(11.40 hodin)
(pokračuje Rath)
Druhou takovou klíčovou základní věcí je zavedení takzvaně základní varianty zdravotní péče a ekonomicky náročnější varianty péče. Já možná špatně čtu, nebo tomu psanému textu špatně rozumím, ale nikde jsem se nedočetl, kdo bude tím, který řekne: "Toto je základní varianta a toto je ekonomicky náročnější varianta." V tom textu to není vůbec srozumitelně popsáno. Tam není napsáno, že ministr zdravotnictví řekne, že toto je základní varianta, nebo toto je ekonomicky náročnější varianta. Není tam napsáno ani, že to udělají zdravotní pojišťovny. Z toho textu jsem tak trochu pochopil, že to asi bude na nich, ale teď není úplně napsáno, jakým aktem. To bude jako každý den jinak, nebo se to vydá vyhláškou? Ale to tam není napsáno, zmocnění ministerstva vydat takovou vyhlášku.
Zajímalo by mě, kdyby nám pan ministr trošku podrobněji popsal, kdo a jakým způsobem udělá roztřídění zdravotní péče, kdo a jakým způsobem řekne: "Tento kyčelní kloub a tato operace kyčelního kloubu je základní varianta a tato operace a třeba tento kyčelní kloub je ekonomicky náročnější varianta." Protože třeba na endoprotézách, tedy umělých kloubech, se to dobře vysvětluje. Ono to samozřejmě platí na kardiostimulátory a platí to prakticky na všechno, co v medicíně děláme, protože tam je poměrně výrazný cenový rozptyl. Vy jste schopni sehnat celkem kvalitní endoprotézu kyčelního kloubu za nějakých 10, 15 tisíc, ale samozřejmě dostanete i podstatně sofistikovanější, lepší a složitější, která vydrží déle, umožňuje lepší pohyb, a je tedy určena třeba pro aktivní sportovce, ale ta už může vyjít třeba na nějakých 100 tisíc, možná i víc. Čili ten rozptyl je třeba desetinásobný. Já se tady nejsem schopen dočíst, kdo bude tou autoritou, která řekne: "Tento základní kloub a s ním související základní operace je tedy ta základní varianta a všechno ostatní je ta ekonomicky náročnější varianta." Nebo kde začne ekonomicky náročnější varianta? Že se pan ministr podívá z okna a řekne si: "Nemůžeme ty lidi tolik trápit a dát jim to nejlacinější, tak jim trošku dopřejeme, takže třeba u endoprotézy, u kloubu jim dopřejeme ještě 40 tisíc navíc, takže od 15 do 40 je to základní varianta a od 40 do 150 už je to ekonomicky náročnější varianta."
Budou to taky moc pěkné příhody, kdy třeba osmnáctiletý hoch, který se vybourá v autě, přijede na ortopedii a tam mu řeknou: "Milánku, doteď jsi hrál hokej, aktivně sportoval, tak máš dvě možnosti. Možnost A - dostaneš základní variantu. Ta ti bude na chození stačit docela dobře. Můžeš s ní chodit do školy a ze školy, třeba i řídit auto. Ale pokud budeš chtít dál hrát hokej, fotbal a další věci, tak si musíš zvolit ekonomicky náročnější variantu a já jako chirurg ti doporučím kloub za 100 tisíc, čili si doplatíš bratru nějakých 80 tisíc korun." To bude výběr, to bude dilema! Takže najednou ten mladý sportovec bude ležet na posteli, nevydělává, rodiče třeba nemá nijak ekonomicky zdatné, a teď bude ležet na té posteli a bude říkat: "Já se v osmnácti letech rozhodnu pro ekonomicky základní variantu a budu moct chodit. Je to fajn. Ale hokej si už třeba pořádně nezahraju, nebo fotbal už si pořádně nezahraju, protože těch 80 tisíc nemám."
Čili my tady poprvé v historii budeme zavádět dvojí medicínu - pro chudé a pro bohaté, pro ty, kteří na to mají a budou si moci koupit lepší chlopeň do srdce, lepší kardiostimulátor. Kdo určí, že třeba běžný kardiostimulátor za nějakých 15 tisíc je ta základní varianta a kardioverter s dvoudutinovou stimulací za půl milionu je ekonomicky náročnější varianta? Kdo to určí? Tady to není napsáno. Já tady nevidím nic o tom, že by se nad tím sešli nějací lékařští odborníci, ekonomové, kteří by spolu vedli debatu a polemiku, jestli půl milionu za přístroj stojí, nebo nestojí. Takže my tady zavedeme medicínu, kdy se každému řekne: "Šup, tady dostaneš do srdce základní variantu, ta ti taky stačí." No jistě, stačí. Když je vám třeba osmdesát, tak vám stačí. A ti, kteří na to budou mít peníze, ti dostanou i kardioverter, čili budou mít daleko větší šanci třeba i přežití.
Nebo půjdeme dokonce tak daleko, že budeme říkat: "Milý zlatý, chceš odoperovat žlučník, potřebuješ to, máš kameny, máš koliky. Základní varianta je běžná operace, takže stojí nějakých 20 tisíc, ale chceš-li už laparoskopii, tak si to doplať." Takže ti, kteří budou mít peníze, budou stonat úplně jinak, budou trpět úplně jinak, budou v nemocnici úplně jinak dlouho.
Na nic z těchto věcí v návrhu totiž nenajdeme odpověď. Já ho považuji za velmi nebezpečný, protože když se spustí v této podobě, tak jsem zvědav, kdo tedy bude ten, kdo bude říkat: "To je základní a to je ekonomicky náročnější varianta." A jakým právním mechanismem?
Čili toto je nejspíš i protiústavní, protože ústava jasně říká, že to musí být jasně stanoveno zákonem, co je a co není placeno ze zdravotního pojištění. Čili kdyby tady bylo napsáno, že pak s tím seznamem půjde ministerstvo do Sněmovny a budeme tady debatovat nad každou položkou, tak bych se toho nechtěl dočkat, protože by to byla dost smutná debata, a navíc většina z nás tomu nerozumí. Nejsou tady samí lékaři, a i když jsme tady lékaři, tak každý rozumíme svému výseku. A já si netroufnu debatovat s ortopedy, jestli ta či ona protéza je standard, tedy základní varianta, nebo nadstandard, něco, co je skutečně možné mít za jakýsi luxus. To svým způsobem může udělat jenom odborník, a ještě ne jeden. Na to musíte mít skupinu odborníků. Do dneška se nebyla ortopedická společnost schopna za deset nebo patnáct let shodnout, co vlastně v endoprotézách je základ a co je něco lepšího, protože sami mezi sebou vedou polemiky, a jsou to profesoři, jsou to docenti a prostě se přetahují a vytahují studie a říkají: "Dobře, ano, my víme, že pro 80 % lidí stačí nějaký typ, ale pak máte těch 20 % a v těch 20 % máte individuality, pro které musíte i třeba jednou za čas sáhnout do toho nejdražšího, co existuje."
Čili my tady někomu blíže neurčenému, nejspíš zdravotní pojišťovně, řekneme: "Tak si to nějak roztřiďte." Takže úředníci na zdravotních pojišťovnách to budou nějak třídit. Podívají se z okna a řeknou: "Jako co, na tu rakovinu křenová placka za 5,50, výborná věc, to je základ. Ale tedy tady operace, ta či ona, to už jako by přeháněli, to už ať si doplatí." Nemáme jediný mechanismus - já schválně přeháním - ze zákona, který by tomuto rozhodování dovedl čelit. I Ministerstvo zdravotnictví, jak jsem pochopil ze zákona, bude stát jaksi mimo a nebude to, které bude určovat nebo jako poslední autorita a arbitr říkat: "To je základní a to je ekonomicky náročnější varianta."
No prostě je to diletantsky napsané. Když už bych chtěl připustit debatu nad tím, že péči lze rozdělit na standard - nadstandard, což jistě lze, řada zemí to takto dělá, ale dělají to jinak. Ten mechanismus je pečlivě popsán, dělají to odborníci, odborné společnosti, lékařské komory spolu s ekonomy z pojišťoven. A dělají to roky, protože debata nad tím, co je a není standardní, někdy skutečně může trvat měsíce a roky, protože to není triviální, protože zájmy jsou různé. Na jednu stranu máte zájem zdravotní pojišťovny, která skutečně chce maximálně uspořit. Nebo tady v tomto sále někdo je snad tak naivní, že si myslí, že jeho zdravotní pojišťovně leží na srdci jeho zdraví a jeho osud? ***