(15.00 hodin)
(pokračuje Grospič)
Dovolil bych si z tohoto místa podotknout a podtrhnout jeden moment. Návrh zákona, tak jak je předložen do Poslanecké sněmovny, bude zcela určitě prohlasován. Vládní koalice na to má dostatek sil. Je však věcí opozice, i levicové opozice, poukázat na problémy zaměstnanců, sociálně slabých skupin v České republice, na porušování sociálního dialogu, na jednostranné zohledňování pouze úzké části společnosti, zohledňování podnikatelů, firem, lidí s vysokými příjmy. V této souvislosti i opatření, která by se mohla zdát zdánlivě rozumná, opatření, která mají vést k vyšší kontrole míry zneužívání sociálního systému, jsou vysoce marginální.
Komunistická strana Čech a Moravy nemůže takovýto návrh zákona podpořit, a připojuji se proto k návrhu na zamítnutí tohoto zákona.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je paní poslankyně Marta Semelová a připraví se Milada Emmerová.
Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, po včerejším, ze strany vládních poslanců účelovém výkladu jednacího řádu, kdy proběhlo vytrucované jednání, v jehož závěru trojkoalice propustila do druhého čtení novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, přichází pro většinu lidí další pohroma. Včera jim koalice naservírovala podle mého názoru protiústavní zdražení zdravotnictví, takže mnozí budou raději své nemoci přecházet namísto toho, aby si koupili potřebné léky, či dokonce nastoupili do nemocnice. Dnes má pro ně další ze série návrhů v duchu vládního trojkoaličního vzkazu občanům: obereme vás o všechno. Jen tak se dá nazvat vládní návrh, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními Ministerstva práce a sociálních věcí. Konkrétně se jedná o zákon o nemocenském pojištění, o státní sociální podpoře v zaměstnanosti, o sociálních službách, o důchodovém pojištění, o životním a existenčním minimu, o pomoci v hmotné nouzi a další.
Všude se škrtá, omezuje, krátí. Balík zákonů je ze strany vlády protlačován navzdory nesouhlasu odborů a asociací, navzdory peticím a veřejným protestům. Vláda jedná v duchu hesla po mně potopa. Dopady na nízko- a středněpříjmové občany, na mladé rodiny s dětmi a samoživitelky, na ty, kteří nemají práci, protože prostě v daném místě žádná není, na nemocné, na seniory či zdravotně postižené tuto vládu a její věrné poslance nezajímají.
Chcete šetřit na lidech, ale ti lidé už nemají kde brát. Uvědomujete si, že redukcemi dávek a příspěvků, které pro ně chystáte, je ženete do hmotné nouze? Změnou zákona o nemocenském pojištění krátíte a snižujete výši nemocenských dávek na 60 % vyměřovacího základu. Změnou zákona o sociální podpoře rušíte sociální příplatek a ještě navíc krátíte rodičovský příspěvek, na nějž měli původně rodiče nárok v základní výměře do 21 měsíců, přičemž v návrhu je pouze do 9 měsíců věku dítěte. To je teda sakra čára přes rozpočet mladým rodinám s dětmi! A aby toho nebylo dost, tak ještě Ministerstvo práce a sociálních věcí omezuje, resp. ruší výplatu porodného. To už není automatické, ale jeho výplata je podmíněna určitou výší příjmů a zároveň je vyplácen pouze na první dítě. Další už nemá nárok. Už neplatí, že výše porodného činí 13 000 na každé narozené dítě, ale jak jsem uvedla, pouze na prvního potomka, a pokud se zároveň s ním ještě narodí další jedno či více dětí, tak výše porodného je jen 19 500 korun.
Víte vůbec, na kolik přijde taková dětská výbavička? Jen kočárek stojí kolem 10 000. K tomu postel s peřinkami za další tisíce, později dětský jídelní stolek s židlí, na tisíce vyjde oblečení, botičky, které jsou pro děti pěkně drahé a z nichž ihned vyrostou. Koupit se musí autosedačka, kolem tisíce korun dá mladá maminka měsíčně za pleny, 1300 za sunar. Většinu z nás snad také nemusím přesvědčovat o tom, jaký význam má pro dítě zdravotní prevence a očkování. Jenže např. proti žloutence musí maminka pro svou ratolest vytáhnout z už přímo podvyživené peněženky další 2000 korun. Tři dávky nutné proti klíšťové encefalitidě celkově stojí zhruba 2,5 tisíce. A tak bych mohla pokračovat. Celkově je vypočítáno, že mladá rodina musí vynaložit v souvislosti s narozením dítěte 40 až 50 tisíc. Kde na to má vzít? Z těch milodarů, které jim nabízí Ministerstvo práce a sociálních věcí? Hlavně že si pořád dokola stěžujeme, že se rodí málo dětí.
Konkrétní příklad finanční situace středněpříjmové mladé rodiny. Matka povoláním učitelka, toho času na mateřské dovolené, má dvě děti ve věku 3,5 a 1,5 roku. Jakmile se narodilo druhé, na starší už nedostává nic. Rodičovský příspěvek bere pouze na druhé dítě ve výši 7600 korun. To jsou veškeré příjmy, které má. Otec vydělává měsíčně zhruba 13 000, náklady na bydlení jsou zhruba 9,5 tisíce. A teď jim řekněte, jak mají vyžít. Bohužel, v jejich okolí není nikdo, kdo by jim nabízel obálky se statisíci, jak je tomu zvykem v rámci přátelských výpomocí v jedné z politických stran.
Zanedbatelný není ani počet těch, jimž komplikuje život nezaměstnanost, zvlášť v místech, kde na jedno pracovní místo čeká několik uchazečů. I pro ně má vláda svůj typický úsporný lék v podobě omezování a snižování podpor v nezaměstnanosti a odkladu plnění podpor v nezaměstnanosti až po dobu, kdy propuštěný člověk vyčerpá odstupné, a to dokonce i v případě, že není vypláceno. Že takových příkladů není málo, je snad jasné. Krachující podniky dlouhodobě krátí či nevyplácejí mzdy, pak dojde k propouštění, přičemž na výplatu odstupného opět nejsou peníze na rozdíl od odměn pro manažery. Ti se samozřejmě bez ohledu na to, kam firmu přivedli, sami neošidí. Pochopitelně na úkor zaměstnanců.
Možná někoho osvítí nápad, že v případě jakéhosi bezpráví by se mohli občané obrátit na naše soudy. Jenže představte si, jak v situaci, kdy se na ně hrnou upomínky o nezaplacení, kdy jim hrozí vystěhování, protože nebudou mít na nájem atd. atd., budou riskovat soudní projednávání, zvlášť když jim tato lidumilná vláda zvyšuje soudní poplatky, zavádí některé nové a zpřísňuje podmínky pro osvobození od nich. Není třeba zdůrazňovat, že tím zhoršuje možnost pro nemajetné domoci se svých práv u soudů. Asi aby se u nás neplýtvalo moc požadavky na spravedlnost.
Předložený návrh má negativní dopady i na další skupiny našich spoluobčanů. Mimo jiné zhoršuje podmínky týkající se péče o zdravotně postižené osoby, ale i životní a ekonomické podmínky zdravotně postižených a zdravotně znevýhodněných samých. Výši příspěvku pro osoby starší 18 let snižuje v prvním stupni z 2000 korun na 800 korun měsíčně. Toto snížení, ale i další úsporná opatření významně komplikují život zdravotně postiženým, jejichž výhrady k návrhu nedávno velmi hlasitě zaznívaly nejenom na semináři ve Sněmovně, ale také na demonstraci na Palackého náměstí.
Závěrem: Předložený návrh úsporných opatření Ministerstva práce a sociálních věcí výrazně zhoršuje sociálně ekonomickou situaci většiny občanů České republiky. Připojuji se proto k návrhu na jeho zamítnutí.
Děkuji za pozornost. ***