(21.50 hodin)
(pokračuje Štětina)
A nyní mi dovolte tolik diskutovanou věc, která byla mediálně. Já jako nový politik, sice na to nevypadám, tak je pro mě naprosto nepřijatelné, aby pro mě byla média tím, co je důležité k projednávání. Nechci se vracet k událostem před čtrnácti dny, třemi týdny, a myslím si, že pokud byly zase podsouvány výroky poslance Bárty, tak já bych chtěl říci, pokud se jedná o standardy, asi toto. V koaliční smlouvě stojí, že je třeba stanovit standard, nadstandard, že je třeba stanovit, co je nárok, co je nad nárok. Na tom se velmi intenzivně pracuje. Myslím si, že i v rámci výboru budeme mít možnost diskutovat s opozičními poslanci jakýkoliv názor, který nebude jenom obecnou proklamací, kterých jsme tu dneska slyšeli minimálně na šest hodin, tak že bude reálně brán v úvahu.
My jsme přesvědčeni o tom, že standard a nadstandard musí definovat odborné společnosti. Odborné společnosti a případně stavovské organizace. Neměla by to být věc úředníků, nebo už vůbec ne nás, politiků. Já bych si ani jako politik, což v této době bohužel jsem, nedovolil, abych hovořil do ekonomiky, abych hovořil do oborů, kterým nerozumím. Ale do zdravotnictví je zvykem, že do toho hovoří prostě každý, protože právě to zdravotnictví je všech, je zadarmo, je velmi drahé a je samozřejmě zneužíváno.
Já samozřejmě souhlasím s názory opozice, že rezervy jsou v tom, že je po stránce ekonomické zdravotnictví zneužíváno. Aby nebylo, protože zdravotnictví bylo, jest a bude a peníze, kdybychom tady měli čtyři sta miliard, tak se nám bude stejně nedostávat, protože budou různé takzvané organizace, které prostě kompletují zdravotnickou techniku, já tomu říkám překupnické organizace, tak ty budou samozřejmě z toho mít své desátky.
Čili standardy - nadstandardy, to je věc koaliční smlouvy, musí být definované. A já si myslím, že tady není vůbec nic, v čem by nebyla v rámci koalice nedohoda.
Já si myslím, že to, co jsem asi chtěl říci, tak jsem vlastně řekl, anebo si vás dovolil odkázat na projev, který jsem měl minulý týden. Protože já skutečně nemiluji to, že bych někde stále říkal prostě nějaké fráze a opakoval to dokola jako na kolovrátku.
Já vám děkuji, že jste mě vůbec vyslechli. Díky. (Zatleskali poslanci VV.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A nyní předávám slovo dalšímu písemně přihlášenému, kterým je pan poslanec Vít Bárta. Prosím, pane poslanče. (Pokřikování z lavic, zároveň tišení hluku, který v sále panoval: Ššššš!)
Poslanec Vít Bárta: Dámy a pánové, jsem zaskočen tou autoritou, kterou získávám v tomto sále. Děkuji.
Já musím říci, že po faktických, nebo spíš tedy fanatických poznámkách pana poslance Ratha a pana Sobotky mi dovolte v prvé řadě tedy zdůraznit to, že titulek na webu České televize, že VV kritizují už schválené zvýšení poplatků ze 60 na 100 korun v nemocnici, není pravda. Není pravda. Já jsem dnes s žádným redaktorem České televize nemluvil, nevím, jak takováto poznámka mohla vzniknout.
Nicméně stojím si za svým starším citátem, ne z dnešního dne, ale je to pravdivý citát, že pro nás debata o poplatcích, čímž není ale především míněn poplatek v nemocnici z 60 na 100 korun, ale koaliční smlouvou jasně definovaný poplatek za položku na receptu, který Věci veřejné prosadily do koaliční smlouvy, je tématem, které pro nás je velmi zásadní. A Věci veřejné samozřejmě trvají na zrušení poplatku za položku na receptu v souladu s koaliční smlouvou.
Velmi mě mrzí, že pan Rath se tady v přední lavici bavil o tom, jakým způsobem dále obstruovat jednání Poslanecké sněmovny dnes večer, místo toho, aby poslouchal pana doktora Štětinu, který se mu snažil mnohé z toho, na co se ve svých fanatických poznámkách ptal - myslím, že pan doktor Štětina vysvětlil. A ať už ke stáří, k autoritě, ke kolegialitě, považuji za velmi smutné, že jestliže tady někdo hovořil o tom, že se tady ve Sněmovně máme vyjadřovat a máme debatovat, tak zády k řečníkovi hlasitou debatou, ignorujíc přednášejícího, je přesně projevem politické kultury, o které se tady z tohoto hlediska bavíme.
Nezbývá mi, než doporučit panu doktorovi Štětinovi, aby jeho poznámky byly ostřejší a zajížděly do farmaceutické lobby, protože samozřejmě farmaceutická lobby je to jediné, co se pana poslance Ratha jednoznačně dotýká, protože se to dotýká jeho peněženky.
Nicméně teď k podstatě věci. Zdravotnická reforma je tedy věc, o které se tady v této Sněmovně dvacet let debatuje, a zatím ji nikdo nikdy nedokázal dotáhnout do konce. Dnes večer bezesporu nevyřešíme zdravotní reformu, ale to, co je dnes večer velmi důležité, je, že opětně neodložíme zdravotní reformu. A že dnes večer učiníme drobný krůček - já pevně doufám, že učiníme drobný krůček a pustíme jakýsi podvozek zdravotní reformy do druhého čtení. To je smysl dnešního večera a to všechno ostatní je zdržování občanů a trapné utrácení peněz, kdy se tady jenom někdo předvádí s pocitem toho, že nemusí toho druhého poslouchat a nemusí vůbec brát na vědomí to, co je podstatou zdravotní reformy.
Z hlediska nadstandardu mi tedy dovolte konstatovat to, že pro Věci veřejné je naprosto zásadní v následujících dnech dořešit to, kdo jakým způsobem bude definovat zdravotní nadstandard. Že to jednoznačně nemají býti politici, to si myslím, že předvádíme my tady v Poslanecké sněmovně veřejnosti dnes celý večer. A to, že to jednoznačně musí být odborná zdravotnická veřejnost, to je to jediné, jak můžeme my jako politici obstát. To, že v té věci by měla hrát významnou roli Česká lékařská komora, to je opakovaně sdělované stanovisko Věcí veřejných. A to, že Česká lékařská komora v tomto směru není jenom v pozici někoho, kdo se má aktivně na reformě podílet, ale pokud by se na této reformě tímto aktivním způsobem nepodílel, tak by neměly z tohoto hlediska dohody s Českou lékařskou komorou o zvýšení platů lékařů pro příští rok býti naplněny, je též teze - je též teze, kterou Věci veřejné opakovaně sdělily.
Jinými slovy řečeno, to, co tady před chvilkou bylo, není nic jiného než bouře ve sklenici vody. A stačí jenom konstantně sledovat opakovaná a stabilní stanoviska Věcí veřejných, ke kterým dnes večer je zapotřebí dodat jen to: Jestli je možné stihnout reformu zdravotnictví, tak to určitě neuděláme za rok. Bude to několik let trvat. A my tu reformu, pokud ji za toto volební období máme stihnout, nesmíme odkládat ani o den! Proto to prostě dneska do druhého čtení musíme pustit, ať se to někomu líbí, nebo ne. A taktéž urychleně v rámci koalice musíme dořešit to, kdo jakým způsobem ten nadstandard bude definovat.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Opálka, potom dám hned slovo dalšímu. Prosím, pane poslanče. ***