(11.30 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Markové. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec David Rath, po něm pan kolega Boris Šťastný.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, pan ministr, když tady uváděl tuto novelu, často používal slovo reforma. Je to zvláštní, ale ať jsem to četl, jak jsem to četl, tak určitě o žádnou reformu nejde. Jde víceméně o několik nahodilých kroků, které určitě české zdravotnictví žádným způsobem nezlepší. To je jednoznačné. To znamená tyto zhruba tři nahodilé kroky nepřinesou žádné zlepšení ani pro pacienty, ani pro zdravotnický personál.
V podstatě se mi chce trochu říci, že nám pan ministr tak trochu zjulínkovatěl, protože základní vlajkovou lodí této změny je opět zvýšení poplatků. Těch poplatků, o kterých dneska víme, že nepřinesly pacientům nic.
To znamená, za prvé, co se říkalo - že sníží návaly v čekárnách. Dnes je situace taková, že zdravotnická zařízení ošetřují zhruba stejný počet pacientů jako před poplatky. Říkalo se, že najednou kvůli 30 korunám se stane z obyčejného, v uvozovkách, pacienta vážený klient. My jsme se tomu smáli a říkali jsme: To tedy chceme vidět. A zaznívaly tehdy dokonce příměry o toaletářkách. Opět dnes po té zkušenosti víme, že to z klientů žádné vážené klienty neudělalo, že je u dveří nečekají livrejované zdravotní sestry, že se jim nikdo neuklání, že jim nikdo nevěnuje více pozornosti než před zavedením poplatků. Čili opět nepravda, opět iluze.
A opět - teď už k tomu máme empirické důkazy, předtím jsme se mohli hádat, když s tím přišel pan ministr Julínek, kdo má pravdu, jestli on s tou teorií, že ubude pacientů a stanou se z nich vážení klienti, nebo my, kteří jsme říkali, že je to hloupost a že nějakých 30 nebo 60 korun nic nezmění. Jediné, co to změní - jediné, co to změní: vytahá to z kapes, z peněženek pacientů peníze. A navíc ještě ty peníze neskončí ve zdravotnictví. To znamená skončí u majitelů a jsou příjmem majitelů zdravotnických zařízení. Čili pokud je to lékárna, skončí u majitele lékárny. A ten je samozřejmě může použít pak podle svého uvážení, jak chce. Někdo za to třeba lékárnu vylepší, jiný si za to dopřeje lepší dovolenou nebo lepší auto.
Poplatky tedy nepřinesly pacientům vůbec nic. Byly možná trochu zajímavé pro majitele zdravotnických zařízení. Ovšem taky ne stoprocentně, protože o tuto částku byl snížen příspěvek státu na státní pojištěnce. Tehdy to Topolánek dokonce vysvětloval známým heslem "nalij, vylij". Prostě vylili jsme zhruba 8 mld. ze zdravotního pojištění tím, že jsme snížili platby státu, a nalili jsme to tam z peněženek pacientů tím, že jsme zavedli regulační poplatky.
Dnes v podstatě stojíme před něčím velmi podobným. Přichází pan ministr - jak jsem říkal, připadá mi, že nám trochu zjulínkovatěl - a základní bod je zdražení pobytu v nemocnici. Ano, zdražení. Ze 60 na 100 korun, čili o nějakých 70 - 75 %. Skokové zdražení lůžkové zdravotní péče. Důvod? Žádný není. V podstatě jediný - že má pan ministr strach, že se zvýšenou DPH zdravotnictví přijde o řadu miliard. Tak zoufale hledá každých 100 milionů, které by tam mohl dostat navíc. A opět to zaplatí pacienti. Tentokrát dokonce bizarně dvakrát. Jednou na zvýšené DPH, pokud něco budou kupovat. A samozřejmě musí kupovat, protože to se promítne do cen léků, do cen energií, do nájemného a dalších věcí. A současně si díky tomu budou muset v nemocnici, pokud tam budou pobývat, zaplatit o 40 korun na den víc. Takže je to jednoduchá matematika. Pokud je to 100 korun, za 30denní pobyt jsou to 3 tisíce. Prosím, podotýkám, že tyto 3 tisíce se nepočítají a nedají započítat do sociálního ochranného limitu, čili je musí zaplatit každý.
A tady je moje otázka na pana ministra. Pane ministře, kdo to zaplatí za lidi, kteří nebudou mít ty 3 tisíce? Prostě proto, že jim nevystačí třeba jejich starobní důchod nebo invalidní důchod, případně dlouhodobá nemocenská. Když máte třeba rakovinu a jste mnoho měsíců na nemocenské, může jejich příjem vypadat tak, a u řady lidí skutečně tak vypadá, že prostě na to ty 3 tisíce mít nebudou. Co tito pacienti s důchodem nějakých šest sedm tisíc, jak invalidním, tak starobním, nebo s nemocenskou zhruba v této výši, což není nic neobvyklého a může to potkat mnoho běžně vydělávajících lidí, kteří třeba vážně a dlouhodobě onemocní? Z čeho tito lidé tuto částku mají zaplatit?
Bude to tak, že oni nebudou mít na zaplacení. Nemocnice to povede jako určitý dluh a bude to po nich vymáhat třeba exekucí, protože jiným způsobem to z nich nepůjde vymoci. Takže jediné, co tady způsobíte - stovky, tisíce lidských tragédií, kdy starým lidem, invalidním důchodcům, dlouhodobě nemocným lidem přijde domů exekutor a bude jim zabavovat televizi, bude jim zabavovat postel, bude jim prodávat střechu nad hlavou. To je prostě jediné, co tím způsobíte.
Nebo - druhá věc - nemocnice nad tím pokrčí rameny, mávnou rukou a řeknou: Kdo by to z takového chudáka dostával? Určitě život přinese oba příběhy. To znamená příběh, že nad tím někdo mávne rukou a řekne "nebudeme ho trápit", až po příběh, že někdo řekne "budu postupovat přesně podle platného zákona a pošlu na dlužníka exekutora". Takže za to, že někdo bude ležet v nemocnici, přijde na něho exekutor. Totéž se týká příbuzných, kterým někdo v nemocnici umře. Čili za něj to budou muset zaplatit příbuzní, jinak na ně prostě přijde exekutor.
Co za tuto zdraženou službu pacienti dostanou? Dámy a pánové, nic. Jako za to nedostali nic doteď. Teď platí, platí, platí. A za to, že platí víc, nedostali nic. Totéž je stejný příběh, se kterým přichází pan ministr zdravotnictví teď. Lidi budou platit víc, ale nedostanou za to vůbec, ale vůbec nic. Zajímavá logika.
Myslím, že by si toto měli občané vážně uvědomit. A zvláště takoví ti přesvědčení voliči pravice by se měli trošku zamyslet, jestli z nich jejich strany nedělají trošku hloupé lidi, protože máte platit víc a víc a za to vám vaše pravicová vláda nenabídne ale vůbec nic lepšího, vůbec nic navíc. To je první bod této takzvané reformy, čili nahodilý krok - zvýšíme poplatek za pobyt v nemocnici.
Mimochodem, zůstává ten nejhloupější poplatek, tedy, jak já říkám, hlupák mezi poplatky, a to je poplatek za položku na receptu. Tady vláda úplně rezignovala na to, s touto pitomostí něco udělat, a budeme to platit dál. Poplatek za položku na receptu. Člověk by čekal, byť nevěří v moc zdravého rozumu této vládní koalice, že aspoň špetka zůstane, ale zjevně i ta špetka se stačila vytratit. Takže ani tuto věc neobsahuje novela.***