(16.10 hodin)
(pokračuje Martínek)
Dámy a pánové, já bych vás velmi snažně poprosil, abyste věnovali pozornost tomuto opatření. Nejedná se o žádné politické proklamace, ale týká se to jednoznačně praktické věci, která vyplývá z denní praxe. Pokud jste těmi, kteří zažili rozhodování podle územního plánu, kteří jako starostové nebo zastupitelé jste schvalovali celý systém, jistě mně dáte za pravdu, že schválení územního plánu trvá minimálně rok, ale zpravidla několik roků. A v okamžiku, kdy proběhne celý proces - velmi složitý, ke kterému se vyjadřuje celý systém různých institucí, občané mají zákonná práva se vyjadřovat v jednotlivých stadiích vzniku tohoto zákona - tak pokud nejsou stanoveny přesné lhůty přezkumu, pak bohužel nastává situace, že Nejvyšší správní soud si to vysvětluje tak, že může toto opatření napadat prakticky kdykoliv. Nejednou se stalo, že věci, podle kterých byly vynaloženy nemalé finanční prostředky, protože územní plán je vlastně základní zákon pro výstavbu jakýchkoliv liniových staveb, ale také pro rozvoj měst a obcí - tak tento problém působí značné problémy. Konkrétně nám v Pardubickém kraji při přípravě klíčové silnice, která je R35.
Děkuji vám za pozornost a prosím vás o propuštění do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Chvojka.
Poslanec Jan Chvojka: Dobrý den. Pane předsedající, dámy a pánové, nejdříve bych krátce popsal genezi svého návrhu. Zastupitelstvo Pardubického kraje předložilo Sněmovně návrh zákona dne 27. září tohoto roku. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 112 dne 4. října 2010. Vláda zaslala své bohužel nesouhlasné stanovisko dne 5. listopadu 2010 a stejný den bylo toto stanovisko rozesláno poslancům. Organizační výbor návrh zákona dne 3. listopadu t. r. doporučil zpravodajovi, doporučil ústavněprávnímu výboru k projednání.
Po přečtení návrhu zákona sděluji, že tento návrh zákona v podstatě reaguje na situaci, která zde vznikla po účinnosti nového správního řádu, kdy do něho byl zakomponován institut opatření obecné povahy, který znamená smíšený akt, který se pohybuje mezi individuálním právním rozhodnutím a právním předpisem, kdy buďto vymezuje konkrétní předmět a neurčitě určený okruh adresátů, nebo naopak.
Návrh zákona Pardubického kraje reaguje na to, kdy Ústavní soud a Nejvyšší správní soud rozhodly, že územní plány, resp. opatření obecné povahy, které byly schváleny před účinností správního řádu nového a které byly přijaty jako územní plán, ač nebyly přijaty jako opatření obecné povahy, mají materiální povahu opatření obecné povahy. Bohužel z toho vyplývá to, že územní plán například z roku 1990 může na základě tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu být i dnes přezkoumán u Nejvyššího správního soudu a může být toto opatření obecné povahy zrušeno. Jak již zde tvrdil navrhovatel, myslím si, že toto nemá určitě nic společného s právní jistotou a s principem předvídanosti, který by měl být zásadní v celém právním systému našeho státu.
Novela zákona reaguje na toto, a proto soudní řád správní mění tím způsobem, že by měla opatření obecné povahy být možná napadena u Nejvyššího soudu maximálně půl roku od nabytí účinnosti. A tato lhůta by měla být maximální. S tím souvisí i změna přezkumného řízení, kde se taky sjednocují lhůty více ve prospěch předvídatelnosti a právní jistoty právního řádu.
Chtěl bych říci, že tento problém není politický, je to spíše právní či odborný problém. A určitě by každý starosta či hejtman všech našich krajů měl toto podpořit, protože není určitě obvyklé a není ku prospěchu věci, kdy územní plán mění zásady územního rozvoje, které jsou přijaty, kdy jsou po pěti letech například zrušeny a na základě toho jsou zpochybněna všechna možná rozhodnutí, ať už územní nebo stavební, která byla na toto opatření obecné povahy navázána.
Já, ač vláda dala nesouhlasné stanovisko k této novele, sám za sebe jsem pro, aby tato novela postoupila do druhého čtení, kde by se dalo případně o těch lhůtách, tak jak jsou dány v tomto návrhu, ještě jednat. Jsem zastáncem toho, že tato novela je potřebná, jak už jsem řekl, pro právní jistotu a pocit předvídanosti v našem právním řádu, a z toho důvodu si myslím, že by tento návrh zákona měl projít do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Děkuji zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zastupitelstva Pardubického kraje. Prosím, pan poslanec Polčák.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pan předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já vnímám tuto debatu skutečně jakoby věcně, to znamená - nejedná se o politický tisk. Vážím si toho, že zastupitelstvo Pardubického kraje se pustilo do ryze odborného tématu, které opravdu v dnešní době tíží samosprávy, a to samozřejmě jak vyšší, tak i nižšího typu. Myslím si, že cílí i správným směrem, že skutečně v opatřeních obecné povahy je v současné době i právní doktrínou konstruován nebo shledáván tento problém.
Nicméně i vláda vyjádřila jasné požadavky na to, jakým směrem by se měla ubírat tato právní úprava. Nemyslím si, že tyto požadavky jsou odstranitelné v prvním čtení, tudíž bych navrhl, aby byla tato předloha vrácena předkladateli k přepracování. Myslím si, že se jedná nejen o otázku provázání soudního řádu správního se správním řádem, ale i otázky možnosti změny, nikoli pouze zrušení opatření obecné povahy v přezkumném řízení podle správního řádu. Ty výtky, které uplatňuje vláda, jsou relevantní, nejsou to pouze debaty o čísle - zdali to má být šest měsíců, jeden rok či tři roky. Tudíž bych považoval za vhodné, protože se skutečně nejedná o politický tisk, aby tento tisk byl připraven tak, aby byl projednán velmi rychle již poté v rámci standardního legislativního procesu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Ptám se, jestli ještě někdo do obecné rozpravy chce přispět. Pokud ne, znamenalo by to, že mohu obecnou rozpravu ukončit. A teď se ještě zeptám předkladatele, to je pana hejtmana, jestli ještě chce vystoupit, nebo nechce vystoupit. (Nechce.)
V tom případě bychom zřejmě měli hlasovat, protože tady zazněl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. To je návrh, o kterém bychom měli nyní hlasovat. Jsme připraveni. (V sále je hlučno.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, vrátit návrh navrhovateli k přepracování, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 154, přihlášeno je 151, pro hlasovalo 79, proti 53. Návrh byl přijat.
Můžeme tím pádem ukončit projednávání bodu číslo 45 a pokročit k dalšímu. Tím je
46.
Návrh zastupitelstva Pardubického kraje na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví
/sněmovní tisk 113/ - prvé čtení
Znovu bych poprosil pana hejtmana, aby i tento návrh uvedl. ***