(18.30 hodin)
(pokračuje Doktor)
Na druhou stranu bych chtěl říci, že mě velmi, velmi mrzí slova pana ministra zahraničí. Řekl bych, že ministr vlády musí být schopen vždy, v každém okamžiku, prokázat širší rozměr a schopnost vidět věci v souvislostech. A já bych řekl, že snad s výhradou tohoto okamžiku nebo toho, který tady zazněl před chvílí, kdy se tak prudce vymezil vůči návrhu, který projednáváme, se to panu ministru v minulosti kdykoli předtím dařilo.
Já jsem z kraje, kde podobné věci nebo podobné problémy neexistují. Já bych mohl říct, že u nás prostě není možné sednout si v hospodě a se sousedem probrat, jak jsem krásně okradl stát. Dostali byste na vyučenou. Jsou ovšem regiony, kde tyhle věci, o nichž se tady mluví, o nichž tady vedeme debatu, prostě legitimní problém jsou a jsou daleko větší problém nejen v těch krajích, ale daleko větší problém jsou pro soustavu veřejných rozpočtů, než jsme zatím ochotni si připustit. Je to smutné, velmi smutné se na vás dívat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. Teď prosím paní poslankyni Wenigerovou. To jsou pořád faktické. Takže paní poslankyně Wenigerová, Černochová, Dolejš, Foldyna.
Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan kolega Křeček řekl, že se zabýváme nejvážnějším tématem, které zajímá opravdu mnoho lidí, ne-li většinu v této republice. I já to téma považuji za nesmírně důležité. A všichni cítíme, že je to zároveň téma, které se může velmi rychle dostat do roviny, kdy by se mohla objevit slova o porušování lidských práv, mohli bychom se dostat na úroveň dokonce i rasismu. Přesto si myslím, že je to téma nesmírně důležité, a několikrát zde bylo vysvětleno, čeho se to dotýká a koho se to dotýká.
Proto já podpořím tady tento návrh právě proto, abychom měli možnost ve výborech o tom důkladně hovořit. A jak zde řekl kolega Doktor, veřejnost to od nás očekává. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Poprosím paní poslankyni Černochovou.
Poslankyně Jana Černochová: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, hezký večer. Já neodolám reakci na paní Semelovou, která řekla větu, že společnost jim nedá práci. Paní kolegyně poslankyně Semelová je poslankyní za kraj Praha stejně jako já a prostřednictvím pana předsedajícího - já nevím, kde nabyla zkušenost, že v Praze jim nedá společnost práci. Já bych možná doporučila paní poslankyni, aby si třeba obešla některé městské části, zejména ty odbory, které se zabývají těmi sociálně nepřizpůsobivými občany, a aby tam nasála a načerpala vědomosti, které by pro její práci poslankyně tady mohly být následně užitečné. Protože je nás tady celá řada lidí, kteří mají zkušenost z komunální politiky. Městská část Praha 2 byla jako jedna z prvních městských částí, které přistoupily i k pilotnímu projektu poukázek v rámci hmotné nouze. Velmi se nám to osvědčilo. A chápu, že v jiných regionech, než je hlavní město Praha, situace na trhu práce může být jiná, ale skutečně říkat tady ústy pražské poslankyně za Komunistickou stranu Čech a Moravy, že společnost nedá někomu práci v hlavním městě Praze, je nesmysl.
Já si sama vzpomínám na své dětství, kdy mí rodiče proto, abychom mohli jet jednou za čtyři roky na dovolenou do Polska nebo do Bulharska, měli oba dva dvě zaměstnání. Maminka byla účetní v podniku a po večerech jsme chodili uklízet kino. Takže ať mi nikdo netvrdí, že tady prostě ta společnost není připravená někomu dát možnost, aby mohl pracovat, pokud pracovat chce.
Já strašně děkuji navrhovatelce paní kolegyni Řápkové, stejně tak děkuji zpravodajce Lence Kohoutové za to, že našly odvahu předložit Sněmovně takto kontroverzní věc.
A vážené kolegyně a kolegové, já vám garantuji, že pokud bychom tady seděli v roce 2014 a čekaly nás volby, tak ti z vás, kteří tento návrh kritizují, stojíte v opačném gardu, než dnes stojíme my. Děkuji. (Potlesk poslanců zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teď je tady série z druhé strany. Pan poslanec Dolejš, Foldyna, Krátký a paní poslankyně Semelová taky. Takže prosím všechny, aby postupně tady předstupovali. Prosím, pan poslanec Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Mě přiměla k reakci filipika kolegy Doktora, který jinak mluví velmi souvisle, ale tentokrát, myslím, strefil kozla. Protože tato debata není o tom, že opozice chce mrhat prostředky na zdravotnictví tím, že by snad chtěla prodloužit existenci neziskových nemocnic, a pravice chtěla zachránit státní rozpočet tím, že trošku střihne sociální podpory pro nedisciplinované socky někde v severních Čechách, ale tato debata bohužel je o tom, že když přijde opozice s poslaneckým návrhem, tak se rovnou zabije, a když přijde koalice s návrhem, tak je samozřejmě svatý a nedotknutelný.
Já si myslím, že podstata je úplně někde jinde, že takové návrhy, o kterých je řeč, je potřeba dobře zvažovat, a myslím si, že i když určitě není pan ministr zahraničí mým favoritem, tak v tomto případě, jestli pochopil, že jsou v republice důležitá lidská práva, je to pokrok. Kdysi v historických dobách knížepán honil báby, když sbíraly klestí. A myslím si, že od té doby přeci jenom pohled na lidská práva udělal určitý pokrok. (Potlesk poslanců zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Foldyna je další faktický. A pak poslanec Krátký.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Ještě jednou dobrý den neboli odpoledne. Já si myslím, že to, co jsem zaslechl z úst pana poslance Doktora, byl spíš úryvek z jeho zítřejšího nominačního projevu na volbu klubu ODS. Tím pádem to neberu tak vážně.
Nicméně, přátelé, vy tady furt skloňujete slovo zneužívání dávek - a víte, co skloňují zase ti lidé, kteří jsou na té druhé straně? Slovo korupce. Protože se dívají na tento parlament, dívají se na zprávy a každý den slyší o tom, kolik se v této zemi ukradne. Takže oni zase jsou ti, kteří zneužívají dávky. Kolik je těch, co to ukradne? Kolik je peněz, o které jsme přišli, a kolik je těch lidí, kteří opravdu fakticky zneužívají dávky?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Krátký.
Poslanec Jiří Krátký: Dobrý večer, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já samozřejmě chápu kolegy ze severních Čech, kde možná ty negativní jevy se kumulovaly víc než někde jinde. Přikláním se k tomu, dejme první lidem práci a pak je jaksi snímejme, nebo sejměme.
Ale prosím pěkně, já patří do té oblasti, která začíná možná Varnsdorfem, končí u nás Jeseníkem, kde dříve dominoval ten lehký průmysl, tzv. lehký průmysl - textil, oděvní, bižuterie, obuvnictví a já nevím co všecko, kde máme dneska obce se 40 % lidí bez práce. Pro boha věčného, čím je chceme ještě trestat? Čím pořád chceme trestat tyto lidi? Ano, máte pravdu! Zneužívají se ty věci. Tak to řešme tam, kde se to zneužívá, a netrestejme všechny. Jedna věc.
Druhá věc. Hrozně rád bych tu debatu slyšel podobnou, když není žádným velkým tajemstvím, že jsme si nechali v devadesátých letech rozkrást půldruhého bilionu. Když jsme sem přišli a řekli jsme, dáme návrh na majetkové přiznání, když už to teda mají, tak ať si to zdaní a nechají... Kolik z vás nám to podpořilo. Vůbec nikdo! (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. Teď je v pořadí paní poslankyně Semelová. Prosím.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych prostřednictvím předsedajícího chtěla ubezpečit paní poslankyni Černochovou, za prvé že jsem obeznámena se situací v Praze a znám řadu případů, kdy mnozí tu práci prostě ani v Praze nedostanou v momentě, kdy se objeví tam, kde je mají přijmout. To je jedna věc.
Druhá věc. Chtěla bych se zeptat, jestli zmíněný zákon má v tom případě platit jenom pro Prahu.
A třetí věc. My prostě řešení vidíme v tom, dát lidem práci. Vy řešení vidíte v tom, sebrat jim poslední zdroj obživy. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já nevím, jestli paní poslankyně Kohoutová chtěla reagovat fakticky teď na to, co zaznělo?