(12.40 hodin)
(pokračuje Drastichová)
Co všechno by se mohlo stát, kdyby tato novela byla přijata, zde již bylo řečeno. Hlavním efektem navrhované úpravy je tak destrukce výsledků práce odborníků státní správy a odborné veřejnosti. Znamenalo by to posunout státní maturity zpět do bodu nula, odepsat do ztrát veškeré finanční prostředky, které byly dosud do projektu investovány, pravděpodobný požadavek Evropské unie na vrácení poskytnutých finančních prostředků a opakované čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu.
Pan senátor Chládek řekl, že zatím byla vynaložena jedna miliarda, a vyjmenoval, co všechno bychom za tuto jednu miliardu dostali: logistiku, rozvoz, reklamu. Toto všechno jsme za tu jednu miliardu dostali. Ovšem neřekl, že kdybychom přijali tuto novelu, za tu jednu miliardu bychom nedostali vůbec nic.
Proto mi dovolte, abych zopakovala návrh paní poslankyně Semelové a dala návrh na zamítnutí této novely zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další písemně přihlášenou je paní poslankyně Putnová, které tímto uděluji slovo, může se připravit pan poslanec Bartoš. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zamítnutí novely tohoto senátního návrhu vidím jako racionální postoj, který ukončí čtrnáctiletou jízdu na tobogánu, zvanou příprava státní maturity. Nicméně chci ujistit Poslaneckou sněmovnu, že školský výbor, kterému předsedám, se bude nadále zabývat připomínkami, komentáři, vyhodnocením, které vyplynou jak z generální zkoušky státní maturity, tak z její ostré verze.
Střední školy vyžadují pro to, aby mohly plnit své základní pedagogické poslání, základní míru předvídatelnosti v nejbližším období, aby se mohly soustředit na to podstatné, což je vzdělávání. Domnívám se, že protahováním a vytvářením nejistoty jim klademe zásadní překážky.
K poznámce pana senátora Chládka, který chce škrtat z hlediska finančních prostředků a hledá úspory v tomto zdroji, chci říct, že se domnívám, že škrtání v tomto směru znamená, že bychom si z hlediska konkurenceschopnosti asi ani neškrtli.
Za klub TOP 09, Starostové a nezávislí vyslovuji stanovisko zamítavé k předložené verzi návrhu senátního zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Bartoš, může se připravit pan poslanec Ohlídal.
Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, už tady bylo řečeno mnoho k tomuto tématu. Já bych se, když dovolíte, vrátil trochu do minulosti.
Proč bylo v minulosti navrhováno realizovat společnou část maturitní zkoušky. Zavedení společné části maturitní zkoušky jako jakéhosi nepřímého nástroje na udržení kvality vzdělávání bylo navrženo v období vlády, kdy zde vládla sociální demokracie, v období 2002 až 2006 tady byla ministryní paní ministryně Buzková a bylo to v rámci schvalování zákona č. 561/2004 Sb. Jaké byly důvody zavedení společné části maturitní zkoušky. Byly dva. Ten první důvod spočíval v tom, že to byla jakási reakce na liberalizaci vzdělávací soustavy, zejména na převedení zřizovatelských pravomocí ke střednímu školství na kraje v rámci tzv. reformy veřejné správy. Já chci říct, že ODS tento model nepodporovala a opakovaně na nepřipravenost reformy upozorňovala. Druhý důvod spočíval v tom, že maturitní zkouška vinou nikoliv výjimečného přijímání žáků bez ověřování studijních dispozic postupně přestala mít obecně platnou vypovídací hodnotu o dosažené kvalitě získaného vzdělání a ministerstvo již nemělo žádný přímý vliv na změnu tohoto stavu.
Historie přípravy společné části maturitní zkoušky spočívá v tom, že školský zákon jako takový byl připravován špatně. A to nejen v oblasti ukončování středoškolského studia, ale už v době vzniku - a chci říct, že jsem tento zákon principiálně kritizoval a označoval jsem ho za nedomyšlený a vadný - už v době vzniku tento zákon vykazoval spoustu problémů. Také proto bylo přijetí zákona dlouho odkládáno a také proto tento zákon bohužel prošel jedním hlasem v Poslanecké sněmovně. To je pro tento zákon signifikantní, protože zákony, které se týkají vzdělávání, nemají procházet jedním hlasem v Poslanecké sněmovně, mají být mnohem rigidnější, mají to být zákony, které, pokud se změní politická garnitura, tak do toho zákona nebude vstupováno. To samozřejmě poznamenalo přípravu tzv. maturitní zkoušky, protože každý si pod tímto pojmem představoval poněkud něco jiného. Podle původní dikce nebylo možné maturitní zkoušku rozumně připravit. To byl také vlastní důvod odkladu, který navrhla Občanská demokratická strana a prosadila ho.
Bohužel ani v následujícím období se mnoho k lepšímu nezměnilo. Ministři se střídali a téma maturit, jak už uvedli někteří předřečníci, se z roviny odborné stalo spíše tématem politickým. Zejména v období, kdy resort řídil ministr Liška, bylo řízení přípravy tzv. státní maturity svěřeno sice lidem nepochybně loajálním tehdejší Straně zelených, nicméně bez patřičné odborné erudice. Výsledkem byl pak návrh logistického paskvilu, který naštěstí nebyl realizován.
Teprve v polovině roku 2009, tedy po personální výměně v organizaci, která má podle zákona maturitní zkoušku realizovat, byl navržen dnešní logistický model, byl novelizován školský zákon a maturitní vyhláška byla připravena, a dokonce byla realizována i příslušná výběrová řízení na podzim roku 2010. Následně pak byla provedena generální zkouška logistiky. Neříkám, že všechno je připraveno dobře, nicméně je faktem, že provedení společné části už v současné době nelze zastavit, a tak je úkolem ministerstva pouze minimalizovat rizika, která mohou nastat.
Pan senátor Chládek použil termín, že budeme rukama zastavovat jedoucí vlak. Já bych spíše použil, pokud chceme používat termíny vlaku, že spíše tento návrh, který předkládá, z rozjetého vlaku vyhazuje strojvůdce a vlak jede neřízeně dál a může způsobit velkou kolizi.
Není nepodstatné, a už to zde bylo zmíněno, že zavedení společné části maturitní zkoušky dnes už nerozporuje ani školská veřejnost. Už je na to připravená, školy to už takto chtějí dělat. Podněty a zkušenosti jak z generální zkoušky, tak z následných diskusí a prvního ostrého provedení by mohly být promítnuty do podoby nového školského zákona, jehož přijetí předpokládá programové prohlášení vlády. Tam se doslova píše - čte: "Bude připraven nový zákon o vzdělávání a v rámci tohoto zákona vláda upraví činnosti pedagogických pracovníků." Já chci věřit, že zde sedící pan ministr školství na tomto zákoně už pracuje, že skutečně se nebudeme omezovat na pouze dílčí novely typu zrušení nebo redukce počtu dnů ředitelského volna, zrušení tří přihlášek a záměnou za dvě přihlášky, popř. nápady na smlouvy rodičů se školou, a že skutečně pracujeme na komplexní novele, že tohle jsou jenom takové mediální výstřelky.
Jaké jsou základní argumenty pana kolegy senátora Chládka na zrušení či odklad společné části maturitní zkoušky:
Argument číslo 1 spočívá v tom, že maturita je připravována příliš dlouho. No, kdyby byl napsán dobře školský zákon, tak už dávno tzv. státní maturita byla, už dávno se rozjela. Bohužel školský zákon napsán dobře nebyl a to je to dědictví, o kterém jsem před chvílí mluvil.
Důvod číslo 2. Některé školy podobu ukončování studia stále odmítají. No, v současné době je pochopitelné, že důraz na kvalitu a nemožnost nároky na absolventy změkčit mohou někde vyvolat obavy, to je samozřejmé.
Argument číslo 3. Schválený a pilotně ověřený postup provedení společné části maturitní zkoušky je příliš komplikovaný. No, možná se v budoucnu podaří proceduru konání zkoušek, zejména s využitím IT technologií, zjednodušit, nicméně současná technologická připravenost škol není taková, aby to bylo možné realizovat ihned. Mimochodem, pokud jsme tady mluvili o nákladech, tak podobné změny si nepochybně vyžádají nemalé vstupní náklady za předpokladu, že nemá být rezignováno na bezpečnost, tedy zejména na nemožnost ošvindlovat výsledky. ***