(16.50 hodin)
Poslankyně Soňa Marková: Přeji hezké odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych i já přispěla k diskusi na toto téma, které se tady rozhořelo.
Na začátku musím konstatovat pro sebe velmi smutný fakt, že jsem pamětnicí, to znamená, že pamatuji zrod tohoto zákona, který se vládní koalice právě chystá zrušit silou svých 100 a více hlasů. K této předloze vedla velmi obtížná a zdlouhavá cesta, teď myslím tedy k zákonu o nestátních neziskových zdravotnických zařízeních. A přesně v duchu staré známé pravdy, sejdou-li se dva právníci, hned tu máte nejméně tři právní názory. Proto ta cesta byla tak dlouhá.
Potvrzuji, co zde řekli mí předřečníci o dvou hlavních cílech a důvodech vzniku tohoto teď nechtěného zákona o nestátních neziskových zdravotnických zařízeních. Za prvé to měla být pojistka proti bezbřehé privatizaci nemocnic a za druhé zajištění potřebné kvalitní zdravotní péče pro všechny v rámci vytvořené sítě právě těch nestátních neziskových zdravotnických zařízení. To vše v situaci, kdy neexistoval žádný obecný ani konkrétní zákon o neziskových zařízeních ve veřejných službách, zato však v době, kdy krajské pravicové reprezentace začaly převádět své nemocnice na obchodní společnosti, což měl být bezesporu první krok k budoucí privatizaci lůžkové péče na základě stále dokola opakovaného, ale ničím nepodloženého tvrzení, že jediným správným hospodářem je soukromý vlastník.
Proč mluvím o nepodloženém tvrzení? Rozhlédněte se, dámy a pánové, po naší republice a podívejte se, kolik máme kdysi prosperujících průmyslových, zemědělských a jiných podniků po roce 1989 různým způsobem zprivatizovaných a nyní zkrachovalých, v jejichž torzech se dnes prohání maximálně vítr nebo polehávají bezdomovci. Tehdy se také zrodil mýtus o tom, že obchodní společnosti jsou tou nejlepší a jedinou správnou formou vlastnictví pro nemocnice zřizované kraji. V mém Královéhradeckém kraji se na to konto celá léta tvrdilo, že tyto nemocnice - akciové společnosti později spojené do zdravotnického holdingu - výborně fungují a nemají žádné dluhy. Pokud jsme si to chtěli, toto tvrzení, ověřit, vždy jsme narazili na hradbu v podobě stále opakované mantry: "To je obchodní tajemství." Krutá pravda se ukázala až po posledních krajských volbách, kdy došlo ke změně vedení kraje a audity odhalily dluhy nemocnice za více než 100 milionů korun.
S pravicí je také od počátku jejího vládnutí spojen ještě jeden fenomén - neplnění slibů daných voličům před volbami. Začala to už ODS ve své smlouvě s občany, kde slibovali, že nenavýší spoluúčast pacientů - pak zavedli tzv. regulační poplatky a rázem stoupla spoluúčast pacientů o 2 %. Nyní se v této osvědčené politice vesele pokračuje nejen například v případě halasně proklamovaného boje proti korupci nepodpořením zákona o majetkových přiznáních, ale třeba jako v tomto případě, kdy byl slíben zákon o neziskovkách ve veřejných službách, a místo toho tu na stole máme zákon o zrušení nestátních neziskových zdravotnických zařízení. Jeho podoba sice není úplně bezchybná, ale jak zde již bylo řečeno, kdybychom měli zrušit vše, co tato ctihodná Sněmovna vytvořila s chybami, tak by naše Sbírka zákonů zřejmě zela prázdnotou a my bychom se museli opět vrátit ke zvykovému právu.
V souvislosti s projednáváním tohoto poslaneckého návrhu zákona se naskýtá hned několik otázek.
Za prvé: Proč Ministerstvo zdravotnictví ještě nepředložilo novelu tohoto zákona, která by opravila chyby, nebo obecný zákon o neziskovkách ve veřejných službách? Asi proto, že ve skutečnosti koalice žádná nezisková zdravotnická zařízení nechce. Privatizace zbytku zdravotnictví je přece nejlepší řešení. Potom zřejmě ještě zbývají lukrativní fakultní nemocnice a zdravotní pojišťovny.
Za druhé: Proč Ministerstvo zdravotnictví místo tohoto poněkud stupidního návrhu tady nyní nepředkládá zákon proti korupci a plýtvání miliardami veřejných peněz ve zdravotnictví? Asi proto, že by se ti, kteří si ze zdravotnictví učinili zdroj svých pohádkových příjmů, asi zlobili.
Za třetí: Proč Ministerstvo zdravotnictví místo směšného útoku na symbolickou - bohužel - pojistku proti privatizaci raději nepředložilo návrh na omezení nepřiměřených zisků farmaceutických firem, například v podobě stanovení jasných pravidel pro marketingové pobídky, které se potom promítají do cen léků? Ročně bychom ušetřili 6 až 8 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění.
Za čtvrté: Proč Ministerstvo zdravotnictví s tak velkým množstvím úředníků nepředvedlo zatím téměř nic a většina změn je předkládána ve formě poslaneckých iniciativ? Pozitivní změny, po kterých se léta volá, jako je odstranění nerovností a nespravedlnosti ve financování zdravotní péče či systém vzdělávání lékařů i nelékařských povolání včetně jejich financování, tak tyto návrhy se zatím zde v Poslanecké sněmovně neobjevily a asi se ani neobjeví. Protože žijeme, zdá se, v absurdní zemi, kde se ministr zdravotnictví pod trapnou záminkou, že by to snad mohla být reminiscence socialismu, brání řídit své ministerstvo, jak jsem se dočetla ve stenozáznamech. A to i přesto, že v České republice je stále stát zodpovědný za zdravotnictví jako veřejnou službu a právo na zdravotní péči máme zakotvenou v ústavě.
Za páté: Proč Ministerstvo zdravotnictví opakovaně odmítlo žádost Středočeského kraje a nepovolilo přechod jeho nemocnic na neziskovou formu, a to i poté, co donutilo vydat kraj vydat obrovské částky na posudky? Odůvodnění posledního zamítnutí, že je předložen právě tento návrh zákona o zrušení nestátních neziskových zdravotnických zařízení, mi zní tak trochu jako z absurdního dramatu. Divím se, že zde přítomní právníci a právničky též neomdlívají hrůzou.
Za šesté: Co znamená panem ministrem vyslovený pojem nezisková organizace rozumného typu a co je špatného na zákoně, který si kromě již zmíněné pojistky proti privatizaci a vytvoření sítě těch neziskových zdravotnických zařízení dává za cíl kontrolu personálního vybavení zdravotnického zařízení ministerstvem nebo komorou, kontrolu kvality poskytování zdravotní péče, povinnost ošetřit pacienta ve spádovém území, nemožnost, aby nemocnice zařazená do sítě zbankrotovala a majetek takovéto nemocnice nemohl být předmětem exekuce? Nebo to, že veškeré příjmy nemocnice musí být použity na provoz, obnovu a rozvoj daného zařízení, transparentnost nákupu zboží a služeb či kontrolu hospodaření. Zvlášť, když nezisková zdravotnická zařízení jsou obvyklá ve vyspělé Evropě a předlohou pro tento zákon, který jsme předkládali v roce 2006, byl švýcarský model.
Jestliže se hlásíme k tomu, že zdravotnictví není podnikání jako každé jiné, protože je veřejnou službou hrazenou z povinného solidárního veřejného zdravotního pojištění, jestliže trváme na tom, že zdraví není zboží, pak není žádný důvod pro rušení tohoto zákona. Zamítnutí a společná práce nad případnými chybami je jediné možné řešení ve prospěch všech občanů České republiky, nejenom těch vyvolených - tedy bohatých. Zamítnutí novely, poslanecké novely, o které tady hovoříme.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teď bych požádal dalšího přihlášeného poslance Jaroslava Foldynu.***