(17.10 hodin)
(pokračuje Heger)
Druhá stránka té debaty se týká otázky, jestli chce současné Ministerstvo zdravotnictví privatizovat nemocnice, tak jako to bylo záměrem předchozích vlád, nebo konkrétně ministerstva pana dr. Julínka. Já jsem opakovaně prohlásil a pokládám to svým způsobem za veřejný příslib, že Ministerstvo zdravotnictví nemá v úmyslu převádět své nemocnice na akciové společnosti a že má v úmyslu tyto nemocnice pouze odstátnit a převést je na nějakou rozumnou formu neziskových organizací, jak tu bylo parodováno.
Jestli chcete slyšet, co si pod tím představuji, pod tou rozumnou neziskovou formou, tak já si pod tím představuji třeba vysoké školy. Univerzity byly vysokoškolským zákonem někdy v devadesátých letech převedeny. Já si pamatuji, jak se o té deetatizaci vedly řeči typu - na tom a tom rektorátu už je zřízena akciová společnost, bude rozprodávat majetek. A k ničemu takovému nedošlo. Ukazuje se, že ty vysoké školy hospodaří zodpovědně a že je to forma, která je akceptovatelná.
A mimochodem, na úrovni fakultních nemocnic by bylo velmi výhodné, kdyby ta hospodářská forma nemocnice, která má spolupracovat s univerzitou nebo lékařskou fakultou, byla ve stejných podmínkách, protože ty dohody ohledně různých dvojkolejností by se řešily daleko, daleko lépe.
Zákon o neziskových nemocnicích jsme my navrhli rušit pro to, co už jsem tady říkal. Ten zákon má nejen legislativní chyby, které by jistě v drobnostech šly opravit, ale má zcela naprosto zásadní přístup, který je jiný než takový, jak tady citoval třeba pan poslanec Foldyna, ve Spojených státech, nebo je naprosto jiný od toho, jak by si současné ministerstvo představovalo řízení nemocnic.
Centralistické řízení z kanceláře ministra zdravotnictví je špatné! Průběh celého našeho hospodaření nemocničního v posledních patnácti letech ukázal, že politické ovlivňování nemocnic jim v hospodaření nepomůže a naopak jim brání v celé řadě různých aktivit, které ty nemocnice musí s volnou rukou dělat.
Já uznávám, že je chybou Ministerstva zdravotnictví, že nevypracovalo dosud návrh na formu neziskové nemocnice. My jsme se snažili hledat takovou formu, která by byla již připravena, kterou bychom mohli převzít. Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě nemá odborníky na hospodářskou sféru a je závislé tak trošku na servisu jiných resortů, ale nyní již návrh na neziskovou nemocnici v konkrétní podobě připravujeme. A bude-li na to čas, budeme se snažit ty ministerské nemocnice rozhodně do neziskové podoby převést, i když to nebude ta podoba, která by byla centrálně řízená z ministerstva, za kterou by ministerstvo zodpovídalo tak, že by muselo neúspěšně hospodařící nemocnice dotovat. To rozhodně tedy nemáme v úmyslu.
Děkuji. (Potlesk poslanců zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Marková chce fakticky reagovat.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji. Dostala jsem otázky, tak asi se sluší na ně odpovědět.
Pan ministr dobře ví, že přechod zpátky na neziskovou formu, to znamená přechod z té obchodní společnosti opět na neziskovou formu, je velmi, velmi obtížný. A fakticky jediná možnost, jak toho lze dosáhnout, je právě tento zákon, který se, v tuto chvíli to je pouze tento zákon, který chcete zrušit. A pokud by Královéhradecký kraj postupoval stejně jako Středočeský kraj, tak taky dopadne stejně. To znamená ministerstvo si bude vždycky vymýšlet, proč to nejde. Takže já bych taky byla velmi ráda, kdyby to bylo možné, ale samo ministerstvo tomu učinilo překážky. Protože jinak ten záměr na převedení je, a i když my kraji nevládneme, jsme v opozici, tak přesto v tomto případě souhlasíme s tím, že ta nezisková forma je nejlepší forma pro nemocnice.
Druhá věc. Děkuji za vysvětlení, co znamená rozumná neziskovka. Ale chybí mi jasná informace o tom, jak a hlavně kdy konečně se tedy dočkáme převedení této úžasné myšlenky v konkrétní zákon a konkrétní fakt.
A na závěr bych chtěla říct, že je pro mě velmi špatnou zprávou, co tady teď před chviličkou řekl pan ministr, že už teda nebude ministerstvo řídit ani krajské nemocnice, ale teď už dokonce se chystá neřídit ani fakultky. Tak možná bychom měli dát návrh na to, že bychom mohli Ministerstvo zdravotnictví zrušit. Děkuji. (Potlesk poslanců zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Faktickou ale ještě chtěl pan poslanec Doktor reagovat na průběh rozpravy.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Omlouvám se panu kolegu Paroubkovi. Budu velmi krátký. Chtěl bych k vystoupení paní poslankyně říci několik krátkých vět v krátkém, strohém komentáři.
Já jsem velmi pokorný před životem, před tím, jak si občané uspořádají svá pravidla, své priority. A tento zákon, zákon, který je navržen ke zrušení, dostal příležitost žít svým vlastním životem. Koneckonců ti z vás, kteří jeho přijetí tehdy prosazovali, dostali i mimořádně vzácnou příležitost ve vedení krajů tento projekt prosazovat, řídit se jím a převést ty instituce, o kterých je tady celou dobu řeč, právě do tohoto modelu. A ten běžný život - rozhodování těch obyčejných lidí v těch krajských zastupitelstvech tuto šanci pominulo.
Chápu to tedy tak, že to nebyl úplně nejlepší nápad. Že běžný život jde úplně jinudy. Chápu to také tak, že sociální demokraté zjistili, že ty akciové společnosti, jakkoli někdy v tom jednoznačném černobílém vidění oni je vidí jako vrahy z Wall Streetu, zase nejsou tak špatné organizace, jsou schopné slušně hospodařit, a v mnoha krajích tyto společnosti nadále podporují, nadále prohlubují jejich efektivitu. A myslím, že koncept, který nebyl přijatý reálným životem, skutečným životem, a ukázal se být zbytečným, má být po právu zrušen. (Potlesk několika poslanců zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teď bych požádal poslance Jiřího Paroubka, řádně přihlášeného do rozpravy.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, trpělivost růže přináší. I přihlášený do rozpravy se dostane po faktických připomínkách ke slovu.
Já jsem byl připraven mlčet k této změně, kterou navrhuje vládní koalice, protože vládní koalice má dostatek hlasů a myslím, že nemá smysl jí rozmlouvat hlouposti, které dělá. Ale přeci jenom některá vystoupení, prostřednictvím předsedajícího, musím říct, že mě přinutila k tomu, vystoupení pana poslance Šulce, pana ministra zdravotnictví Hegera i pana poslance Doktora, abych se vyjádřil.
Vláda pod mým vedením na jaře v roce 2006 prosadila tento zákon. A já si myslím, že je to dobrý zákon, byť určitě není vzorem dokonalosti, protože při projednávání tohoto zákona v Poslanecké sněmovně došlo ke změnám, které možná některé věci drobně zkomplikovaly.
Ale pane poslanče Doktore prostřednictvím předsedajícího, přeci není pravda, že život přinesl něco, že tento zákon nebyl uveden v život. Neuvedla ho v život pravicová koalice v letech 2006 až 2009, respektive 2010. A také tato vaše koalice, která je nyní, tak prostě jej ignorovala. Není prostě pravda, že občané rozhodli. Přeci na Středočeském kraji, a je tady několik poslanců za sociální demokracii ve Středočeském kraji, kteří vám mohou říci, kolikrát se tento kraj snažil o to, aby tento zákon byl uplatněn právě v jeho nemocnicích, které kraj spravuje. Nebylo to ministerstvem umožněno. Řekněme si otevřeně, že to byla ideologická předpojatost, která k tomu vedla.
Já neumím pochopit, že je tady rušen zákon, když sám ministr zdravotnictví říká, že takový zákon je potřeba. Dobrá, já bych očekával, že v tuto chvíli už vláda bude mít k dispozici aspoň věcný záměr takového zákona! ***