(17.50 hodin)
(pokračuje Šťastný)
Slíbil jsem, že svolám několik zasedání výboru pro zdravotnictví za účelem projednání i s opozicí, aby měla možnost k tomuto návrhu dát konstruktivní návrhy na případné změny. Skutečnost, kdy někdo navrhuje čtrnáctidenní přerušení, a skutečnost, která tady hrozí této Sněmovně, že dalekosáhlými projevy bude opozice blokovat toto jednání, je přesně v duchu obstrukcí. A skutečně se tady jasně ukazuje, že sociální demokracie nemá zájem o konstruktivní debatu nad věcnými problémy českého zdravotnictví. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tady se hlásí poslanec Kováčik, zřejmě využívá přednostního práva, takže mu musím dát slovo. Pak fakticky Vojtěch Filip.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, jsme u tématu, které téměř vždycky vzbuzuje určité vášně. Vy zprava se možná ptáte, proč chce opozice doopravdy důkladně projednat všechny zásahy, které se občanovi dějí, a někdy i za jeho zády, do jeho kapes, do jeho ústavního práva.
Já připomenu jinou situaci, kdy šlo také o záležitosti zdravotnictví ke konci minulého volebního období, kdy tady ležely na stole již projednané návrhy zákonů na zrušení poplatků ve zdravotnictví, kdy tady ležely projednané návrhy zákonů na zrušení stropů odvodů pojistného ať už zdravotního nebo sociálního a kdy nynější příslušníci vládní koalice, a dokonce i nynější pan premiér, jak pan kolega Šťastný řekl, dlouhosáhlými projevy zdržovali těsně před hlasováním - ano, obstruovali - tak dlouho, že mezitím stačily přijít volby.
Já si myslím, že to, co zde zaznělo v této rozpravě dnes, to, co zde ještě zazní v této rozpravě dnes, má opozice právo říkat. Opozice má právo to říkat také mimo jiné proto, že občané musí slyšet a musí se na vlastní oči a uši přesvědčit, kdo porušuje jejich ústavní právo, kdo jim sahá čím dál tím více do kapes a do peněženek, kdo jim znesnadňuje přístup ke zdravotní péči, kdo se chová takovým způsobem, že nahrává těm velkým, těm bohatým, těm horním pěti stům, a zaplatit to musí, ostatně jako téměř vždycky v těchto případech, kdy současná vládní koalice nebo její členové, ať už byli v jakékoliv vládě, zaplatit to musí těch dolních 10 milionů. Tak proto. Ať to těch dolních 10 milionů vidí. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Bohuslav Sobotka opět chce vystoupit přednostně. Ano, prosím, takže opět využíváte přednostního slova.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, já jsem rád, že můj procedurální návrh měl pozitivní efekt, neboť do doby, než jsem ho přednesl, se tady ve Sněmovně o debatu zajímali pouze poslanci sněmovní levice, zatímco na sněmovní pravici lavice zely prázdnotou, tak jsem rád, že poté, kdy jsme hlasovali o tomto mém procedurálním návrhu, už se situace vyrovnala a poslanci opět i z pravé části politického spektra mají zájem o projednávaný návrh zákona. A doufám, že takto to bude až do konce dnešního jednání, že tady takto všichni budeme sedět.
Vážený pane místopředsedo, kolegové a kolegyně, já bych se rád vyjádřil i koneckonců v reakci na vystoupení pana poslance Šťastného k tomu, co se dnes v Poslanecké sněmovně odehrává. Víte, já myslím, že vládní koalice se snažila velmi intenzivně, aby tuto Poslaneckou sněmovnu obešla. Zažívali jsme to při projednávání vládních návrhů zákonů v souvislosti se státním rozpočtem na letošní rok, ať už šlo o zákon o stavebním spoření, nebo šlo o sociální balíček ministra Drábka. Já si myslím, že nikdo z vládních poslanců včetně pana poslance Šťastného nemá právo tady poučovat opozici a kázat tady něco o konstruktivním dialogu.
Všichni přítomní vládní poslanci hlasovali pro to, že je tady stav legislativní nouze, v situaci, kdy tady žádný stav legislativní nouze v loňském roce nebyl. To jste nám, kolegové a kolegyně z pravé části spektra, předvedli, jak se vedl dialog s opozicí v Poslanecké sněmovně. Bylo to moc hezké, prosadili jste si stav legislativní nouze, tvrdili jste, že nastane katastrofa, konec světa, pokud vládní balíček nebude schválen. My jsme vás tady upozorňovali, že to není v pořádku, že tady nejsou řádné důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Nakonec tu věc musel posoudit Ústavní soud a ten konstatoval, že tady důvody pro stav legislativní nouze nebyly. Čili dříve předtím, než kterýkoliv vládní poslanec, který podporoval vyhlášení stavu legislativní nouze, bude v této Poslanecké sněmovně poučovat opozici, jak se vede konstruktivní dialog, tak bych mu doporučoval, aby si vzpomněl na své hlasování v této věci. Určitě mu to dá větší sebejistotu k vystupování tady v Poslanecké sněmovně.
Tento návrh zákona je kontroverzní. Tento návrh zákon nebyl dohodnut. Tento návrh zákona nezískal podporu opozice předtím, než dorazil sem do Poslanecké sněmovny. Tento návrh zákona nezískal podporu sociálních partnerů v tripartitě. Tento návrh zákona byl kritizován v rámci připomínkového řízení a všechny připomínky nebyly vypořádány. U takto kontroverzního návrhu zákona nemůže přece vláda počítat s tím, že projde Poslaneckou sněmovnou bez toho, aniž by zde zazněly argumenty a aniž by zde zazněla kritika.
A já se skutečně chci ohradit proti tomu, aby standardní vystoupení poslanců, na které mají poslanci právo, standardní kritika ze strany opozice byla nazývána obstrukcí, a to ještě dokonce dříve, než tato Poslanecká sněmovna zahájila své jednání. Já myslím, že bylo úžasným paradoxem, že jsme dnes ráno celý den slyšeli ve zprávách, že v této Sněmovně bude obstrukce, že jsme včera večer slyšeli, jak se vládní koalice připravuje na obstrukci v Poslanecké sněmovně, aniž by se cokoliv takového v Poslanecké sněmovně stalo. Tady přece probíhá standardní debata k návrhu zákona, a jestliže vláda chtěla, aby debata byla méně kontroverzní, tak se měla s opozicí dohodnout ještě předtím, než návrh zákona předložila. A kdyby vláda měla ambici, aby zákon vydržel déle než do roku 2014, tak by se především měla dohodnout s opozicí, protože dříve nebo později dnešní vládní koalice bude v opozici, dnešní opozice bude ve vládě, prostě v demokracii to takto chodí. A jestliže tato vláda tvrdí, že chce prosazovat dlouhodobě udržitelné reformy, tak ony musí být udržitelné také sociálně. Ony musí být udržitelné také politicky. Není možné, aby se tady prosadily jednorázovou silou v nějakém nočním hlasování jenom proto, že je tady momentálně většina pravicových hlasů v Poslanecké sněmovně. Prostě toto je kontroverzní zákon a můžete očekávat odpor ze strany opozice, neboť my ho pokládáme za velmi vážné pochybení ze strany vlády.
Já teď nechci hovořit o poplatku, koneckonců to zmiňoval i kolega Koskuba. Určitě sociální demokracie nesouhlasí a nebude souhlasit s tím, aby se zvyšoval poplatek za pobyt v nemocnici. Ale ten hlavní problém se skrývá jinde. Skrývá se v § 13 návrhu zákona. Skrývá se v odstavci 4, 5, 6 a následujících. Skrývá se v tom, že se zde navrhuje, aby se zdravotní péče rozdělila na jakousi základní zdravotní péči a poté na péči, která bude jakousi ekonomicky náročnější variantou. To je pojem, který zavádí zákon - ekonomicky náročnější varianta. To znamená, že pacient zaplatí víc, než by platil v situaci, kdy by zákrok byl pokryt jeho zdravotním pojištěním. Tohle je klíčová věc, kvůli které je tento návrh zákona vysoce kontroverzní, vyvolává sociální napětí a vyvolává také obavy občanů.
Poprvé od okamžiku, kdy v naší zemi byl zaveden systém všeobecného zdravotního pojištění - a já chci připomenout, že v letech, kdy se zaváděl, po roce 1989, na začátku 90. let, tak se navazovalo na systém zdravotního pojištění, který tady koneckonců existoval i za první republiky - poprvé od okamžiku, kdy zde byl zaveden systém všeobecného zdravotního pojištění, je zde snaha, aby se vytvářely kategorie pojištěnců. Kategorie pojištěnců, kteří budou mít na to, aby si doplatili ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče, a kategorie pojištěnců, kteří na to mít nebudou a budou to muset tuto možnost odmítnout. ***