(14.50 hodin)
Poslanec Karel Šidlo: Ještě jednou děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolím si ještě navrhnout jeden procedurální návrh, který souvisí s přípravou třetího čtení - aby byla zkrácena lhůta pro třetí čtení na 48 hodin.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, pane poslanče. Dále do podrobné rozpravy - pan ministr Vít Bárta.
Ministr dopravy ČR Vít Bárta Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi se za navrhovatele přidat k návrhu, který tady zazněl, na zkrácení lhůty na 48 hodin. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Zeptám se na další přihlášku do podrobné rozpravy. Není-li žádná, podrobnou rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin, tak jak navrhuje pan ministr a souhlasí pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování číslo 84. Kdo je pro návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 84 přítomno 175, pro 105, proti 16. Návrh byl přijat.
Tímto hlasováním, tedy tím, že jsme zkrátili lhůtu na 48 hodin, končím druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji a končím projednávání bodu číslo 5, sněmovního tisku 135.
Byla mi doručena další omluva z dnešního jednání. Od 16 hodin se dnes omlouvá pan poslanec Jiří Paroubek z našeho jednání.
Zahajuji projednávání bodu
39.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb.,
o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 210/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 210/1. Z pověření Senátu tento návrh uvede pan senátor Jiří Oberfalzer. Já vás velmi vítám, pane senátore, a prosím, abyste se ujal slova.
Senátor Jiří Oberfalzer: Paní předsedkyně, vážení kolegové a kolegyně, dovolte, abych stručně přednesl tento návrh zákona, který Senát schválil.
Je to jednoduchá novela volebního zákona do Poslanecké sněmovny.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pardon, promiňte, pane senátore. Upozorňuji naše kolegy, že nebude možno pokračovat za této atmosféry v projednávání tohoto bodu. Prosím, abyste brali v potaz, že když vy stojíte u jednacího nebo u řečnického pultu, také vám záleží na tom, aby vás nikdo nerušil a byla vám věnována náležitá pozornost. Prosím, vraťte totéž svým kolegům. Děkuji.
Prosím, pane senátore.
Senátor Jiří Oberfalzer: Děkuji. Novela je v podstatě velice jednoduchá. Je legislativně technická.
V té věcné rovině mění dva parametry, které jsou součástí našeho volebního systému, a sice počet takzvaných preferenčních hlasů neboli lidově řečeno kroužků ze čtyř na šest a dále práh, který je třeba překročit, aby tyto preferenční hlasy znamenaly změnu pořadí, čili aby se takový kandidát dostal na první pořadí ve volené kandidátce. Tento práh se v tomto návrhu mění z pěti na čtyři procenta.
Co je smyslem návrhu? Dát voličům větší možnost ovlivňovat výsledné složení zvolených kandidátů do Poslanecké sněmovny z daného volebního obvodu a umožnit jim tak, aby byli více účastni na správě věcí veřejných. Myslím si, že hlavním vedlejším cílem této novely je také motivace voličů k vyšší aktivitě. Víte, že v posledních volbách došlo k takové spontánní aktivitě - kroužkování, která ovšem měla poněkud destruktivní charakter, a to tím principem, že vznikla výzva kroužkovati odspodu, což určitě asi není cílem tohoto návrhu. Myslím, že tato akce posloužila k tomu, aby si voliči uvědomili sílu tohoto instrumentu, a věřím tomu, že v budoucnu s ním budou zacházet poněkud promyšleněji.
Myslím si, že aktivita voličů je společný cíl všech demokratických sil v naší republice a že cokoli, co jí může napomoci, je jistě ku prospěchu.
Dalším aspektem tohoto návrhu je to, čemu já říkám posílený vztah mezi voličem a jím zvoleným poslancem. To znamená, že voliči při svém rozhodování o preferenčních hlasech budou více sledovat činnost poslanců a to samozřejmě prospěje i jim, protože práce a vystupování na veřejnosti se pak může přímo promítnout do jejich konkrétního volebního výsledku.
Dovolte mi, abych závěrem jenom konstatoval, že tento návrh nemá žádný přímý dopad na státní rozpočet ani rozpočet krajů či obcí a že tento návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami České republiky i s právem Evropské unie.
Myslím, že to pro začátek stačí. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu senátorovi Jiřímu Oberfalzerovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení. Je jím pan poslanec Jan Chvojka.
Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, Senát dne 22. prosince 2010 předložil Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Návrh zákona byl dále rozeslán poslancům jako tisk 210 dne 29. prosince 2010, dále byl návrh zaslán vládě k vyjádření stanoviska dne 23. prosince 2010. Vláda zaslala stanovisko 20. ledna tohoto roku a to bylo rozesláno poslancům 21. ledna a byl v něm vyjádřen nesouhlas.
Uvedená novela obsahuje v podstatě jenom změnu dvou čísel, ale myslím, že velmi důležitou. Předmětem změny jsou následující ustanovení tohoto zákona:
V § 39 se mění číslo "čtyři" a nahrazuje číslem "šest".
V § 41 odst. 1 se číslo "čtyři" nahrazuje číslem "šest".
A v § 50 odst. 5 se slova "pět procent" nahrazují slovy "čtyři procenta".
Výše zmíněná čísla značí počet preferenčních hlasů a celkový počet odevzdaných hlasů.
Mnozí z vás jistě vědí, že v květnových volbách minulého roku jsem byl jedním z těch, kteří "skočili", takzvaných skokanů, a proto by ode mě bylo nelogické a trapné brojit nějakým způsobem proti této novele, potažmo proti systému udílení preferenčních hlasů. Naopak. Jsem zcela logický přítel takzvaného kroužkování. Nicméně jako zpravodaj tohoto zákona mám povinnost upozornit jak na pozitivní, tak na negativní stránky předkládaného návrhu.
Pozitiva v podstatě zmiňuje senátní návrh a budu tedy jen opakovat zástupce předkladatele. Mezi pozitiva patří například možnost ovlivnění skladby poslanců volených politických stran jako silný stimul pro účast ve volbách. Posílená možnost zasahovat do nabízené kandidátky také zvyšuje zájem voličů o činnost konkrétních poslanců, a tedy i o informace, kterými v příštích volbách budou řídit své rozhodování. Obdobně to platí i pro ostatní kandidáty.
Nyní bych zmínil negativa, o kterých zde zástupce předkladatele nijak nehovořil. Mezi negativa může například patřit nárůst populismu, kdy studie z jiných zemích toto riziko potvrzují. Poslanec toužící po preferenčních hlasech může začít prosazovat nesmyslné, ale populární regionální projekty za veřejné peníze a slibovat voličům akvaparky či fotbalové stadiony. Dalším nebezpečím je ztráta motivace poslance pracovat pro vlastní stranu a posílení potřeby hlasovat v parlamentu na vlastní pěst, aby potěšil voliče ve svém vlastním regionu. Vliv strany na hlasování poslance tak zeslábne, protože dosavadní páka ve formě kontroly nad umístěním konkrétního člověka na kandidátce už nebude tak účinná. Důsledkem může být nestabilita vlád, nepředvídatelná tvorba zákonů a z toho vyplývající oslabení demokracie. ***