(16.00 hodin)
(pokračuje Oulehla)
Vede to k nesprávným tendencím přiklánět se k takovým postupům a označovat účastníka právních vztahů nepřesně. Tento postup je ovšem rozporný. Nelze jakkoli podobnou praxí překonávat vyjevenou nepřesnost ve vystupování našeho kraje. Tak jak osvědčuje naše zkušenost, není akceptovatelné jakýmkoli přídomkem v rozporu se shora citovaným ústavním zákonem doplňovat označení Vysočina, a to zejména v řízení před soudy, v zápisech práv do katastru nemovitostí, v daňovém řízení, statistice, v označení kraje jako strany do smluv, a tak dál, a tak dál. Vzniká tak vztah právní nejistoty z víceznačného označování našeho kraje. Podotýkám, že název Vysočina bez určení kraj, je ojedinělý mezi všemi ostatními kraji v republice.
Jedinou cestou, jak tuto situaci napravit a uvést název kraje do souladu s prakticky užívaným tvarem, je pak změna ústavního zákona, jak bylo navrženo usnesením zastupitelstva Vysočiny z 2. února tohoto roku, a z toho titulu také předkládám návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji tedy za uvedení a požádal bych nyní zpravodaje pro prvé čtení poslance Otto Chaloupku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Otto Chaloupka: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Máme před sebou novelu, která se dotýká pojmenování vyšších územně správních celků, a to konkrétně změny názvu kraje z Vysočina na Kraj Vysočina. Jak již shrnul zástupce předkladatele, navrhovaná právní úprava do budoucna předejde nejasným výkladům při uzavírání smluv a činění jiných právních úkonů. Zároveň sjednotí názvosloví vyšších územně samosprávných celků, když všechny kraje budou mít slovo kraj ve svém oficiálním názvu.
Návrh byl zaslán vládě České republiky k vyjádření stanoviska, která jej zaslala 2. září, a téhož dne bylo rozesláno i vám jako tisk 38/1. V tomto stanovisku vláda zpřesňuje některé změny a doporučuje stanovit tříměsíční legisvakanční lhůtu mezi vyhlášením a nabytím účinnosti.
Dovoluji si vás tedy požádat o přikázání tohoto návrhu do druhého čtení a k projednání do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď otevírám obecnou rozpravu. Prosím, pan poslanec Laudát.
Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já budu podporovat ten návrh, aby se Vysočina změnila na Kraj Vysočina. Skutečně to může být zavádějící a ještě by si to někdo mohl splést s kdysi JZD nebo potom se zemědělským družstvem a podobně, a skutečně i bez toho důvodu - jenom se obávám, aby - nebo také vyslovil bych prosbu, aby dosavadní materiály, které byly s tím názvem vyrobeny, Vysočina, aby byly dobrány a spotřebovány zásoby, aby to nevedlo k nějakému vyhazování a předělávání a pakování se tiskáren, grafiků a podobně. Protože ono to zase není až tak samo o sobě jenom změnit název. To doufám, že tedy vedení kraje Vysočina vezme v potaz. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Kdo dál se hlásí do rozpravy obecné? Nikdo se nehlásí, takže můžeme obecnou rozpravu ukončit. Nevím, jestli chce ještě něco sdělit... Ne... Takže v tom případě můžeme akorát přikázat výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo ještě jiný návrh? Pokud tomu tak není, tak budeme hlasovat tady toto.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 153 - přihlášeno je 144, pro hlasovalo 106, proti žádný, takže to bylo přijato.
To je asi vše, děkuji předkladatelům a končím projednávání bodů v prvém čtení.
Máme tu další bod.
45.
Návrh zastupitelstva Pardubického kraje na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 500/2004 Sb.,správní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 112/ - prvé čtení
Vítám tedy pana hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka a požádám ho, aby rovnou ten zákon uvedl. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.
Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážené poslankyně a poslanci. Dovolím si vás ve stručnosti seznámit s materiálem, který jako zákonodárnou iniciativu předložilo do Poslanecké sněmovny zastupitelstvo Pardubického kraje. Materiál navrhuje novelizaci dvou zákonů, a to soudního řádu správního a v návaznosti na to i správního řádu.
Podstata našeho návrhu spočívá především v zavedení konkrétní lhůty, v níž lze napadat opatření obecné povahy u soudu. V současné době takováto lhůta stanovena není. Nezřídka tak dochází k situacím, kdy jsou zpochybňovány územní plány, na základě nichž bylo vydáno územní rozhodnutí, ale právě kvůli zpochybnění územního plánu nelze vydat stavební povolení. Tím je narušena právní jistota občanů a jejich dobrá víra ve správnost úředního rozhodnutí a ochranu nabytých práv. Pardubický kraj navrhuje zavést šestiměsíční lhůtu, ve které by bylo možné soudu návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo její části podat. Navrhovaná lhůta je dle našeho názoru naprosto dostatečná, dostačující, a to vzhledem k možné různorodosti jednotlivých opatření obecné povahy.
Vážené poslankyně a vážení poslanci, považuji za skutečně znepokojující, že v současné době žádná lhůta na přezkum opatření obecné povahy není stanovena. Schválení předloženého návrhu by dle našeho názoru bylo vhodným krokem ke zvýšení právní jistoty a předvídatelnosti práva všech zúčastněných.
Zákonodárnou iniciativou je dále navrhováno, aby došlo ke sjednocení lhůt pro přezkumné řízení podle správního řádu. Domníváme se, že není opodstatněné, aby pro usnesení o zahájení přezkumného řízení u rozhodnutí byla stanovena objektivní lhůta jeden rok, kdežto pro usnesení o zahájení přezkumného řízení u opatření obecné povahy tři roky. Tuto nekoncepčnost se Pardubický kraj svým návrhem snaží odstranit.
Na tomto místě bych chtěl dále uvést, že ačkoliv je nám vládou vytýkáno, že navrhované lhůty jsou odlišné, Pardubický kraj chápe soudní přezkum dle soudního řádu správního a přezkum nařízeným orgánem dle správního řádu jako odlišné nápravné instituty, byť se týkají shodné věci. Nevidíme tady důvod, proč by obě lhůty měly být shodné. Na druhé straně je samozřejmě možné, abychom se v případě, že pustíte tento návrh zákona do druhého čtení, o lhůtách bavili a eventuálně i lhůty opravili.
Na závěr jen doplním, že návrh byl konzultován i s ostatními kraji, které mu vyjádřily svou podporu, a jejich případné připomínky byly při posouzení tohoto návrhu zohledněny.***