(10.40 hodin)
(pokračuje Chalupa)

Samostatně - nechť si každý doplní, zda pozitivní, či negativní - je potřeba zmínit, že veřejné výdaje na ochranu životního prostředí mají rostoucí tendenci. V meziročním srovnání let 2008 až 2009 je patrný vysoký nárůst výdajů z centrálních zdrojů o 33 %, u územních rozpočtů o 17 %.

Obecně ve všech oblastech máme za to, že dosáhnout intenzivního pokroku lze pouze spoluprací se soukromou sférou. Ministerstvo životního prostředí usiluje v souladu s úkolem uloženým vládou v oblasti snižování administrativní zátěže, aby opatření, která jsou navrhována ke zlepšení životního prostředí, zajistila maximální efekt a nevyžadovala zvýšené náklady pro podnikatelský sektor.

Vážení kolegové, milé kolegyně, dovoluji si vás požádat o to, abyste tuto zprávu vzali na vědomí, a chtěl bych poděkovat poslancům, kteří se podíleli na prezentaci této zprávy a na jejím projednání v době, kdy funkce ministra životního prostředí byla uvolněná, jmenovitě pak panu Václavu Menclovi. Děkuji pěkně.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro životní prostředí, jak již zde řekl pan ministr. Usnesení máme pod číslem 194/1. Nyní požádám pana zpravodaje výboru poslance Václava Mencla, aby nás o jednání výboru informoval a aby nám přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Václav Mencl: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, výbor pro životní prostředí se touto zprávou zabýval velmi zevrubně a do hloubky. Nebudu zde opakovat slova pana ministra, protože si myslím, že zprávu zcela podrobně představil.

Po několikahodinové rozpravě výbor pro životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně, aby Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2009 vzala na vědomí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Mám do ní přihlášku paní poslankyně Kateřiny Konečné a dávám jí v tuto chvíli slovo.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, zpráva o stavu životního prostředí patří mezi dokumenty, které jsou každoročně předkládány Parlamentu České republiky a následně také české veřejnosti. Obsah těchto zpráv se v posledních letech ustálil na vyhodnocování souboru indikátorů. U některých indikátorů bych se ráda zastavila ve svém krátkém komentáři k této zprávě. Tyto indikátory se týkají dvou negativních zjištění uvedených na straně 10 předložené zprávy. Prvním z nich je negativní zjištění o vysokém počtu druhů rostlin a živočichů významných pro Evropské společenství, jejichž stav je hodnocen jako nepříznivý. Druhým je negativní zjištění o špatném stavu české krajiny z hlediska její fragmentace.

Obě negativní zjištění mají jeden společný rys. Pro hodnocení příslušného indikátoru jsou použity subjektivní parametry a problematické metody hodnocení dávají extrémně negativní až alarmistické výsledky. V prvním případě jsme hodnocení indikátoru 12 - stav evropsky významných druhů rostlin a živočichů převzali z metodik Evropské unie, což pochopitelně neznamená, že bychom je měli přijímat bez kritického vyhodnocení jejich obsahu. V čem tedy spatřuji problematičnost tohoto hodnocení?

Hodnocení stavu evropsky významných druhů rostlin a živočichů vychází z hodnocení čtyř kritérií. Konkrétně se jedná o hodnocení stavu areálu, populace, stanoviště a předpokládaného vývoje. Pro výsledné hodnocení přitom platí, že pokud je jedno z těchto kritérií hodnoceno jako nepříznivé, je označen jako nepříznivý stav celého druhu. Vzhledem k tomu, že je mezi kritérii zařazeno mimo jiné také hodnocení předpokládaného vývoje, stává se celé hodnocení silně subjektivním. Jinými slovy, pokud bude mít konkrétní hodnotitel pocit, že by mohl být vývoj druhu nepříznivý, ovlivní zásadním způsobem statistické výsledky tohoto hodnocení. Proto se domnívám, že výsledky hodnocení tohoto indikátoru a rovněž indikátoru 13 - stav evropsky významných typů přírodních stanovišť, který je zatížen stejně problematickou metodikou hodnocení, je nutné brát s velkou rezervou.

Ve druhém případě, který se zabývá problematikou fragmentace české krajiny, jsme si metodiku hodnocení vytvořili sami prostřednictvím AOPK. Zde není ani tak problém vlastní metodika, jako její následná aplikace. Metodika hodnocení fragmentace krajiny totiž rozlišuje, zda posuzujeme fragmentaci krajiny z pohledu velkých savců, konkrétně rysa, vlka, medvěda, jelena a losa, anebo zda ji posuzujeme z pohledu dalších skupin živočichů. A výsledky posuzování fragmentace české krajiny z pohledu většiny živočišných skupin nejsou zdaleka tak negativní, jako to zobrazují mapy na straně 108, které se týkají stavu fragmentace z pohledu savců. Tuto informaci však autoři zprávy o stavu životního prostředí České republiky opomenuli uvést, nebo ji dokonce neuvedli záměrně, aby tím uměle zvýraznili význam problému. Proto i v tomto případě považuji za důležité upozornit, že hodnocení indikátoru 17, tedy využití území a suburbanizace, a z něj vyplývajících závěrů týkajících se fragmentace české krajiny je nutné brát s velkou rezervou.

Závěrem mého vystoupení mi dovolte vyslovit prosbu směrem k předkladateli zprávy o stavu životního prostředí, abyste se před zpracováním další zprávy podrobně zabývali metodikou hodnocení diskutovaných indikátorů, abychom si zbytečně nesypali popel na hlavu za něco, co možná někdo zcela úmyslně vytváří, aby tak vypadalo, a následně z toho potom mohl čerpat - a troufnu si říct - i finanční prostředky.

Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ptám se, kdo další si přeje vystoupit v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bořivoj Šarapatka: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, kolegyně Konečná z výboru pro životní prostředí tady uvedla řadu faktů o zprávě. Já to nebudu opakovat. Ty indikátory to je velice složitá věc, takže bych se tady zastal Ministerstva životního prostředí, protože kdo dělá v indikátorech kvality životního prostředí a v indikátorech kvality krajiny, ví, že není vůbec jednoduché se touto problematikou zabývat.

Já myslím, že jsme se na výboru životního prostředí domluvili, že Ministerstvo životního prostředí pro příští období se bude zabývat nejen výběrem vhodných indikátorů, ale i řadou dalších parametrů, aby zpráva byla spíš taková dynamická, aby nekonstatovala třeba u kvality půdy pouze stav, že máme kupříkladu 40 % ploch erozně ohrožených, ale jaký je vývoj v průběhu let.

Já bych tu zprávu nejen za sebe jako za poslance, ale i za odbornou veřejnost, která pracuje v oblasti životního prostředí, pochválil a poděkoval bych Ministerstvu životního prostředí za dobře odvedenou práci. Navrhuji tuto zprávu přijmout.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Ptám se, kdo další si přeje vystoupit. Pokud nikdo, končím všeobecnou rozpravu.

Se závěrečnými slovy si přejí vystoupit páni zpravodaj a navrhovatel? Ne.

Přistoupíme k rozpravě podrobné. Přihlášku do této rozpravy nemám a nikdo se do ní nehlásí, proto tuto podrobnou rozpravu ukončuji.

 

Myslím si, že můžeme hlasovat o tom jednoduchém, srozumitelném usnesení výboru pro životní prostředí, který doporučuje Poslanecké sněmovně, aby tuto zprávu vzala na vědomí. O tomto návrhu v tuto chvíli dávám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Ptám se vás, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 126. Z přihlášených 172 poslanců pro 121, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Návrh usnesení Sněmovna schválila. Děkuji oběma pánům a končím projednávání tohoto bodu.

 

A protože jsme značně produktivní, což myslím, že nás určitě všechny těší, jakkoliv bych to nerada zakřikla, mohli bychom se teď věnovat dvěma zákonům v prvním čtení, které jsou poslední z bloku prvních čtení zařazených na této schůzi Sněmovny. Tím prvním je

 

37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb.,
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 280/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede předseda vlády pan Petr Nečas. Já ho prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane premiére. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP