(18.50 hodin)

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Krásný večer, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové.

Úvodem si dovolím vyslovit politování nad tím, že stát musí zasahovat do úpravy vztahů mezi rodiči a dětmi.

Jak již bylo uvedeno, stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti k uvedenému návrhu na půdě Poslanecké sněmovny uspořádala seminář. Na tomto semináři dostali prostor zastánci i odpůrci předloženého návrhu. Všem argumentům jsem velmi pozorně naslouchala.

Od zastánců návrhu střídavé péče zaznívaly argumenty, že v České republice je úprava vztahů formou střídavé péče málo využívána. Naším cílem však nesmí být sledování podílu některé z forem péče o dítě, ale obecně individuální hledání takové formy péče o dítě, která na straně jedné zajistí rozvíjení vztahů s oběma rodiči, ale na straně druhé, a to především, zajistí pro dítě stabilní zázemí, pocit stability a bezpečí. Podle mého názoru předložený návrh hájí zejména zájmy rodičů, jejich paritního podílu na výchově dítěte, a to bez ohledu na to, jakou zátěží to pro dítě je. Mé sympatie má pouze ta forma střídavé péče, kdy dítě zůstává ve svém domově a tíhu střídání a stěhování nesou právě rodiče. Podle mého názoru by se rodiče měli chovat natolik zodpovědně, aby podobným experimentům své děti nevystavovali.

Bez ohledu na vyjádřený názor bych panu poslanci Pavlu Staňkovi chtěla prostřednictvím paní předsedající poděkovat za předložený návrh, díky němuž byla otevřena diskuse na toto velice citlivé téma.

Závěrem si dovolím požádat, aby tento tisk byl přikázán k projednání stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Heleně Langšádlové. Registrovala jsem dobře přihlášku pana poslance Marka Bendy, poté pan kolega Jiří Šulc. (Hluk v sále.)

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, já jsem řekl, že své osobní stanovisko nebudu říkat ve zpravodajské zprávě -

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pardon. Prosím o klid!

 

Poslanec Marek Benda: Proto si dovolím vystoupit teď v obecné rozpravě, abych závěrečného slova zpravodajské zprávy nezneužíval k osobnímu postoji.

Mnozí se ohánějí právem dítěte, a to jak v dnešní debatě, tak v debatách, které probíhaly předtím, zejména na tom již zmiňovaném semináři. Já si myslím, že kdybychom chtěli opravdu férově se bavit o právech dítěte, tak zakážeme rozvody tam, kde nejsou vyřešeny děti, zakážeme lidem, aby se chovali tak nezodpovědně, jako se právě rozvodem chovají. K tomu asi nemáme sílu. K tomu asi v dnešní společnosti, která se pokládá za supermoderní - já nevím, co je moderního na tom se rozvádět -, nemáme sílu.

Přesto si myslím, že je třeba, když vidíme, že nějaký trend ve společnosti není zcela správný, že dochází k tomu, že v mnoha případech jsou děti opravdu využívány - a bohužel v České republice díky její tradici, o které tady mluvil pan kolega Bém, výrazně i díky přílišné feminizaci opatrovnických soudů dochází prostě k jednostrannému zneužívání dětí jako prostředku pomsty té druhé části partnerského vztahu. Je dobré říci, že toto není rozumný trend, a je správné, aby proti tomu bylo možno zasáhnout a zasahovat.

Mnozí tady říkali, jestli to je, nebo není nedůvěra k soudům. Já myslím, že to je naopak výrazné rozšíření důvěry v soud, že bude schopen v konkrétní věci rozhodnout správně a že bude schopen někdy i ty rodiče donutit k tomu: musíte se domlouvat a musíte se dohadovat, nemůžete si myslet, že jeden z vás vyhrává 90 : 10, ale že vaše situace bude 50 :50, pokud je to v zájmu dítěte.

Já toto pokládám za rozumné, a proto budu rád, když návrh projde. Můžeme se samozřejmě dále bavit o konkrétních dílčích formulacích, ale to samotné varování pro některé nezodpovědné rodiče, kteří dělají z dětí rukojmí vůči tomu druhému, je podle mého názoru strašně důležité.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Bendovi. Pan kolega Jiří Šulc je dalším přihlášeným. Prosím.

 

Poslanec Jiří Šulc: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, já vás nebudu zdržovat. Nejsem v této záležitosti odborník, takže já bych pohovořil jako otec -

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím o klid ve Sněmovně!

 

Poslanec Jiří Šulc: - a milující rodič svých tří dětí. Když mě to popadlo, tak to prostě popadlo, k tomu se nebudeme vracet. Někdo tomu dnes možná bude říkat střídavá péče, ale já s ní mám jen pozitivní zkušenosti. Když jsem odešel od své první ženy, pořídil jsem si novou rodinu, tak jsme se s mou první ženou dohodli úplně jednoduše. Pondělí až pátek u manželky, pátek, sobota, neděle u mě, Vánoce a polovina prázdnin, úplně jednoduše. Já to považuji za střídavou péči, která měla jenom ty nejlepší pozitivní výsledky. Dnes mám z druhého manželství dvě děti. Můj syn má u mě v domě svůj pokoj, ačkoliv je mu 24 let, a své dva sourozence, možná z pohledu zákona se tomu říká nevlastní - ani na vteřinu nikdy by si oni nedovolili mezi sebou říci, že jsou nevlastní. To jsou vlastní sourozenci a nebylo jim nikdy upřeno právo vyrůstat vedle sebe.

Takovouto střídavou péči bych klidně podpořil. Zkušenosti vám mohu klidně předat.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Šulcovi. Paní kolegyně Ivana Levá je ještě přihlášena do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Levá: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, budu stručná. Také bych tady mohla líčit své zážitky ze šťastného dětství, kdy jsem vyrůstala pouze s tatínkem. Myslím si, že otec může být rovnocenným -

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, paní poslankyně. Já žádám všechny kolegy, aby zaujali místa ve svých lavicích.

 

Poslankyně Ivana Levá: A otec může být zrovna tak dobrým vychovatelem jako maminka. Ale chtěla jsem tady pohovořit o tom, s čím jsem se setkávala ve své pedagogické praxi.

Zažila jsem děti, které vlastní rodiče svým rozvodem doslova zničili po psychické stránce, děti, které se naučily po rozvodu své rodiče nenávidět, dítě, které za mnou přišlo a prosilo mě: Paní učitelko, vy nemáte děti, nechtěla byste si mě vzít? Naši mě nechtějí, ani jeden, slyšel jsem, když na sebe křičeli. A já dítěti vysvětlovala: Ne, ne, mamča i táta tě milují, jenom teď se na sebe hněvají, tak si říkají taková ošklivá slova...

Buďme rádi, že jsou rodiče, kteří se oba chtějí o dítě starat, oba o děti pečovat. Ale jako učitelka bych chtěla navázat na kolegyni Bohdalovou a říci - jenom za podmínky, že dítě v nižších školních ročnících nebude střídat školu. Ať se rodiče přizpůsobí tomu dítěti, ať to udělají jakkoli, ale ať dopřejí dítěti klidnou školní docházku. Dnes je problém ještě horší, než byl, když tady mluvil můj kolega, který říkal, že přejížděl ze školy do školy. Dnes školy nemají osnovy, není jednotné vyučování a to dítě by prožívalo trauma nejen proto, že si mění neustále kamarády a učitele, ale protože by také třeba nemuselo na výuku stačit. Já tedy prosím, aby podmínkou pro svěření do střídavé péče bylo zachování jedné jediné školy. Toť vše.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Ivaně Levé. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do této rozpravy. Prosím, ještě paní poslankyně Putnová.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, myslím, že už tady bylo řečeno mnoho, ovšem na základě toho, co jsme vyslechli nejen v posledním příspěvku, je zřejmé, že střídavá péče se také velmi výrazně dotýká školní docházky. Proto si dovoluji doporučit, aby tento návrh byl také projednán ve školském výboru. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP