(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: (Žádosti o faktické připomínky.) To je faktická? Jestli jsou to faktické, tak dostanou přednost. První byla paní poslankyně Semelová. To nebyla faktická? Dobře.
Takže pan poslanec Opálka fakticky, pak tady mám řádnou.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Nebudu se nikterak vlámávat do koaličního sporu. Vnímám také ty skupiny, tak jak je pojmenovala paní předkladatelka. Ale musím říci, že není žádné řešení, pokud nebudou mít lidé práci - a to panu předřečníkovi prostřednictvím předsedajícího chci vzkázat, nebo se ho zeptat: kolik lidí v tom vězení pracuje, kolik přispívá ze své mzdy na náklady, které platí stát? Pokud nezajistíte lidem práci, ty problémy nejste schopni vyřešit. (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Staněk - nebo pan poslanec Kubata? Prosím.
Poslanec Jan Kubata: Dámy a pánové, prostřednictvím předsedajícího chci reagovat. Pracuje v tuto chvíli nejvíc vězňů, kteří kdy pracovali ve vězeňství. Musíme si opravdu uvědomit, že je to věcí této Poslanecké sněmovny, abychom vytvořili podmínky pro to, aby vězni pracovat mohli a abychom jim především práci mohli nařídit. Až tento zákon přijde do Sněmovny, opět uslyším, že je to zneužívání lidské práce či zneužívání systému. Ano, v tuto chvíli nemáme možnost vězeňskou populaci zaměstnat více, protože stárne a její zdravotní stav je ve velmi špatném stavu. Je jedna třetina nezaměstnatelných, na které doplácíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Křeček, prosím.
Poslanec Stanislav Křeček: Dámy a pánové, půl hodiny před skončením Sněmovny jsme otevřeli jeden z nejzávažnějších problémů této republiky. Na základě návrhu poslaneckého, nikoliv vládního, čili poslaneckého - nechci se k němu vyjadřovat, ale toto je nejzávažnější problém České republiky. Je to problém samozřejmě obcí a my to tady řešíme na půdě návrhu zákona, který vůbec není způsobilý to vyřešit.
Já vám řeknu jeden problém. Tady pan kolega Kubata řekl, že lidé by měli pracovat, všichni budou pracovat a budeme exekuovat ty, kteří nepracují. Ale z čeho ti lidé, kteří nepracují, nikdy pracovat nebudou, budou žít, pane kolego! Z čeho myslíte, že budou žít! Budou žít samozřejmě z trestné činnosti. Tím se vám to mnohem prodraží, protože to, co ušetříte na těchto dávkách, se vám prodraží trestnou činností. Představa, že toto vyřešíme tím, že všichni budou pracovat, je naivní. Ti lidé nikdy pracovat nebudou. Ale to je přece evropský problém, který nebudeme řešit, jenom tady u nás. (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tady mám teď písemnou přihlášku paní poslankyně Navrátilové, ta má přednost.
Poslankyně Dagmar Navrátilová: Vážený pane předsedající, paní předsedkyně, vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Věci veřejné podporují jednoznačně boj proti zneužívání sociálních dávek. Paní předkladatelka Řápková tu popsala případ, jak si mnozí chytráci dokáží zvyšovat své existenční minimum. Nebyla tu však řeč o těch, kteří se do svízelné situace dostali ne zcela vlastní vinou. A i na ty je třeba myslet.
Tento návrh zákona je jistě smysluplný, protože však nebylo dostatek času na diskusi v rámci klubů a tomuto návrhu nebyl ani věnován vůbec žádný prostor v rámci výboru pro sociální politiku, prosím, aby se koaliční strany vrátily o krok zpět. Totiž aby se znovu podrobněji zabývaly věcným záměrem tohoto zákona a poté jej znovu předložily Sněmovně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď paní poslankyně Marta Semelová, která se přihlásila do rozpravy.
Poslankyně Marta Semelová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé už tady bylo řečeno. Já v žádném případě nejsem ta, která by obhajovala zneužívání sociálních dávek. Nicméně nelze házet všechny do jednoho pytle. Uvědomme si, že přijetím takového zákona - to je začarovaný kruh a dostanou se do velkých problémů i ti, kteří se nezaviněně dostali do dluhových pastí. Stačí, když přijdou o práci. Přijde třeba rodina o práci, mají platit hypotéky, mají platit nájmy, mají děti a prostě ty peníze na to nejsou, nemají je a dostávají se skutečně do problémů ne vlastní vinou.
Bylo tady řečeno, že se jedná o rovnost občanů, že mají mít zodpovědnost za své dluhy. Prosím vás, ale jaká rovnost občanů, když ta společnost jim tu práci nedá a když přijdou na úřad práce několikrát úplně zbytečně! Takže podle mého názoru řešením určitě není tento zákon, akorát se lidi dostanou do dalších problémů, roztočí se další kolo kriminality, dostanou se do problémů nejenom dospělí, ale s nimi i jejich děti. Ty to odnesou. Takže řešení určitě není tento zákon, ale řešením by bylo opravdu dát těm lidem práci, aby se mohli z čeho živit. Ti lidé by měli mít - a možná že to někteří nechtějí slyšet - právo, ale také povinnost pracovat.
Proto já souhlasím se zamítnutím tohoto návrhu zákona.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jsem tady ještě obdržel přihlášku pana poslance Čechlovského. (Hlas: Normální přihláška.) Normální přihláška. Takže kdo chce reagovat? Pan poslanec Staněk. Také normální. Vy chcete reagovat (k paní poslankyni Řápkové)? Ano. (Poznámky z pléna.) Pan poslanec Doktor. Vida, to jsem přehlédl. Vy byste mohl hned. Pan poslanec Doktor by mohl hned. Nebo paní poslankyně Řápková, prosím. Pak pan poslanec Doktor.
Poslankyně Ivana Řápková: Já bych si jenom dovolila upozornit, že tento návrh zákona není plošný. To znamená, že se netýká všech příjemců dávek. Týká se jen těch, kteří dávky zneužívají. Už je konečně potřeba rozlišovat ty slušné, kteří potřebují využívat sociální síť, proti těm, kteří tyto dávky zneužívají.
Ano, člověk se může dostat do tíživé ekonomické situace, ale mnohdy - já už jsem o tom mluvila - se snaží tu těžkou ekonomickou situaci řešit sám, protože je úzus ve společnosti, že dávky jsou zneužívány. Proto se stydí přijít si pro dávky a svoji situaci se snaží řešit třeba tím, že si žádají o bankrot apod., což je velice těžké životní období pro lidi, kteří se pro takovýto způsob života rozhodnou. Ale to jsou ještě ti zodpovědní, kteří jdou do toho, že je na ně podán - nebo že na sebe podají návrh na bankrot a jsou ochotni se ze zadlužení vymanit, počítají s tím, že do budoucna budou pracovat. Pokud jim to nejde, ano, samozřejmě se nám dostanou do dávek pomoci, ať už je to státní sociální podpora nebo hmotná nouze.
Ale musí tito lidé dávky zneužívat? Když máme tak štědrý sociální systém? Musí porušovat předpisy? Musí se dopouštět přestupků a svým způsobem života obtěžovat ty, kteří pracují? Ne! Rozhodně nemusí. Nemusí páchat protiprávní činnost. Pak samozřejmě se nemusí zadlužovat, nemusí být od nich vymáhány pokuty apod.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď tu mám faktické v pořadí - pan poslanec Doktor, paní poslankyně Wenigerová, Černochová. Prosím.
Poslanec Michal Doktor: Víte, kolegyně a kolegové, jsme svědky úžasného paradoxu. My jsme tady po dva dny v přerušené debatě vzrušeně vedli řeč o věci, která vůbec nikoho nezajímá. Dva dny jsme tu debatovali o zákonu, který se týká neziskových zařízení v oblasti zdravotnictví, a takové zařízení neexistuje jedno jediné v republice. Na druhou stranu se parlament odmítá bavit o věci, která je navýsost důležitá.
Většina občanů České republiky si myslí, že instituty sociální pomoci, ať jsou to ty či ony, jsou zneužívány. Dokonce 63 % občanů České republiky si myslí, že například podpora v nezaměstnanosti nemotivuje lidi, aby si hledali práci. A parlament si myslí, že když zamítne návrh předloženého zákona, ten problém zmizí a přestane existovat! Vrátí se oknem zpět umocněn o náklady, které souvisejí se zmařenou příležitostí. Příště prostě ten problém bude větší! Já jsem své připomínky paní kolegyni řekl a doufám, že parlament najde odvahu o této věci debatovat a projednávat ji dál. ***