(18.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, to byla poslední přihláška, nyní už vyčerpaná. Prosím, pan poslanec Cogan.
Poslanec Josef Cogan: Já vás všechny zdravím. Já jsem tady nebyl ani v roce 1998, kdy si myslím, že se začal ten rozpočet degradovat, kdy prostě stát začínal jít špatným směrem. Nebyl jsem tady ani v roce 2006, kdy se to zvrhlo do neuvěřitelných rozměrů. Myslím si, že v podstatě to, co tenkrát vzniklo, bylo problematické, a doufám, že do budoucna se z toho poučíme. A možná tady bylo řečeno, že jste u toho byli víc těch konkrétních lidí. A já doufám, že třeba to, co tady bylo řečeno, odkaz na Adenauera, byl tady odkaz na v podstatě skoro vyrovnaný rozpočet, že by mohl být, že bychom mohli projevit do budoucna tím, že bychom právě ten vyrovnaný rozpočet uzákonili. Možná bychom mu mohli dát i ústavní platformu, když to přeženu, protože jak jsem pochopil, kolegové ze sociální demokracie se tomu nebrání, protože oni nám tady v té diskusi řekli, že oni mají opravdu blízký vztah k dobrému hospodaření. A já si myslím, že můžeme hledat ten prostor a ty věci.
Já si samozřejmě myslím, pokud by to bylo tak, tak opravdu pak bych považoval - myslím, že předseda vlády zavedl novou jednotku, která má nějakou stupnici, tak si myslím, že právě kolegové ze sociální demokracie ukázali poměrně vysokou míru, řekl bych tak devět až deset na té stupnici, pokud bude stupnice pokrytectví těch deset.
Takže já jenom doufám, že pokud dojde k tomu, že se budeme do budoucna koukat na to, jak ty rozpočty vyrovnat, tak že opravdu asi tímhle směrem půjdeme, protože bylo tady řečeno, že příští rok bude dluh 132 miliard, se prohloubíme. Ale kolik z toho zaplatíme jenom dluhovou službu? Téměř polovinu. Kdyby se ty chyby neudělaly v roce 1998, v roce 2006 a v jiných letech, tak jsme možná tu dluhovou službu neměli a možná bychom ten rozpočet měli třeba i vyrovnaný.
A jenom doufám, že se z toho poučíme a do budoucna se budeme všichni snažit o to, aby ten rozpočet byl vyrovnán. Já si myslím, že pro socialisty obecně je Keynes velká osobnost, a myslím, že ho uznáváte. Tak já bych jenom byl rád, kdybyste třeba řekli, že to opravdu pro vás osobnost je a že se budete chovat tak, jak třeba on tu teorii má, i když já s ním plně nesouhlasím, dá se říct. Nebo kdybyste se zavázali, že třeba keynesiánská teorie je pro vás přijatelná věc v hospodaření státu dlouhodobém, to znamená v hospodaření na budoucí léta, tak bych byl strašně rád. Možná mi tady k tomu něco řeknete. A pokud byste se k tomu přihlásili a řekli byste, že v době třeba krize se samozřejmě dojde nebo může docházet k deficitu, ale zas v době hospodářské prosperity šetříme na budoucnost, tak já budu jenom vřele rád, když se k tomu přihlásíte. A myslím, že bude dobře potom i v celé naší zemi.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ještě někdo další si přeje vystoupit v obecné rozpravě? Ano, pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl především poděkovat za tuhle věcnou rozpravu, protože ona je skutečně věcná. Nejsou tady žádné osobní útoky, nikdo, kdo tady vystupuje, není zcela zjevně podnapilý. Prostě ta debata je věcná a já si toho velmi vážím.
Ta historie ale nezačala v roce 1998, když sociálně demokratické vlády musely prostě začít řešit některé problémy transformace. Transformace probíhala v devadesátých letech, byly tam chyby, které následně byly vyjádřeny ve ztrátách. A v době, kdy jsem byl na Ministerstvu financí, tak jsem požádal odborné útvary, aby vyjádřily náklady, které stála transformace a které bylo potom potřeba sanovat z hlediska veřejných rozpočtů, a ty celkové náklady vysoce překročily půl bilionu korun, které musely být sanovány v důsledku ztrát a chyb transformačního období, zejména tedy v letech 1990 až 1998.
A já vám řeknu jednu věc, která je velmi důležitá. Ony ty náklady v těch devadesátých letech nebyly vidět také proto, že tehdy Česká republika nevykazovala skutečný stav veřejných rozpočtů v souladu s evropskou metodikou. Na tu evropskou metodiku přešla až vláda Miloše Zemana počínaje rokem 2001. Teprve počínaje rokem 2001 začala Česká republika zveřejňovat údaje o svých veřejných rozpočtech v mezinárodně srovnatelných číslech. Bylo to v souvislosti s přípravou na vstup do Evropské unie. Proto je velmi obtížné hodnotit období před rokem 2001 prostě proto, že je obtížné se dostat k relevantně srovnatelným číslům, která se týkají celkového veřejného dluhu a také ročního schodku státního rozpočtu.
Nepochybně ty transformační náklady ovlivňovaly hospodaření státu ještě deset let poté. V roce 2006 Česká republika musela zaplatit ze svého státního rozpočtu 20 miliard korun za garanci, kterou poskytl v roce 1996 tehdejší ministr financí Ivan Kočárník na deset let. Na deset let v roce 1996 poskytl Ivan Kočárník garanci, která byla splatná v roce 2006 a tehdy těch 20 miliard korun jsme museli zaplatit ze státního rozpočtu. Samozřejmě že to byly také náklady, které v daném roce prohloubily rozpočtový schodek ještě po deseti letech.
Já myslím, že je dobré si uvědomit, že to hospodaření státu v devadesátých letech nebylo transparentně vykazováno. Dluhy se vršily v polostátních firmách, jako byly České dráhy. Dluhy se vršily v bankách, nikde nebyly evidovány, nikde nebyly vykazovány. Dluh z devadesátých let byl potom zviditelněn a zveřejněn teprve za vlády Miloše Zemana v rámci standardní metodiky, kterou jsme přijali v rámci přípravy na vstup do Evropské unie.
A poslední věc, kterou bych chtěl říci, pokládám ji za důležitou. Já si myslím, že jestliže my tady dnes máme pravicovou vládu, která má velkou většinu v Poslanecké sněmovně, tak přece tato pravicová vláda vůbec nemusí slibovat někde v nějaké zářné růžové budoucnosti vyrovnané rozpočty a zákon o věčně vyrovnaných rozpočtech. Vždyť přece ta pravicová vláda, jestliže je takto rozpočtově odpovědná, tak by přece ty rozpočty měla předkládat. Měla by je předkládat jako vyrovnané a neměla by vršit další dluhy. Vždyť přece vy jste vyhráli ty volby, v součtu jste je vyhráli tím, že jste slibovali, že nebudete vršit žádné dluhy a že nebudete zvyšovat daně. Ale ani jednu z těchto věcí neplníte.
Čili já bych doporučoval zástupcům pravice v této Poslanecké sněmovně, aby přestali mluvit o věčně vyrovnaném rozpočtu, o ústavní reformě, která zajistí věčně vyrovnané rozpočty, a využili v těch příštích letech většinu 118 hlasů v Poslanecké sněmovně k tomu, aby začali konečně ty vyrovnané rozpočty předkládat. To, co máme na příští rok, schodek přes 130 miliard korun, v žádném případě není věčně vyrovnaný rozpočet.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. To byl poslední přihlášený v obecné rozpravě, poslední řečník. Já se ještě jednou ubezpečím, že nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí. A protože tomu tak je, tak obecnou rozpravu ukončuji.
Protože byla podána námitka dvou poslaneckých klubů proti postupu podle § 90 odstavce druhého, tak se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. Já se ptám, zda se někdo hlásí a chce navrhnout jiný výbor. Žádný jiný návrh na přikázání jinému výboru není.
Lhůta? Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, chtěl bych navrhnout zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na pět dní.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Tak budeme tedy hlasovat nejdříve o tom, že tento návrh projedná výbor rozpočtový. Prosím, kdo je pro? Zahajuji hlasování. Kdo je proti?
Hlasování číslo 27. Z přihlášených 156 pro 129, proti žádný. Tento návrh byl přijat. ***