(12.30 hodin)
(pokračuje Semelová)
Zastavit propad vzdělání a nastartovat jeho zkvalitňování musí být jednou z našich nejvýznamnějších priorit. Proto je nutno stanovit jasná pravidla na všech stupních škol. Nastavit laťku, zajistit srovnatelnost a poskytnout garanci státu za úroveň, kvalitu a dostupnost vzdělání. Ale také za základní doklad, tedy za maturitní vysvědčení.
Vím, že státní maturitní zkouška sama o sobě kvalitu nezajistí. Musí být součástí mnohem širších změn. Je však jedním z nutných kroků, které k ní směřují. Dnes, v době, kdy je nedostatek uchazečů, bojují školy o žáky a nezřídka jsou přitom nuceny se jim přímo podbízet, snižovat nároky při jejich přijímání v průběhu samotného studia i při jeho ukončování. Své požadavky přizpůsobují tak, aby žák nějak prošel a škola nepřicházela s jeho odchodem o finance. Není potom divu, že řada těchto škol, učitelů i žáků má ze společné části maturitní zkoušky obavu. Může se totiž ukázat, a je to víc než pravděpodobné, že znalosti neodpovídají tomu, co by měl maturant umět.
Zároveň je proto potřeba zabývat se otázkou, zda každý z oborů, které jsou v současné době ukončovány maturitou, musí maturitními obory opravdu být. Jestli tuto zkoušku žák toho kterého učebního oboru pro své následné povolání opravdu potřebuje. Jestli by nebylo vhodnější cílevědomě usilovat o obnovení prestiže odborného a učňovského školství včetně jeho zakončení, tedy výučního listu. Každý prostě nemůže mít maturitu, ale může být vynikajícím řemeslníkem, člověkem, který je špičkou ve svém oboru.
Na obnově jména našeho učňovského školství musí spolupracovat Ministerstvo školství, kraje, základní a střední školy, podniky, firmy, ale také média. Musí se řešit i financování škol, ale také otázka úrovně základní školy, na niž střední školy navazují. A to včetně sporné existence víceletých gymnázií.
To vše je před námi. Dnes máme rozhodovat o senátním návrhu, kterým se má zrušit společná část maturitní zkoušky, zjednodušeně řečeno státní maturita, a ponechat pouze takzvaná část profilová, tedy školní, bez garance státu.
Předložený návrh má, a bylo to tady už mnohými řečeno, mimo jiné řadu faktických nedostatků. Chybí zákonná ustanovení, kterými by mělo být sděleno, z kolika předmětů se mají zkoušky konat, které jsou povinné a které dobrovolné, kdo určuje nabídku, způsob jmenování a práce maturitní komise. Ruší se ustanovení že maturitní zkouška je veřejná, což může vést ke snížené kontrole jejího průběhu. Nejsou stanoveny základní povinnosti účastníků zkoušky, způsob omlouvání, stanovení náhradních a opravných termínů, odlišnosti pro žáky se zdravotním postižením a znevýhodněním apod. Některé části si přímo protiřečí. Senátní návrh tak výrazně znepřehledňuje situaci a jeho přijetí by vedlo k tomu, že by nadále trval stav, kdy požadavky jsou nízké, maturitní zkouška na různých školách neporovnatelná, bez vypovídající hodnoty, a v konečném důsledku by tak došlo i k dalšímu snižování kvality vzdělávání.
Můžu vám říci z praxe, že postoje žáků, přístup žáků ke vzdělání je rok od roku horší. Přístup k povinnostem, k učení. Teď je šance tento trend zastavit, a ukazují to i zkušenosti, které tady dnes byly zmíněny. Nedostatky, o nichž tady byla řeč a které jsou právem kritizovány, se dají do ostrého startu maturitní zkoušky odstranit a pracuje se na tom.
Senátor Chládek, a ministr Dobeš ho charakterizoval, nebo jeho chování, jako demoralizaci, podle mého je také demagogem, protože příklady, které tady uváděl, jsou vytrženy z určitého kontextu a není možno je zobecňovat. Navíc některé otázky, které se v tomto testu zdají směšné, úsměvné, tak vedou také k tomu, aby žáci začali trošku logicky myslet. A to je na těch školách vidět, že ta logika je stále horší a horší také.
Kromě toho maturitní zkouška se stala v posledních letech politickou otázkou. Jakmile byly volby, tak se od maturitní zkoušky ustupovalo. I tomuto už je třeba konečně zamezit.
Navrhuji proto zamítnout senátní návrh, tisk č. 212 již v prvním čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Drastichová. Dále se může připravit paní poslankyně Putnová.
Poslankyně Jana Drastichová: Vážená předsedající, kolegyně, kolegové, já bych si dovolila malý exkurs do historie takzvané státní maturity.
Přípravy na zavedení státních maturit začaly, jak už tady bylo řečeno, před čtrnácti lety. Diskuse o novém pojetí, formě a náplni státních maturit vyvrcholily v roce 2004 při schvalování školského zákona. Maturitní zkouška se měla skládat ze dvou částí, společné a profilové. Ve společné části by se měly konat tři povinné zkoušky - český jazyk, cizí jazyk a volitelná zkouška. Zkoušky by měly být připravovány a organizovány centrálně. (Hluk v sále.)
Zavedení státních maturitních zkoušek bylo školským zákonem stanoveno na školní rok 2007-2008. Start nových maturit však byl novelou zákona č. 217/2007 Sb. odložen na školní rok 2009-2010, přičemž by žáci v rámci společné části neměli konat volitelnou zkoušku. Ani tato úprava ale posléze nebyla shledána dostatečnou, a proto Ministerstvo školství přistoupilo k celkové revizi právní úpravy maturitní zkoušky v novele školského zákona č. 242/2008 Sb. Základním inovativním prvkem této úpravy bylo zavedení dvou úrovní náročnosti s možnosti volby. Obsahem takzvané náběhové fáze ve školních letech 2009-2010 a 2010-2011 pak bylo postupné zavádění -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Omlouvám se, že vás přerušuji. Dámy a pánové, já vás poprosím o klid. Pokud si potřebujete něco říci, prosím, abyste šli do předsálí. Děkuji.
Můžete pokračovat.
Poslankyně Jana Drastichová: ... principu státních maturit.
Model maturitní zkoušky nastavený zákonem č. 242/2008 Sb. se pak již přijetím zákona č. 49/2009 Sb. podstatně nezměnil. Zatím posledního odkladu se spuštění maturit dočkalo zákonem č. 378/2009 Sb. s účinností od 30. října 2009, a to o jeden rok.
Ze shora uvedeného je zřejmé, že na zavedení a spuštění státních maturit už příslušní pracovníci státní správy, ale i odborná veřejnost vynaložili velké úsilí. Celý projekt už spotřeboval mnoho finančních prostředků jak ze státního rozpočtu, tak z fondů Evropské unie. S narůstající dobou příprav a diskusí a s přibývajícími úpravami a novelami zákonů k tomuto tématu se ze státních maturit stalo politikum.
Současný ministr se rozhodl ukončit etapu příprav a přejít k praktickým krokům. Proběhlo zkušební kolo státních maturit. Ministerstvo i odborná veřejnost tak může začít řešit zcela konkrétní nejasnosti či problémy, které se při zkoušce projevily. Z tohoto úhlu pohledu je rozjezd státních maturit nesporně přínosem.
Senátní návrh na změnu školského zákona předpokládá zrušení státní maturity do doby vytvoření nové koncepce. Nenavrhuje žádná pozitivní opatření či zlepšení ve smyslu dosažení kladného výsledku. Přijetím návrhu by se ustanovil nový model maturitní zkoušky postavené pouze na profilové části bez toho, že by popisoval její hlavní atributy. Předkladatel tisku předpokládá tento popis přenést do vyhlášky, což je s ohledem na uvedené důvody, které tady byly řečeny kolegyní Bohdalovou i Semelovou, obtížně proveditelné, neboť z ústavních zákonů vyplývá, že kompetence a povinnosti lze ukládat pouze zákonem. ***