(10.40 hodin)
(pokračuje Heger)
Tam, kde bude výkon vyjmut nebo kde bude udělána možnost připlácení, tyto výkony budou hledány s pomocí odborných společností, profesních zástupců poskytovatelů a profesních komor a budou muset být jasně v seznamu výkonů označeny. A pokud by to byly věci, které půjdou do větší hloubky a netýkaly by se jenom materiálových a přístrojových záležitostí, budou navrhovány postupně k vyjmutí z vyhlášky a zařazení do přílohy zákona jako výkony zčásti hrazené.
Já bych si jenom na obhajobu tohoto principu a jeho ústavnosti dovolil říct, že my nemáme v naší legislativě kromě stomatologických výkonů, jasně definovaných kosmetických výkonů v zákoně další položky, které se nehradí. Hradí se léky. Tam je ten postup definován zákonem, ale například materiály dnes vůbec nejsou pod kontrolou ani vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, takže se setkáváme s jistým voluntarismem zdravotních pojišťoven, které si ceny úhrad stanovují samy. A tento voluntarismus budeme řešit v dalších legislativních krocích, již ne v rámci tohoto zákona.
Tak to byl první z těch cílů.
Dalším cílem, který má naplnit programové prohlášení vlády, je zvýšení regulačního poplatku při poskytování ústavní péče z 60 na 100 korun, tak jak je to napsáno v programovém prohlášení vlády. Dopad tohoto opatření byl analyzován s pomocí účtů domácností a bylo konstatováno, že nepovede k nadměrnému zatížení ani těch nejchudších domácností.
Dalším bodem je vytvořit legislativní podmínky pro možnost slučování zdravotních pojišťoven, tak jak je napsáno v programovém prohlášení vlády, kdy se má sloučit Vojenská zdravotní pojišťovna s pojišťovnou Ministerstva vnitra.
Dalším cílem předloženého návrhu jsou opatření, která by měla vést k optimalizaci výdajů systému v oblasti léčiv a k zvýšení příjmů veřejného zdravotního pojištění, zejména pokud jde o vymáhání dlužného pojistného, penále a pokuty. U té optimalizace výdajů se to týká výlučně mechanismu tvorby cen léčiv a jejich úhrad. Měl by se umožnit rychlejší vstup generik na trh. Na druhé straně by se měl zpřísnit vstup drahých, vysoce inovativních léčivých přípravků do systému úhrad, který je u nás benevolentnější než v nejvyspělejších zemích. A navíc k nám mohou vstupovat i léky, které nemají ještě plně prokázanou efektivitu. Zde jsme řešili hledáním střední cesty to, aby ti nejtěžší pacienti, jako jsou lidé dnes léčení v centrech onkologických, hematologických, lidé léčení biologickou terapií, na ta nejtěžší onemocnění, která jinak nemohou býti léčena, měli nějakou naději, ale aby ta naděje nebyla nad rámec toho, co je racionální a co ještě v jiných zemích není vůbec používáno.
Posledním bodem, který zmíním, je provedení některých dílčích změn, které odstraňují nedostatky stávající právní úpravy a aplikační praxe.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás požádal o podporu tohoto návrhu, který díky svému postupnému vývoji se stal návrhem, který opravdu má zahájit provádění reformy zdravotnictví. V dalším kroku předložíme zákony o službách, které jsou již odeslány do meziresortního připomínkového řízení a které budou řešit další kroky naší reformy.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslance Boris Šťastný.
Poslanec Boris Šťastný: Hezký den, vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové.
Pan ministr velmi podrobně ve svém vystoupení popsal obsah předkládané novely. Na úvod mi proto dovolte zopakovat několik technických záležitostí.
Jde o vládní návrh, který byl předložen dne 13. 4. po téměř půlročním vnitřním a vnějším připomínkovém řízení. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 325/0 dne 15. dubna 2011. Organizační výbor pro projednání návrhu zákona doporučil 14. 4. zpravodaje poslance Šťastného a dále navrhl přikázání k projednání tohoto tisku výboru pro zdravotnictví. Vláda vyslovila s tímto návrhem souhlas.
Nyní mi stručně dovolte okomentovat předložený návrh. Všichni netrpělivě čekáme na komplexní reformu českého zdravotnictví a je třeba konstatovat, že tato takzvaná malá novela zákona 48 o veřejném zdravotním pojištění komplexní novelou není. Nicméně jde po velmi, velmi dlouhé době o první průlomový návrh v řadě ohledů. Vedle racionalizačních kroků, jako je snaha odstranit ze zákona o zdravotních pojišťovnách nemožnost fúzí jednotlivých zdravotních pojišťoven, což - jak řekl správně pan ministr - umožní velké úspory v systému sloučením vojenské pojišťovny a pojišťovny Ministerstva vnitra, vedle řady technických změn v rámci stanovování cen v rámci cenotvorby léčivých přípravků a několika dalších změn je tento návrh průlomový především v tom, že jako první v historii polistopadové éry se pokouší nastavit možnost legálního a legitimního připlácení zdravotní péče nad rámec dosud běžný. Snaží se tak učinit v rámci východisek programového prohlášení vlády, které v jednom z prvních bodů hovoří o definici takzvaného nároku. I když se v tomto návrhu zákona o nároku jako takovém nehovoří, a bude potřeba ať už změnami v tomto zákoně nebo v dalších zákonech, které pan ministr připravuje v rámci plánované reformy zdravotnictví, tak je to věc navýsost důležitá pro všechny občany této země.
Slovo nárok neznamená jenom nárok finanční, to znamená to, jak zjednodušeně říkáme, si pacient bude moci legálně připlatit, čili takzvaný dnes používaný standard a nadstandard. Znamená to i nárok právní, čili jakousi možnost vymahatelnosti ať už časové, místní, kvalitativní nebo jiné dostupnosti zdravotní péče. Jestliže tu druhou záležitost, to znamená právní vymahatelnost nároku, bude nepochybně řešit zákon o zdravotních službách, tato novela osmačtyřicítky se pokouší jistým způsobem udělat první krok k definici takzvaného standardu a nadstandardu, jak říkal pan ministr.
V některých věcech jsme se touto záležitostí už zabývali v rámci pracovní skupiny, expertní skupiny pro řešení problematiky definice nároku pacienta, která byla pravidelně svolávána na platformě všech tří koaličních stran. A já musím konstatovat, že není úplný soulad s tím, co v tomto návrhu zákona je předkládáno, a tím, co předmětná pracovní skupina vypracovala. ***