(19.30 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, tento protokol je v bleděmodrém to samé, co byl předcházející, pouze ne v ochraně investic, ale v zamezení dvojího zdanění.
Já si dovolím pouze připomenout, že dohodu proti dvojímu zdanění s Běloruskem máme již od roku 1998, je v platnosti a funguje. Česká strana vyvinula mimořádnou iniciativu, aby ve vlastním zájmu a v zájmu vlastních daňových poplatníků dosáhla tohoto dodatečného protokolu, který umožňuje mnohem hlubší výměnu informací zejména za účelem zabránění daňovým únikům. A běloruská strana, dlužno říci, ač nemusela, tak nám vyšla vstříc.
Já to říkám proto, že jsem se v Senátu setkal se zajímavými názory, že bychom měli nesouhlasit s touto dohodou, abychom protestovali proti autoritářskému režimu v Bělorusku. Já tady chci říci, že pokud bychom chtěli protestovat, prosím, najděme si nějaké jiné pole než tuto dohodu, protože tato dohoda je výlučně a jednostranně v zájmu České republiky. Protestovat na shození vlastních zájmů mi nepřipadá úplně nevhodnější. Koneckonců Senát už tuto dohodu ratifikoval. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Usnesení zahraničního a rozpočtového výboru, který projednal návrh iniciativně, bylo rozdáno jako sněmovní tisk 161/1 a 2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka zahraničního výboru poslankyně Jana Fischerová.
Poslankyně Jana Fischerová: Já děkuji, paní předsedající, velice za slovo. Jenom se zeptám - je to tak v souladu? Protože byl zpravodajem původně pan Petr Gandalovič a dnes už tedy není řádným poslancem. Nemá to být odsouhlaseno? Jenom se ptám, nevím.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Toto je druhé čtení, takže klidně hovořte. (Veselost v sále.)
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za vysvětlení. V pořádku, velice ráda seznámím a naváži na pana ministra Kalouska. Doplnění je, že na zahraničním výboru, kde to bylo projednáno dne 19. ledna, bylo to na 7. schůzi zahraničního výboru, tam to bylo také jednoznačně podpořeno, shrnuto a jsem pověřena a tady i zmocněna k tomu, abych zde přečetla návrh na dnešní usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Minsku dne 11. srpna 2010.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Prosím, abyste ještě odkázala na usnesení, až otevřu rozpravu.
Nyní prosím zpravodajku rozpočtového výboru poslankyni Miloslavu Vostrou, aby se ujala slova. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, uvedenou materii projednal rozpočtový výbor dne 12. ledna 2011, přijal k němu usnesení č. 96, máte ho v lavicích. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu v něm doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Minsku dne 11. srpna 2010.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám rozpravu. Prosím zpravodajku zahraničního výboru, jestli by byla tak laskavá a odkázala nás na návrh usnesení.
Poslankyně Jana Fischerová: Ano, děkuji, čili já zopakuji návrh na usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Minsku dne 11. srpna 2010.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Končím rozpravu. Můžeme přikročit k hlasování o navrženém usnesení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 68 z přihlášených 128 pro 113, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
54.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie,
podepsaná na 24. Kongresu Světové poštovní unie
/sněmovní tisk 172/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové Poštovní unie, která byla podepsána na 24. Kongresu této vládní organizace patřící do systému odborných organizací OSN. Po prvním čtení tohoto návrhu, které se v Poslanecké sněmovně uskutečnilo v prosinci loňského roku, byl zmíněný návrh v lednu letošního roku projednán zahraničním výborem. Zde bylo možno blíže vysvětlit všechny souvislosti a význam Akt Světové Poštovní unie jako mnohostranných mezinárodních smluv pro zajištění vzájemného poštovního styku mezi 191 členskými zeměmi.
V souvislosti s kladným doporučením zahraničního výboru a s ohledem na stejný výsledek projednávání v horní komoře Parlamentu si vás dovoluji požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací Akt Světové Poštovní unie podepsaných na 24. Kongresu Světové Poštovní unie. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Prosím zpravodajku zahraničního výboru poslankyni Renátu Witoszovou, aby odůvodnila usnesení výboru, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 172/1, a prosím, aby potom zopakovala usnesení nebo na něj odkázala v rozpravě. Děkuji.
Poslankyně Renáta Witoszová: Dobrý večer, dámy a pánové. Na 7. schůzi dne 19. ledna zahraničního výboru bylo přijato následující usnesení: Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout toto usnesení a dát souhlas k ratifikaci Akt Světové Poštovní unie, podepsaných na 24. Kongresu Světové Poštovní unie.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám rozpravu. Myslím, že klidně můžete zůstat u pultíku, protože nikdo jiný se nehlásí. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Renáta Witoszová: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Akt Světové Poštovní unie, podepsaných na 24. Kongresu Světové Poštovní unie.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Končím rozpravu a můžeme přikročit k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 69 z přihlášených 126 pro 111, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.
Nyní přistoupíme k bodu
58.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií
a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé,
podepsaná dne 6. října 2010
/sněmovní tisk 241/ - prvé čtení
Prosím, aby se úvodního slova ujal ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé, která byla podepsána 6. října 2010.
Předmětná dohoda je mezníkem v obchodně-politických jednáních nejen pro Evropskou unii, ale také pro Českou republiku. A to se týká úrovně ambicí i rozsahu působnosti dohody. Znamená totiž nejen eliminaci zhruba 98 % dovozních cel během pěti let a odstranění překážek v obchodu se zbožím a službami, ale také výraznější a lepší smluvně garantovaný přístup na trh s veřejnými zakázkami, účinnější ochranu práv k duševnímu vlastnictví a podporu férové hospodářské soutěže. Tato dohoda tedy podstatným způsobem otevírá našim podnikatelům jihokorejský trh, jenž byl dosud pro evropské výrobce a exportéry poměrně uzavřený.
Podle dopadové studie zpracované pro Evropskou komisi vzroste díky dohodě evropský export do Korejské republiky až o 80 %, naproti tomu import do Evropské unie o zhruba 40 %. Otevření trhu a zároveň úspory díky snížení cel se budou týkat i pro nás důležitého chemického, farmaceutického, sklokeramického či automobilového průmyslu a dále odvětví spotřební elektroniky, zemědělství či služeb. Právě u služeb pak může podle studie dojít k nárůstu obchodu až o 70 %. ***