(16.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Chci také říci, pokud už mám slovo, pokud jsem začal hovořit o schodku státního rozpočtu, že mě trošku znepokojilo - a být na místě ministra financí - možná je někde znepokojen, ale ne tady - že za dva měsíce schodek státního rozpočtu činí 22 mld. korun! To je o 10 miliard korun více, než byl za dva měsíce toho minulého roku.
Ale znova opakuji: Smyslem tohoto návrhu, který je z mého hlediska velmi mírný, mírňoučký, spíše symbolický, je uvést do chodu solidaritu v této společnosti. A to myslím, že by měl být společný zájem, jak opozice, tak koalice. Děkuji vám. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní se hlásil o slovo pan poslanec Cogan. Prosím.
Poslanec Josef Cogan: Tak já jsem rád, že se rozběhla diskuze a že se mohly určité argumenty tady představit. A musím říct, že hodně mě zaujalo tady - prostřednictvím pana předsedajícího - že bývalý ministr vnitra tady označuje něco, co je tedy v současné chvíli podle našeho právního řádu legální, za loupež a krádež. Asi prostě pokud jsme právní stát, tak si myslím, že asi bychom tímto způsobem ty věci označovat neměli. Prostě to není loupež ani krádež, protože vlastně to je v podstatě teď legitimní. Jo, můžeme vést jakoby spor o tom, jestli to je správně, nebo ne, ale asi používat tyto výrazy mně přijde zcela nestandardní.
Jinak jsme tady vyslechli spoustu připomínek, byl tady odkaz na západní Evropu, kde vlastně to progresivní zdanění v podstatě funguje. Na druhou stranu já nevím, jestli jsme zapomněli na to, že kdysi Československo, které bylo velmi úspěšná ekonomika a pohybovalo se někde mezi 7. a 13. místem v hrubém domácím produktu na občana, a patřili jsme opravdu mezi průmyslovou část, tak se během té minulé vlády totality prostě tím totálně neefektivním systémem dostalo až někam do čtvrté, páté desítky. A jsou jenom dvě země, které zaznamenaly takto tvrdý propad - jedním je Československo a druhým je Argentina. A v podstatě my samozřejmě nejsme v situaci, kdy v podstatě ta země se dá srovnávat s těmi západními zeměmi, které neprošly tím totalitním režimem a neprošly tím hospodářstvím, které tady prostě fungovalo. A nebudu mluvit například o padesátém třetím. To všichni známe a uznává to v podstatě i opozice.
Zaujala mě určitě jedna věc, a to jsem rád, že jsme se aspoň na něčem dokázali shodnout. Tady bylo řečeno, kolega Doktor, prostřednictvím předsedajícího, označil, že se víceméně občanům nechalo 100 miliard při těch daňových reformách. Kolegové z opozice - tu jeden 90, některý 80 - samozřejmě je vidět, že se shodneme aspoň na této částce plus minus 20 %. Takže pokud se podíváme k tomuto návrhu, a řekněme, že se tady bavíme pořád o 1,5 miliardy, byl tady kolega, řekl, že předtím to zdanění bylo někde kolem 40 %, tak to jsme na 3 miliardách, tak se bavíme o tom, že těch 97, resp. 77 miliard, když budu na té dolní hraně, jsme prostě nechali lidem. Nechali jsme je lidem pro rozhodnutí a tyto částky oni můžou rozhodnout a utratit. Oni utrácejí, platí z toho další daně, platí z toho spotřební daně a prostě roztáčejí dál kola ekonomiky. Ale já osobně se domnívám, že stát v utrácení peněz je méně efektivní než soukromé osoby. Ale v tom můžeme mít samozřejmě vzájemný spor.
Takže trošku bych řekl, tady pozapomněli kolegové také říct, že oni šli do voleb s nějakým programem. A nevyčíslili nám ten jejich program. Ty odhady samozřejmě jsou problematické, odhaduje se to na 120 až 150 miliard ročně, kdyby naplnili svůj program. Takže pokud bychom odečetli tuto částku, tak jsme pořád ještě v plusu, protože ten deficit by byl hlubší, než je současný. A navíc zůstalo lidem přes 80 miliard. A zůstalo to té střední třídě. Vyšší střední třídě, střední třídě. Takže já si myslím, že je dobře, že tady zaznělo, že vlastně skoro 97 % z těch peněz, které na těch daňových úpravách zůstaly občanům, zůstaly lidem pod 100 tisíc, s příjmy pod 100 tisíc. To je myslím dobře a je dobře, že se na tom asi shodneme, jak jsem tedy nějakým způsobem tady dovodil logickým výkladem a ten právě je z těch projevů.
A ještě mě zaujala jedna věc, a tam je vlastně možná zakopán ten pudl, ten pes, vlastně tam to je zakopáno asi. Kolega jeden tady vlastně z levicové strany řekl, že názor, že většina, 65 % lidí si přeje, aby to zdanění bylo progresivní. Potom ještě doplnil, že 50 % lidí si myslí, že to vyšší zdanění vyřeší krizi. A já si myslím, že tady to všechno je. Tady to všechno je, proč tady ten návrh leží, prostě je to cesta, jak tomuto nesprávnému názoru vyjít vstříc, a prostě proto to děláte! (Potlesk poslanců TOP 09.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Josef Cogan. Nyní se hlásí s faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, máte dvě minuty, pane kolego.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Myslím, že kolega Cogan byl příliš optimistický, když říkal, že se snad shodneme. Já myslím, že se neshodneme téměř v ničem. Bohužel. Protože ten problém, který tady je s veřejnými rozpočty, nebyl způsoben tím, že by byly snižovány daně střední třídě. Ten byl způsoben tím, že díky opatřením, která zavedla už vláda Mirka Topolánka, kde byl ministr financí tehdy za KDU-ČSL, teď za TOP 09 pan Kalousek, připravili veřejné rozpočty ročně díky těmto operacím o 80 miliard korun. A tyto prostředky ušetřili ne středně- a nízkopříjmoví lidé v České republice. Ušetřili je ti nejbohatší.
Ten rozdíl mezi námi je, že my se snažíme, aby daňová zátěž byla spravedlivá. My se snažíme o to, aby ti, kteří mají větší příjmy, platili procentuálně více, logicky, protože náklady na život u každého jsou samozřejmě rozdílné, ale samozřejmé je, že když má někdo 10 tisíc korun a platí 1000 korun - platí na daních 1000 korun - a zbude mu 9 tisíc, a někdo, kdo má 100 tisíc a platí na daních, řekněme, 10 tisíc korun a zbude mu 90 tisíc, tak se tyto částky velmi těžko srovnávají, protože náklady na ty základní životní potřeby jsou stejné. A to, co je pro nás klíčové, je, aby tady nebyla degrese. Tady totiž není skutečně rovná daň. Tady skutečně není placení daně rovné. My navrhujeme, aby tady byla progrese, zatímco vy trváte na tom, aby tady byla degrese. Tady se platí zdravotní a sociální pojištění jen do určité částky - do čtyřnásobku průměrné mzdy - a poté se platí již jen daň. Takže ti, kteří vydělávají nad 100 tisíc, nad 150 tisíc korun měsíčně, z té zbývající částky platí jen 15% daň. (Předsedající: Čas, pane kolego.) Tak. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji taky. Nyní další dvě faktické poznámky - pan poslanec Pecina, poté pan poslanec Paroubek. Prosím, pane kolego.
Poslanec Martin Pecina: Děkuji. Já už se bude snažit dneska zdržet, jenom bych si dovolil reagovat ještě jednou na pan kolegu Cogana.
Víte, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, krádež zůstane krádeží, i když ji uděláme legální. To znamená jestli máme opatření, které nám umožní vyvádět beztrestně peníze z akciových společností, a je to krádež, tak to nám zůstane krádeží, i když si nakrásně uzákoníme, že ta krádež je legální. V některých kulturách to tak je, že se krade - a jsou to spíše starší, archaické kultury - ale že se krade a legální ta krádež je.
Já jsem neřekl, že ten stav je nelegální. Já jsem konstatoval, že se u nás vyvádí místo daně z příjmu právnických osob, proto tak hluboký pokles, tak že se vyvádí prostřednictvím daně z příjmu fyzických osob, a konstatoval jsem, že jsme patrně jediná země na světě, kde se tato věc vyplatí, kde je tato krádež za bílého dne, abych hovořil slovy vašeho některého z klasiků, kterého jsme si mohli poslechnout na nějaké nahrávce, tak aby tato krádež za bílého dne byla skutečně legální.
A pokud hovoříte o těch 90, nebo 100 nebo 80 miliardách, které nebyly vybrány od lidí, a vy říkáte, že je to dobře, tak já vás upozorňuji, že ty peníze vám dneska chybějí ve státním rozpočtu, a že kdyby tam v tom státním rozpočtu byly, tak by nebyl deficit takový, jaký ještě historicky nikdy nebyl. Podotýkám, že už máme dvouprocentní růst, že krize je za námi, a přesto máme deficit naprosto nebývalý, a chybí vám těch 90 miliard, které jste tak jako milostivě nechali občanům, kteří vědí, co s nimi mají dělat. Děkuji.***