(15.40 hodin)
(pokračuje Křeček)
Já bych přešel k jednotlivým ustanovením, jen k několika, které nejvíce křičí, je jich 33, nechci vás obtěžovat.
§ 689 říká podle nové novely: Pronajímatel má právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání, aby byt osoby mohly řádně užívat.
Pane ministře, co to je - má právo požadovat? Právo je od toho, aby říkalo, co mám právo činit nebo nemám činit, a ne to, co mám právo požadovat. Mám právo požadovat, aby venku bylo hezky. No a co? Tak majitel bude požadovat a co dál z toho plyne? Jak bude zabraňovat přeplnění bytu? Když mladí manželé bydlí v bytě 1+1, narodí se třetí dítě, byt je přeplněn, no to bych prosil, že je přeplněn! - ale co z toho plyne? To si tam to dítě nesmí přinést nebo jaké kroky? To se majitel postaví do dveří a zabrání tetičce, která přijela na návštěvu, aby nepřeplňovala? Proč takovéto věci? Co to je - přiměřeně velikosti bytu? Máme nějakou normu, která to bude říkat? Kdyby tady bylo napsáno, že na nájemníka připadá 8 metrů, jestliže je víc než... (nesrozumitelné) , tak by to byla pěkná blbost, ale aspoň by to bylo konkrétní ustanovení. Ale zavádět do občanského zákoníku, že pronajímatel má právo požadovat přiměření velikosti bytu - to přece nikdo neví, co je. Nevyplývají z toho ani žádná práva, ani povinnosti, jenom tím zaplevelujete právní řád nesmyslným ustanovením.
Další ustanovení. Pronajímatel má právo vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu.
Toto, prosím vás, legislativní komise (nesrozumitelné) odmítla jako protiústavní. Občané si nemohou dohodnout cokoli. Pan Rusnok ve svém známém článku píše, že si to můžou dohodnout, a když na to nepřistoupí, tak ne. Kdyby tomu totiž tak bylo, kdyby si občané mohli dohodnout cokoliv, tak by nám stačily místo takovéhle dlouhé bichle tři paragrafy - občané si dohodnou cokoli, komu se to nelíbí, ať se obrátí na soud, a platí to od 1. ledna. To by byl celý občanský zákoník. K čemu by to bylo? (Smích a potlesk zleva.) Čili nemohou si dohodnout cokoliv. Nemohou, protože jsou tady ústavní práva, která nelze vyloučit. Čili ani dohodou majitele a nájemce si nemohou vyloučit ústavní právo na soukromý život, na rodinný život. S jedinou výjimkou, kterou uznává i nový občanský zákoník - jestliže pronajímatel pronajímá byt, který je vybaven nábytkem. Pak samozřejmě je to něco jiného, je to jiný stav, tam si skutečně může vyhradit, ale jinak aby pronajímatel vylučoval, s kým bude vést společnou domácnost? Znovu říkám, komise to odmítla, nebude to v novém občanském zákoníku - tedy může to být, vy si to můžete prosadit, ale každá příští vláda to samozřejmě zruší.
Další ustanovení: Při vzniku nájmu nájemce oznámí pronajímateli počet osob v bytě.
To je to, co jsem říkal, co tam je, ale kde ta novela do toho zavádí bramboračku, já vám řeknu, v čem. Dneska je ta povinnost vázána, že nájemceje povinen sdělit osoby, které s ním žijí v bytě ve společné domácnosti. Je to jasné. Vyloučeny jsou návštěvy, kdo žije ve společné domácnosti, musí se ohlásit. Nový občanský zákoník říká, že musí oznámit ty osoby, se kterými vede rodinný život. Ale co říká novela? Novela říká, že musí oznámit pronajímateli počet osob v bytě. Teď v tuto chvíli. Počet osob v bytě. Bez rodinného života, bez společné domácnosti, počet osob v bytě. Pan ministr několikrát a pan kolega Rusnok - já ho tady cituju jako z bible - říká, že se to nevztahuje na osoby, které v bytě jsou dva měsíce. Kde jste to sebral, pane poslanče se souhlasem předsedajícího? Ta dvouměsíční lhůta tam je, ale na oznámení těchto změn! Ten majitel, pronajímatel, je povinen do dvou měsíců oznámit, že k té změně došlo, ne že ta návštěva může trvat dva měsíce, jak jste se nám mnohokráte snažili vnutit. Nic takového tam není, to by muselo znít úplně jinak. Čili skutečně se tam vytváří dojem, aby pronajímatel požadoval v jakékoli chvíli počet osob. A tady prosím vás upozorňuji, nevím, jestli jste si toho všimli, byl-li by přijat tento zákon, všichni nájemci v České republice, regulovaní, neregulovaní, tržní, netržní, všichni by museli oznámit svým pronajímatelům, s kým žijí v bytě. To se na to podívejte, prosím vás, to je změna 30 v tomto zákoně. Všichni by museli oznámit nově, s kým žijí v bytě.
Tohle, dámy a pánové, bylo v Praze naposledy za heydrichiády! Od té doby nikdy nikdo nepožadoval, aby všichni nájemci byli povinni oznámit svým pronajímatelům, v tuto chvíli s kým žijí v bytě. Představte si magistrát Prahy, Plzně, Liberce, Brna, jak jsou zavaleny stovkami oznámení nájemníků, kteří píšou, že v bytě žijí s manželkou a s dvěma dětmi... K čemu to je, prosím vás? Proč takhle šikanujete lidi? Proč tohle přijímáte? Vždyť ti lidé přece tohle běžně hlásí, není v tom žádný problém a musí to znova všichni oznamovat? K čemu by to, prosím vás, bylo? Tady už předřečnice upozornila - jaká je sociální situace? Lidem se nežije dobře, zvyšuje se nájem, zvyšují se jim ceny všeho možného, a ještě jim ukládáte takováhle nesmyslná opatření, která vůbec k ničemu nejsou, nikdo je nepotřebuje, je to jenom šikanující.
Perličkou je další ustanovení, § 3. Jestliže nájemce ví předem o své dlouhodobé nepřítomnosti spojené se složitou dosažitelností své osoby, oznámí tuto skutečnost pronajímateli, současně určí osobu, která po tu dobu zajistí možnost vstupu do bytu, pokud to bude nezbytně nutné. Pokud takovou nájemce neoznačí, je tou osobou pronajímatel.
Tak já vynechám diskuse o tom, co to je dlouhodobá nepřítomnost spojená se složitou dosažitelností osoby. Když bude někdo dva měsíce na Seychelách, je to dlouhodobá nepřítomnost? Je to složité dosažení osoby? To já tedy nevím. Jak si to v praxi představuje pan kolega Rusnok, vám tady přečtu: Bude to fungovat, jestliže hrozí vznik škody na majetku nebo zdraví např. v případě požáru, prasklého potrubí apod. Takže přátelé v případě požáru nebo prasklého potrubí pronajímatel nejprve nalistuje, jestli nájemce oznámil osobu, která mu zajistí přístup do bytu, pak se s tou osobou spojí - no takhle to má fungovat, prosím vás? Tohle přece v praxi nemůže nikdy fungovat! Nehledě na to, jestliže je případ požáru, prasklého potrubí, jestli je třeba nezbytně do toho bytu vstoupit, no tak pak je jedno, jestli jsem z toho bytu dlouhodobě pryč, nebo jestli jsem pryč jedno odpoledne, v každém případě do toho bytu musí okamžitě někdo vstoupit. Proč tohle zavádět - copak to nefunguje? Jestliže něco takového je, zavolá pronajímatel policii, policie otevře byt a je to vyřízené. Proč zavádíme takovéhle šílenosti, abych oznamoval. Jak dlouho předem? Jestli já dnes oznámím pronajímateli, že za rok odjedu, platí to? Neplatí? Nebo 14 dní před svým odjezdem? Jak to bude dlouho platit, prosím vás? Jestli je to dlouhodobá nepřítomnost - já řeknu, že to otevře strýček František - copak já vím, jestli za rok ještě ten Franta bude naživu nebo jak bude fungovat, přece takovéhle věci vůbec nemohou, prosím vás, v praxi existovat. A jenom tím sekýrujeme lidi, zaplevelujeme občanský zákoník nesmysly, které nemohou být.
Vrcholem ministerské legislativy je sdělení o tom, že nájemní smlouva nemusí být doručena. Dámy a pánové, dneska základní ustanovení § 711 říká, že pokud dostanete výpověď, výpověď musí být doručena a musí obsahovat některá ustanovení. To, že výpověď musí být doručena, se ze zákona vypouští. Hned druhý odstavec tedy říká, to jste tam zapomněli asi, že do 60 dnů od doručení - které v prvním odstavci bylo vypuštěno - může nájemce podat žalobu. Čili kromě neuvěřitelného amatérismu ještě postavíte nájemce a pronajímatele do těžko řešitelné situace. Jestli vypustíme ustanovení, že výpověď musí doručit, tak co? Já vím, že jsou úvahy o dojití atd., ale prosím vás, dojití je hmotněprávní předpis a doručení je procesní předpis, to jsou odlišné věci a nemůže se s nimi takto zacházet. I nový občanský zákoník, znovu říkám, říká, že výpověď musí být doručena. Nebude-li doručena, tak od kterého okamžiku budou ti lidé dávat tu 60denní žalobu? ***