýšila minimální mzda. To znamená - lidé pracují za stejnou nominální minimální mzdu jako v roce 2007. A už je pět let poté, už máme rok 2012. To znamená - tahle vláda kašle na to, aby motivovala nízkopříjmové skupiny občanů k tomu, aby si hledaly práci.
Velkým problémem je skutečně privatizace veřejného sektoru. Mě velmi mrzí, že premiér během rozpravy na toto téma vůbec nereaguje. Už v létě loňského roku sociální demokracie upozorňovala na rizika, která jsou spojena s tím, že do státní správy v jednu chvíli nastupují lidé spojení s jednou konkrétní bezpečnostní agenturou. Byla to ABL. Už v létě loňského roku. V říjnu loňského roku jsme adresovali premiérovi otevřený dopis, ve kterém jsme poukazovali na fakt, že lidé spojení s touto bezpečnostní agenturou obsazují i nadále významná místa ve veřejném sektoru. Premiér Nečas v loňském roce reagoval tím, že celou věc bagatelizoval a tvrdil, že ji má pod kontrolou. No, zdá se, že ji pod kontrolou neměl, protože jinak by nevypukl skandál, který obtěžoval českou veřejnost několik posledních měsíců. Myslím, že ten problém je právě v tom, že koaliční partneři Věcí veřejných, ať už ODS nebo TOP 09, vůbec nedokázali identifikovat toto riziko. Zřejmě jim to připadalo normální, zřejmě jim to připadalo v souladu s politickou kulturou.
Zcela zřetelným důkazem toho, že už pokročila privatizace státní správy, je kauza náměstka Sýkory na Ministerstvu dopravy. Já myslím, že stojí za to se u ní pozastavit, protože ona poskytuje absolutně přesný obrázek, jak věci postupují. U náměstka Sýkory se podle informací médií prokázalo, že byl placen nejen z ministerstva, ale že byl také zprostředkovaně placen i v době, kdy působil na ministerstvu, z firmy ABL. Ukazuje se tedy, že se tady vytváří systém lidí, jejichž loajalita již není vázána na stát, který je jejich formální zaměstnavatel na ministerstvu, ale jejichž loajalita je vázána na konkrétní soukromé subjekty, které tyto lidi dosazují do státní správy.
To je přece vážné nebezpečí pro fungování státní správy, pro její neutralitu. Je to vážné riziko pro to, aby státní správa fungovala ve veřejném zájmu. Jestliže něco takového je normální, jestliže proti tomu vláda nezasáhne, tak to znamená, že tyto negativní tendence se budou prohlubovat. A jestliže něco takového lidé vidí na vládní úrovni, že to vlastně nikomu nevadí, tak se nemůžeme divit, že se tyto praktiky rozšíří do obcí, že to bude považováno za úplně normální, že úředníci, kteří by měli být neutrální, měli by postupovat na základě zákonů, budou placeni i ze soukromých zdrojů, s argumentem, že ty platy jsou nízké a že - koneckonců - proč bychom jim v tomto směru nepomohli. Tohle je skutečně vážný problém privatizace státní správy, na který vláda nereagovala. A je to jeden z důležitých důvodů, proč sociální demokracie navrhuje hlasovat o nedůvěře vládě.
Problém je možná v tom - té deziluze veřejnosti, která dnes je - znechucení z politiky, otrávení tím, co předvádí současná vláda. Je také dáno nadějemi, které před volbami vzbuzovaly nové politické strany, ať už to byla TOP 09 nebo to byly Věci veřejné. Koneckonců, tyto strany slibovaly lepší politickou kulturu. Já si vzpomínám, že před volbami slibovaly řadu konkrétních věcí, které oslovovaly voliče. Slibovaly regulaci hazardu, slibovaly omezení imunity, slibovaly přímou volbu prezidenta republiky, slibovaly omezení lichvy, slibovaly snižování platů ústavních činitelů. Podívejme se po devíti měsících činnosti vlády, co z těchto slibů bylo splněno. My jsme jako sociální demokraté, když jsme viděli, že se tyto nové politické strany k plnění těchto slibů nemají, předkládali vlastní návrhy zákonů, které směřovaly k regulaci hazardu, k omezení lichvy. Předložili jsme vlastní návrh na referendum, přímou volbu prezidenta. Ale tyto nové politické strany popřely svůj program a hlasovaly pro zamítnutí těchto našich návrhů ve všech případech.
Já si myslím, že se nelze divit zklamání veřejnosti, znechucení občanů z toho obrovského rozporu, který zde existuje, mezi sliby, které dávaly nové strany před volbami, mezi nadějemi, které vzbudily, a mezi tou politickou realitou, kterou tady všichni v těchto dnech zažíváme. To je, myslím, jedna z důležitých příčin toho, proč je zde tak obrovská nedůvěra, rostoucí nedůvěra občanů k politice, k politické garnituře, k vládě jako takové. ***